Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Motivovat vlastníky volných bytů nabídnout je k dlouhodobějšímu nájmu. Bojovat proti obchodníkům s chudobou. Pomoci rostoucí skupině lidí v bytové nouzi – letos má jít o 161 tisíc osob, včetně 62 tisíc dětí a 10 tisíc seniorů.
To všechno chtěl řešit Zákon o podpoře v bydlení skrze systém státních garancí za nájemníky, vytvořením poradenských „kontaktních míst pro bydlení“ a asistencí pro lidi, kteří potřebují průběžnou podporu se zabydlením.
Vykuchaný zákon?
Jenomže zákon vypracovaný na Ministerstvu pro místní rozvoj pod už bývalým ministrem Ivanem Bartošem (Piráti) a jedna z hlavních pirátských priorit pro aktuální volební období může v Poslanecké sněmovně doznat zásadních změn.
Zákon tak může ve výsledku zůstat vykuchaný o dva ze tří hlavních nástrojů.
Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) připustil, že je ještě ochotný diskutovat ohledně počtu úředníků zajišťujících kontaktní místa a stejně tak je podle něj třeba diskutovat i s lidmi, kteří si u garancí myslí, že je zákon nadměrně sociální.
„Mně ten systém kontaktních center přijde jako základní duch zákona a pokládám to za důležité. Sice do toho dáme nějaké prostředky, ale předcházíme výdajům v budoucnu. Doufám, že to takhle uvidí i kolegové ve Sněmovně, ale budeme diskutovat, jestli jsme schopni to ještě personálně zeštíhlit,“ říká nový ministr k možnému snižování počtu nových úředníků.
Stejně tak chce debatovat i ohledně garancí. „Ale opakuji, nesmí to ohrozit základní záměr toho zákona,“ dodává Kulhánek.
Podobně se k zákonu stavěl i zaskakující ministr Marian Jurečka z KDU-ČSL. „Umím si představit, že nějaké jednání bude, aby se přinesl kompromis,“ uvedl pro Seznam Zprávy s dovětkem, že je připravený zákon dotáhnout do konce, ale řeší se ještě, jakou bude mít na konci podobu.
Funkčnost zákona to neustojí
Jenomže podle iniciativy Za bydlení, která sdružuje neziskové organizace pomáhající lidem v bytových problémech, další kompromisy už mohou znamenat vnitřní kolaps zákona.
„Další snižování kapacit kontaktních míst je v tuto chvíli v zásadě nemožné, aniž by došlo k snížení dostupnosti poradenství. Množství úvazků bylo již jednou sníženo, v menších obcích s nižším výskytem bytové nouze je už nyní například jen jeden poradce či poradkyně na půl úvazku,“ reaguje mluvčí iniciativy Mikoláš Opletal.
Podle něj by další rušení kontaktních míst znamenalo přetížení těch zbylých a navíc nutnost lidí v bytové nouzi cestovat za základním poradenstvím.
„Nedokážu si představit, jak by funkčnost zákona ustála další snižování poradenských úvazků. Nehledě na to, že i tak by se tím ušetřilo maximálně na vyšších jednotkách úvazků, což je v kontextu současných nákladů bytové krize pro český stát prakticky irelevantní,“ říká Opletal.
Ve Sněmovně se ovšem ukazuje, že se zdaleka nepodařilo přesvědčit všechny, že by byl zákon potřebný. Například poslanec Milan Feranec z hnutí ANO na posledním Ústavně-právním výboru vystoupil s krátkou poznámkou, že zákon je „socialistický experiment“. „Který jako vždycky má skvělé cíle, ale nedopadne,“ poznamenal opoziční poslanec.
Rychlejší vystěhování
Na stejném výboru poslankyně ODS Eva Decroix představila pozměňovací úpravy, které se snaží rozhýbat trh s bydlením jinou cestou – zrychlit vystěhování.
„Všichni víme, že je to velmi složité a já můžu z advokátní praxe potvrdit, že nelze někoho vystěhovat do půl roku, pokud nechcete porušit zákon,“ vysvětlovala na výboru poslankyně.
Konkrétně proto připravila s kolegy úpravu, která zrychluje vyklízení bytu. Aktuálně platí, že vlastník musí ještě půl roku vyklizené věci nájemníkovi uschovat. „Předkládám návrh, který ruší půlroční lhůtu. Protože ve vykonávacím řízení je už dostatek záruk. Je to absurdní situace, kdy uschováváme věci, které nikdo nechce,“ popsala úpravu Decroix.
Nově by tak měl nájemník 15 dní na vyklizení od výzvy.
Hned několik vládních poslaneckých návrhů pak míří na to, že by vlastník mohl s nájemníkem komunikovat přes datové schránky.
Zákon: kontaktní místa, garance, asistence
Podle Ministerstva pro místní rozvoj přináší zákon tři hlavní nástroje, pomocí kterých chce stát řešit situaci lidí v bytové nouzi:
I. Kontaktní místa pro bydlení v každé obci s rozšířenou působností
Tato centra nabízí základní poradenství (třeba posouzení situace a návrh možných řešení), sbírají také data. Jejich funkce je hlavně preventivní. Vzorem pro tato centra je Velká Británie. Už nyní fungují třeba v Plzni, Liberci, Mostu, Jihlavě, nebo Českých Budějovicích. Podle poslance Viktora Vojtka (STAN) kontaktní centra fungují i díky tomu, že se lidé tolik neostýchají přijít a svůj problém s bydlením řešit. „Nám se ukázalo, že řada lidí, kteří se báli jít na odbor sociálních věcí, tak se na kontaktní místo vydali, protože nemá stigma,“ řekl poslanec, který byl v minulosti radním Českých Budějovic.
„Máme za to, že by mělo být možno využívat doručování datovými schránkami i mezi soukromými osobami, tedy pronajímatelem a nájemcem, pokud se tak strany domluví,“ uvádí Decroix.
U nápadu se zapracováním datových schránek ale pozorní jak iniciativa Za bydlení, tak opozice.
„Za nás je představa plošných datových schránek pro lidi v bytové nouzi mimo. Jedna věc je, že řada zvlášť starších lidí s nimi neumí zacházet a může vznikat potřeba asistence v bydlení a jejího prodlužování čistě kvůli obsluze datových schránek,“ reaguje Mikoláš Opletal a říká, že iniciativa by podporovala zavedení dobrovolného využívání datovek, ne povinnost.
Eva Fialová, poslankyně hnutí ANO, která je zpravodajkou k zákonu, rovnou říká, že k tomuto návrhu dá nejspíš negativní stanovisko. „Nedovedu si představit, že budou dotyční komunikovat datovou schránkou, když je budeme učit kompetenci k bydlení. Říkám to za sebe,“ podotýká.
Kvóty na zabydlování
Sama poslankyně zpravodajka popisuje i další pozměňovací návrhy, na kterých se i podílí. Šly by shrnout jako pojistky proti proti obchodníkům s chudobou, ale i nepřizpůsobivým.
První je, že se má žádat při vstupu do systému garancí i Společenství vlastníků jednotek, jestli majitel bytu nedluží.
„Aby to negativně nedopadalo na nájemníka. Může se stát, že nájemník pošle peníze majiteli bytu a ten to nepošle SVJ. A ostatní lidé v SVJ by se mohli na nájemce koukat špatně, přitom on za to vůbec nemůže,“ vysvětluje Eva Fialová.
Další úprava vytváří kvóty, kolik bytů může být v rámci jednoho vchodu zapojeno do systému garancí. Ve vyloučené lokalitě to bude jen pět procent bytů, v méně problematické 10 procent bytů a v bezproblémové lokalitě 20 procent bytů.
„U klasického panelákového domu, většinou o osmi patrech, nějakých 21 až 24 bytových jednotkách, se budou moci obsadit až čtyři byty. A řeší se, i jak rychle se mohou zabydlovat a jakou skupinou obyvatel v jednotlivém vchodu,“ vysvětluje poslankyně Fialová.
Proti návrhu není ani iniciativa Za bydlení. „S opatřeními proti tvorbě segregovaných lokalit se počítalo dlouhodobě a velmi je podporujeme, pomůže to předcházet hrozbě obchodu s chudobou a kumulaci lidí řešících složité situace na jedno místo. Přesná procenta jsou výsledkem politického kompromisu, v této verzi by fungování zákona neměly ohrozit,“ reaguje Mikoláš Opletal.
