Zákaz amalgámových plomb o pět let dřív. Ministerstvo řeší, co bude pak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtyřicet tun toxické rtuti se v zemích Evropské unie ročně spotřebuje na amalgámové plomby. Komise chce proti tomu razantně zakročit, a tak navrhuje jejich zákaz. A to už od 1. ledna 2025.

Původně se přitom mluvilo až o roce 2030. Jenže podle komisařů je nutné šlápnout na plyn, neboť takový krok zaručí „nejvyšší přínos pro životní prostředí a zdraví“.

V Česku zdravotní pojišťovny proplácí dospělým právě jen amalgámové plomby s výjimkou řezáků a špičáků, kde jsou hrazené bílé výplně. České zdravotnictví tak čeká debata, jaká a jestli vůbec nějaká alternativa bude ze zdravotního pojištění pro pacienty placená.

„Někteří z nás si ještě pamatují, jak vesele honili stříbrné rtuťové kuličky, když se rozbil rtuťový teploměr. Díky legislativě EU jsou tyto hry minulostí a my dnes navrhujeme, aby se k rozbitým teploměrům v recyklačním parku historie připojily i poslední oblasti, kde se ještě využívá rtuť,“ popisuje komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius.

Jenže s definitivním koncem amalgámu tak úplně nesouhlasí zubaři. Návrh jim sice dává do rukou možnost v naprosto nezbytných případech amalgám i po 1. lednu 2025 používat, ale jen z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta. Fakticky tedy jen zcela výjimečně.

„Čekáme, jak nakonec bude ten zákaz vypadat, protože je v rozporu s odbornými doporučeními světové stomatologické organizace, neboť v řadě případů je těžké se bez amalgámu obejít. Rozhodují o tom ale ministři životního prostředí, ne zdravotníci,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

I evropští zubaři ale před urychleným zákazem amalgámových plomb varují. Místo toho podporují postupné utlumování jejich využívání. A vzhledem k tomu, že k tomu napříč Evropskou unií dochází, nevidí Rada evropských zubních lékařů (CED) důvod pro tak brzký a striktní zákaz.

„CED věří, že zubní amalgám je i nadále vhodným materiálem pro řadu výplní, a to díky snadnému použití, trvanlivosti a hospodárnosti,“ píší zubaři ve své připomínce k návrhu.

Jedním z důvodů pro rychlý zákaz jsou pro Evropskou komisi i nízké ekonomické dopady do státních rozpočtů členských zemí. Jenže pouze relativně. Na Česko dopadne uvažovaná legislativa poměrně výrazně. Zatímco v Dánsku zubaři amalgám použili v roce 2019 jen při dvou procentech ošetření, v Česku to bylo 43 procent.

V případě Dánska tak Evropská komise odhaduje dodatečné výdaje se zákazem v roce 2025 „pouze“ na 300 tisíc eur, Česko bude muset naproti tomu z veřejných peněz vytáhnout 18 milionů eur, tedy v přepočtu 435 milionů korun.

Mimochodem, jeden z posledních čtyř výrobců zubního amalgámu v Evropské unii sídlí právě v Česku. I jeho výroba bude postavena mimo zákon.

Jak už bylo řečeno, pro pacienty je ale nejzásadnější otázka, jestli budou mít do budoucna z veřejného pojištění hrazené jiné výplně, když amalgámové už nebudou povolené.

„Jsou v zásadě tři možnosti. Vzhledem k tomu, že patříme spíše mezi chudší země, tak amalgám nahradí patrně jednoduchý cement, který dáváme už dnes dětem. U nich vycházíme z předpokladu, že v dospělosti si zaplatí lepší plombu, což je strašné. Zadruhé ale můžeme dát do systému taky více peněz a bílé plomby budou teoreticky na pojišťovnu. Nebo varianta tři – výplně nebudou z pojištění vůbec hrazené,“ předestírá možnosti Šmucler.

Seznam Zprávy se proto zeptaly Ministerstva zdravotnictví, co na legislativní skok o pět let dopředu říká. Podle mluvčího úřadu Ondřeje Jakoba ministerstvo o upraveném návrhu ví a v současné době zkoumá, jaký to bude mít dopad na zajištění dostupnosti hrazené stomatologické péče.

„S ohledem na obecnou délku legislativního procesu při dodržení veškerých náležitostí a skutečnosti, že změnu navrženou EK by bylo nutné promítnout přímo do zákona, považujeme náhlý návrh na zkrácení lhůty z roku 2030 na rok 2025 za vysoce problematický,“ říká Jakob.

„Zdůrazňujeme nicméně, že Ministerstvo zdravotnictví předpokládá přechod od úhrady amalgámu na jiné materiály již před původně stanoveným termínem v roce 2030,“ dodává mluvčí.

Pokud ale termín navržený Evropskou komisí projde, budou čeští pacienti nejpozději za rok a půl řešit, jakou péči jim u zubaře uhradí pojišťovna a co si musí zaplatit sami.