Článek
Krok, který postihne především Česko. Zákaz používání amalgámu prošel na úrovni Evropské unie a bude platit už od roku 2025. Tedy o pět let dříve, než se původně čekalo. Pro většinu západní Evropy je to spíš kosmetická úprava, protože stomatologové už amalgám používají výjimečně.
V Česku je naopak zubní amalgám společně se skloionomerním cementem jednoznačně nejrozšířenější formou zubních výplní. A také jde v případě amalgámu o jedinou plně hrazenou alternativu ze zdravotního pojištění pro dospělé.
Jak velký dopad to bude na Česko v porovnání se zahraničím mít, ukazuje schválená výjimka. Jsme jen jednou ze tří zemí Evropské unie, kde se bude smět zubní amalgám používat až do poloviny roku 2026. Poté bude možné amalgám používat jen ve výjimečných případech, kdy nebude z medicínského hlediska jiná možnost.
„Jde o nějaký dýchací prostor pro to, aby se celý systém na změnu mohl připravit,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který se jako stínový zpravodaj do projednávání zapojil.
Česko totiž potřebuje čas na přípravu legislativní úpravy. Tedy nastavení úhrady jiných výplní.
„S ohledem na délku legislativního procesu by bylo problematické, aby tuto změnu ČR stihla do 1. 1. 2025 a celý systém se na ni dostatečně připravil. Proto Ministerstvo zdravotnictví prosadilo odklad o 1,5 roku pro státy, v nichž je amalgámová výplň hrazena ze zdravotního pojištění,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Jenže s plnou úhradou náhradní výplně se nepočítá. Češi se tak musí připravit na to, že si u plomb budou připlácet vždycky. Dnes jsou bílé plomby na pojišťovnu pro dospělé jen u předních zubů, tedy do trojek včetně.
„S plnou úhradou zubních výplní z kompozitních materiálů počítáme u dětí do 18 let. U ostatních by byly patrně předběžně tyto výplně hrazeny částečně,“ dodává Jakob.
Zubaři byli proti
Ministerstvo zdravotnictví chce investovat do stomatologické prevence. Drtivé většině zubních kazů se totiž dá předcházet. Zároveň by se však měl zavést příspěvek, který by poskytovaly zdravotní pojišťovny pacientům, kteří dbají na prevenci a chodí na pravidelné prohlídky.
„Pokud pak u osoby, která se o zuby řádně stará, dojde ke vzniku zubního kazu, může příspěvek na prevenci využít právě na zaplacení rozdílu mezi částečnou úhradou a cenou účtovanou poskytovatelem zubní péče,“ doplňuje mluvčí resortu zdravotnictví.
Samozřejmě – hlavní otázkou jsou peníze. Kdyby se totiž jedna ku jedné začaly hradit bílé, tedy fotokompozitní plomby, zdravotní pojišťovny by to stálo 4,6 až 6,4 miliardy korun. To je odhad dopadu, který ministerstvo spočítalo při přípravě rámcové pozice k chystanému nařízení.
Spotřeba amalgámu v tunách
| Země EU | 2019 | Předpoklad v roce 2025 |
|---|---|---|
| Evropská unie | 40,4 | 20,4 |
| Francie | 18,730 | 11,444 |
| Polsko | 7,182 | 0 |
| Německo | 3,433 | 2,310 |
| Česko | 2,656 | 1,765 |
| Slovinsko | 1,650 | 1,094 |
| Rakousko | 1,291 | 0,893 |
| Irsko | 0,998 | 0,657 |
| Portugalsko | 0,849 | 0,444 |
| Itálie | 0,663 | 0 |
| Maďarsko | 0,476 | 0,305 |
| Rumunsko | 0,464 | 0,283 |
| Belgie | 0,427 | 0,285 |
| Bulharsko | 0,379 | 0,225 |
| Slovensko | 0,279 | 0,184 |
| Řecko | 0,192 | 0,112 |
| Španělsko | 0,182 | 0,102 |
| Lotyšsko | 0,178 | 0,112 |
| Chorvatsko | 0,110 | 0 |
| Litva | 0,105 | 0,064 |
| Nizozemsko | 0,087 | 0,048 |
| Dánsko | 0,065 | 0,040 |
| Lucembursko | 0,009 | 0,006 |
| Kypr | 0,008 | 0,005 |
| Malta | 0,006 | 0,004 |
| Estonsko | 0,005 | 0,004 |
| Finsko | 0,002 | 0,001 |
| Švédsko | 0 | 0 |
Zdroj: Evropská komise
Poznámka: Data o spotřebě jsou absolutní. Neberou v potaz počet obyvatel.
Už dnes je zakázané používat zubní amalgám při ošetření dočasných zubů, u dětí do 15 let a u těhotných a kojících žen.
„Víme z mnoha studií, že amalgám pacientům neškodí. Navíc u řady indikací je těžko nahraditelný, jestli vůbec. Typickým příkladem je kaz pod dásní,“ popisuje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Máme už dneska hodně dětí, které kvůli tomu přišly o zuby. Sledujeme tedy, že se zákaz amalgámu projevil na zhoršení zubního zdraví,“ dodává.
Podle něj se tento problém do budoucna prohloubí. Nejen čeští zubaři, ale i Rada evropských zubních lékařů (CED) s urychleným zákazem nesouhlasila. Od amalgámu se totiž stejně postupně ustupuje, takže by se v průběhu let přestal používat i bez zpřísnění evropských pravidel.
„Takové ty řeči, že když se nebudou hradit výplně, tak si lidé začnou lépe čistit zuby, neplatí,“ dodává k tomu Šmucler.
Drahá zubní péče
Nápor na zubní pohotovosti roste. Mnoho pacientů tam končí proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Jiní službu zneužívají, aby nemuseli platit vysoké poplatky u klasického zubaře. Mnozí na něj zkrátka nemají peníze.
Mimo jiné také hrozí, že se kvůli zákazu amalgámu urychlí odchod starších zubařů do penze, a tak se ještě zvětší problém s jejich nedostatkem v některých místech Česka. To si uvědomuje i Ministerstvo zdravotnictví.
„Náhlé zkrácení lhůty pro úplný zákaz zubního amalgámu by mohlo vést třeba až k ukončení činnosti některých stomatologů, kteří s tímto materiálem preferovaně pracují,“ přiznává mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jakob.
Do zákazu zubního amalgámu se Evropská unie pustila kvůli tomu, že tato slitina obsahuje rtuť.
Amalgám
- Amalgámové plomby se dělají z elementární rtuti, která tvoří 50 % stomatologického amalgámu.
- Druhou část plomby tvoří práškový kov (50 %). Ten je složen obvykle z 69 % ze stříbra, z 26 % z cínu, ze 4 % z mědi a z 1 % ze zinku.
Zdroj: DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie
Opatření je tak motivované především ochranou životního prostředí. Rtuť se totiž v přírodě nerozkládá, naopak se hromadí.
Především konzumací ryb se pak dostává i do lidského těla. Největším rizikem je rtuť pro malé děti a těhotné. Skrze matku se může totiž rtuť dostat také k vyvíjejícímu se plodu a negativně ovlivnit vývoj mozku a nervového systému.
V roce 2019 se podle odhadu Evropské komise spotřebovalo na výrobu zubního amalgámu 40 tun rtuti.
