Zákaz věšení prádla i pěstírna marihuany. Správci domů ale nejvíc řeší Airbnb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hluk, kouření, soužití mladých vedle starých nebo nepořádek kolem kontejnerů na odpad. Třecích ploch v bytových domech je podle zkušených správců společenství vlastníků jednotek celá řada.

Tři oslovení odborníci se ale shodují, že napětí aktuálně v domech způsobuje hlavně krátkodobý pronájem – například turistům. Typicky přes aplikace, jako je Airbnb. „Lidé jsou schopní i neoprávněně instalovat kamery, aby poukázali na to, co se v domě děje, a jakým stylem se tam krátkodobý pronájem provozuje,“ popisuje Romana Šimková ze společnosti Romkey. Vedle správy nemovitostí se specializuje i na vykonávání profesionálního předsedy SVJ.

„A to hlavně v momentech, kdy dochází ke sporům a už nikdo nechce být předsedou a řešit to,“ podotýká.

Zdeněk Šimůnek, jednatel společnosti Dobrá správa, starající se o nemovitosti v Praze, středních Čechách, ale i v rekreačních oblastech, vysvětluje, že fakticky nemůže SVJ využívání bytové jednotky vyšetřovat.

„Vlastník si tam může dělat, co potřebuje. Jestli je to zákonné, nebo nezákonné, je problém vlastníka, ale neřeší to SVJ,“ říká.

Seznam Zprávy se rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku zaměřily na sousedské vztahy. Z průzkumu, který pro redakci realizovala agentura Ipsos, vyplývá, že více než 57 procent Čechů někdy muselo řešit spor se sousedem, pětinu dotázaných trápí spory i několikrát do roka. Nejčastěji se přitom dohadují kvůli nadměrnému hluku nebo nepřiměřenému chování.

Podle Zdeňka Šimůnka má aktuálně vyhlášené embargo na krátkodobé pronájmy v bytech pouze Praha 1 městskou vyhláškou. „Každý prostor, který je pronajímán krátkodobě, musí být zkolaudovaný jako nebytová jednotka. V bytové jednotce se to nesmí provozovat. Ale ostatní pražské části to ještě tolerují,“ zmiňuje.

Jan Hlaváč, který působí ve třech domech na neplacených pozicích jako člen představenstva, popisuje, že v této otázce je efektivnější družstvo než SVJ.

„V případě družstva si můžete odsouhlasit, že je v domě nechcete a družstevníci to musí respektovat. Byty vlastní družstvo, nikoli jeho členové. V případě SVJ lze krátkodobé pronájmy zakázat těžko,“ srovnává.

Podle Hlaváče je tak účinné alespoň aktivně reagovat na přečiny krátkodobých hostů. „Když je hluk a dělají party, tak se volá policie. Aby se těm lidem neustále ukazovalo, že takhle jsme se nedohodli,“ popisuje. Při poškození vybavení domu se pak snaží vymáhat náhradu škody.

Odborníci se také shodují, že ani samotný zákaz krátkodobého pronájmu v domovních řádech situaci neřeší.

„Můžete si odsouhlasit, že v budově nebude krátkodobý pronájem, ale nic to nemění na tom, že je to horko těžko vymahatelné,“ vysvětluje Romana Šimková.

„Domovní řád je dokument, který snese ledasco. Co si vlastníci odsouhlasí na shromáždění a do domovního řádu dají, je to skoro neomezené,“ tvrdí Zdeněk Šimůnek. Souhlasí s tím, že vymahatelnost je naopak prakticky nulová.

„Dokonce jsem zažil v jednom velkém SVJ, kde bylo tři sta jednotek, že si zakázali věšet prádlo na balkonech, protože to špatně vypadá, byla to nová rezidenční budova. Ale jestli si tam někdo prádlo pověsí a pak na něj budete zvonit… Domovní řád je spíš takové doporučení. Můžete se na něj odkázat, můžete udělat nějakou upomínku nebo to probrat na shromáždění,“ popisuje své zkušenosti jednatel Dobré správy.

Omezování činností na balkonech, typicky kouření, se podle Šimůnka od užívání samotného bytu liší v tom, že velmi často bývají balkony součástí společného vlastnictví.

Romana Šimková si zase vybavuje případ, který se dostal až k soudu. „Měli jsme pronajatý byt, kde se pěstovala marihuana. Zjistilo se to tak, že tam byly nepřiměřené částky za elektřinu na svícení. Byl to podkrovní byt a ty květiny byly všude,“ líčí exces.

Všichni správci líčí, že mají bohaté zkušenosti také s instalací kamer v domech. Jan Hlaváč popisuje, že to pomohlo vyřešit problém s ukládáním odpadu.

„Lidé nerespektují, co by tam měli dávat. Špatně třídí, nebo místo do sběrného dvora odpad vyvezou vedle popelnic, a pak si myslí, že to za ně někdo odveze. To se neděje, popeláři to tam nechají. Pak se musí na náklady všech objednat někdo, kdo to odveze,“ říká. Do domovního řádu si proto odsouhlasili, že budou vymáhat náklady za odstranění odpadu a nainstalovali kamery.

„Už jenom to, že lidé vědí, že by se na to přišlo, vede k tomu, že se chovají lépe,“ chválí si.

Samotné kamerové systémy v domech přitom podléhají striktním pravidlům už jen například kvůli GDPR.

„Hlavní podmínka je, aby to nenarušovalo soukromí vlastníků nebo nájemníků. Záběr kamery nesmí jakkoliv zasahovat na vchodové dveře jednotlivých jednotek, to je asi to nejdůležitější,“ zdůrazňuje Šimůnek.

Kamerový systém také musí mít veřejný provozní řád, musí být označeno, na která místa kamera vidí a přísné jsou i pravidla uchovávání dat, a v tom, kdo k nim má přístup.

„Vyřešili jsme to tak, že ke kamerám ani nemáme přístup, jen specializovaná firma, která za provoz odpovídá,“ připouští Hlaváč.