Článek
Plánovaná pomoc s bydlením pro desítky tisíc rodin s dětmi, seniory, samoživitelky nebo třeba osoby se zdravotním postižením se může smrsknout jen na úzkou skupinu osob.
Obávají se toho analytici iniciativy Za Bydlení, která sdružuje desítky organizací pomáhající lidem v bytové nouzi. A to poté, co byly v minulém týdnu ve druhém čtení načteny pozměňovací návrhy k zákonu o podpoře bydlení. Ten má v úmyslu zavést státní garance za nájemníky, stejně jako kontaktní místa, kde mohou lidé řešit problémy s bydlením a asistenci pro osoby, které se zabydlují.
Podpora bydlení dle připravovaného zákona
Dle Ministerstva pro místní rozvoj přináší zákon o podpoře bydlení tři hlavní nástroje, jejichž pomocí chce stát řešit situaci lidí v bytové nouzi:
I. Kontaktní místa pro bydlení v obcích s rozšířenou působností
Tato centra nabízejí základní poradenství (třeba posouzení situace a návrh možných řešení), sbírají také data. Jejich funkce je hlavně preventivní. Vzorem pro tato centra je Velká Británie. Už nyní fungují třeba v Plzni, Liberci, Mostě, Jihlavě nebo Českých Budějovicích.
Zásadní problém analytici vidí u pozměňovacích návrhů, které chtějí státní garance svázat s testem příjmů. Podle těchto „pozměňováků“ by podpořené domácnosti neměly pobírat více než 1,43násobek životního minima. Do příjmů se přitom počítají i dávky od státu. Dva prakticky totožné návrhy předložili Silvia Doušová (nestr. za STAN) a Jakub Havránek (ODS).
„Do bydlení se takto dostane samoživitelka s jedním dítětem, která projde příjmovým testem, pokud žádný příjem nemá. Ale ve chvíli, kdy se jí narodí druhé dítě, tak se jí zvýší dávky a ztratí nárok na podporu v bydlení,“ popisuje jednu ze situací, která by mohla nastat, analytik z iniciativy Za Bydlení Jan Klusáček. Sám na 111 modelových případech propočítával, jak by se navržený systém choval.
Poslankyně Silvia Doušová (nestr. za STAN) předloženou změnu zdůvodnila tím, že má jít o úpravu jiného pozměňovacího návrhu. Zaměřila se prý na to, aby zabydlovací asistence (viz. infobox výše) probíhala tři roky namísto navrhovaných dvou. Uvedla, že jejím záměrem nebylo zúžit skupinu lidí, kteří na bytovou podporu dosáhnou.
Předkladatel zákona, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj, nechce načtené změny komentovat.
„V rámci druhého čtení byl nahraný pozměňovací návrh, aby za zvlášť zranitelné osoby byly brány i těhotné ženy, dává to smysl. Ale bude to opět vytvářet situaci, že žena bude doporučena k podpůrnému bytovému opatření ve chvíli, kdy je těhotná, a ve chvíli, kdy porodí, tak tu podporu ztratí,“ zmiňuje další paradoxní moment Mikoláš Opletal, advokační pracovník Platformy pro sociální bydlení.
Zákon o podpoře bydlení byl jednou z vládních priorit Pirátů, kteří ale z kabinetu na podzim odešli. Zaměřuje se na podporu bydlení u rizikových skupin. Jeho schvalování je ovšem složité - zasekl se už při projednávání na vládě. Následně se „vykuchání“ obávali odborníci i během jednání ve Sněmovně.
Nesoulad s připravovanou reformou dávek
Analytici mluví o tom, že se výše zmíněné předložené návrhy o podpoře bydlení negují s chystanou reformou dávek.
Jeden z pilířů reformy dávek je vyšší motivace pracovat. Za práci budou žadatelé oceňováni takzvaným pracovním bonusem, stejně tak ovšem budou domácnosti žadatelů trestány, pokud se práci budou vyhýbat.
Jenomže příjmový test u podpory bydlení naopak od práce lidi odrazuje. Jakmile začnou vydělávat, budou mít vyšší příjmy, než jaké je třeba mít na podporu bydlení, a ze systému tak vypadnou. A fakticky všechny domácnosti, které jsou v dávkové reformě vnímané jako zranitelné, jsou kvůli vyšším dávkám vyloučené z možné bytové podpory.
Jan Klusáček mluví o tom, že 1,43násobek životního minima reálně pobírají jen ty nejchudší domácnosti.
Mikuláš Opletal pak dodává, že lidi se dostanou do obklíčení a reálně takto vzniklý systém nepomůže nikomu. „Lidi, co jsou na tom příjmově nejhůř, neuplatí bydlení, které by jim stát přidělil. A lidem, kteří jsou na tom o trochu lépe, bude stát zase říkat, že nepotřebují bytové opatření, protože jsou na tom dobře,“ konstatuje Opletal.
Iniciativa se proto obrátila v otevřeném dopise na všechny poslance a poslankyně. Upozorňuje na to, že započítávání dávek do příjmů podle jejich propočtů zásadním způsobem zužuje příjemce pomoci.
„Měli jsme problém najít skupinu, která by se podle zákona se zmiňovanými úpravami k bydlení dostala,“ říká Opletal s dovětkem, že může jít například o mladé lidi v Praze s minimální mzdou.
Modelový příklad iniciativy Za Bydlení ukazuje, že mladý člověk v Praze s minimální čistou mzdou by prošel sítem životního minima, v Ústí nad Labem ale ne:
| Mladý člověk | Ústí nad Labem | Praha | |
|---|---|---|---|
| Příjem ze záměstnání | 17 837 Kč | 17 837 Kč | |
| Nájem + energie | 14 170 Kč | 17 058 Kč | |
| Vyše sjednocené dávky po reformě | 5 616 Kč | 8002 Kč | |
| Celkové příjmy | 23 453 Kč | 25 839 Kč | |
| Příjmový strop 1,43 životního minima | 22 535 Kč | 25 874 Kč |
Příjmový strop je odvozený podle iniciativy Za bydlení z předpokládaného životního minima pro rok 2026.
Podle informací Seznam Zpráv o pozměňovacích návrzích koaliční strany jednají a řeší, jak se k nim postaví. Závěrečné čtení je ve Sněmovně zatím plánované na pátek.
Zákon o podpoře bydlení má podle důvodové zprávy cílit na zhruba 154 tisíc osob v bytové nouzi, včetně 61 tisíc dětí do 18 let. Zároveň i na dalším víc než jeden a půl milionu osob ohroženém ztrátou bydlení či energetickou chudobou.
