Záhadné záněty jater u dětí: Lékaři popisují hlavní příznaky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před pár týdny se mezi dětmi v různých částech světa začaly šířit záhadné případy hepatitidy a první pacienty už hlásí i Rakousko, Polsko a Německo.

Nemoc zatím potkala přibližně 300 dětí a desítky z nich připadají právě na Evropu.

Česko sice zatím žádný podobný případ neregistruje, podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové to ale může být otázka času.

„S ohledem na fakt, že výskyt těchto případů hepatitidy hlásí mnohé evropské země, nelze samozřejmě vyloučit do budoucna ani výskyt v České republice,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Akutní jaterní záněty se vyskytují u doposud zdravých dětí a testy vylučují již známé typy hepatitidy A, B, C, D i E či jiné známé příčiny podobných potíží.

„Průběh je závažnější než u běžné hepatitidy a s největší pravděpodobností se většina nemocných dostane do nemocnice. Rodiče problémy určitě poznají, onemocnění neprobíhá skrytě. Pokožka dítěte zežloutne, dostaví se horečka, zvracení či průjem,“ přiblížila pro Seznam Zprávy Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

S ohledem na průběh nemoci je podle ní cesta k lékaři nevyhnutelná. „Žloutenka u dítěte není úplně běžná, takže zpozorní každý pediatr. Naši lékaři už navíc dostali doporučené postupy od odborné společnosti infekčního lékařství. Takže vědí, jaké odběry udělat a podobně. Víme také, že se problém týká zejména malých dětí do pěti let,“ dodává lékařka.

Podle infektologů tvoří děti od tří do pěti let asi 65 procent případů. Většina malých pacientů se během hospitalizace uzdraví, u části ale může dojít k jaternímu selhání s nutností transplantace. Nemoc si nejspíš vyžádala i několik životů. Jen v USA, kde bylo zatím potvrzeno přes sto případů, byla akutní hepatitida neznámého původu označena jako pravděpodobná příčina smrti u pěti pacientů.

Otázkou zároveň zůstává, jak přistoupit k opatřením proti šíření. Protože jde o infekční onemocnění, je třeba je podle Hülleové nemocné dítě izolovat.

Doporučují se také běžné hygienické postupy, jako jsou pečlivá hygiena rukou a dezinfekce povrchů ve zdravotnických zařízeních i všude tam, kde se vyskytují menší děti.

Jak ale pro Seznam Zprávy potvrdila ředitelka ústecké hygienické stanice Lenka Šimůnková, nevyžadují se podobné karanténní mechanismy zaváděné třeba proti šíření covidu.

„Vzhledem k tomu, že příčina je stále nejasná, není možné doporučit protiepidemická opatření. Evropské centrum kontroly chorob doporučuje zvýšenou hygienu rukou podobně jako u jiných infekčních nemocí,“ přiblížila Šimůnková pro Seznam Zprávy.

Mluvčí hygieny Moravskoslezského kraje Aleš Kotrla připomíná, že by rodiče při podezření na hepatitidu měli zejména co nejrychleji přijít k lékaři, který vyšetří krev, moč a stolici a určí možný původ nemoci. Lidé by podle něj ale neměli panikařit. „Chápu, že v tom někteří úzkostní rodiče mohou vidět riziko, ale v Moravskoslezském kraji je zatím nulový výskyt,“ dodal.

Akutní hepatitidy nejasného původu se zatím kromě Evropy objevily také v USA, Izraeli či Japonsku. Úřady zároveň musely vyvracet zprávy o tom, že by jejich příčinou měly být vakcíny proti koronaviru.

„Očkování proti covidu-19 není příčinou,“ uvedl už dříve zástupce ředitele amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Jay Butler s tím, že je třeba tyto fámy jednoznačně zastavit. Doplnil také, že předchozí nákazu koronavirem jako příčinu zatím vyloučit nelze.

Vodítkem k vysvětlení příčiny choroby by podle Butlera mohlo být, že přibližně polovina ze 109 nemocných dětí v USA byla infikována typem adenoviru. Viru, který způsobuje běžné nachlazení.

Jednou z hypotéz je totiž přítomnost dalšího faktoru, který činí mírné adenovirové infekce závažnějšími. Může jím být například předchozí nákaza koronavirem, souběh více infekcí nebo nedostatečné vystavení adenovirům v době pandemie. Další možností je expozice nějakému toxinu, patogenu, léku či nějaké látce v prostředí.