Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Fakultní nemocnice Bulovka i Ministerstvo zdravotnictví považují případ záměny pacientek, při němž jedna z žen nevědomky přišla o dítě v šestnáctém týdnu těhotenství, za neomluvitelný. Na vině je prý selhání lidského faktoru, tedy zdravotnického personálu. Nemocnice vyjádřila lítost a je připravena poskytnout pacientce odškodnění.
„Pacientku jsme ujistili, že uděláme vše pro to, aby vzniklá újma byla co nejvíce zmírněna a také odškodněna, “ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Viníci – bez bližšího upřesnění, o koho jde – prý už byli postaveni mimo službu.
„Dle informací našeho právního oddělení nás do dnešního dne žádní právní zástupci dotčených žen dosud nekontaktovali,“ dodala mluvčí nemocnice.
Lékař a současně advokát Mario Švehelka, který poskytuje právní pomoc pacientům zejména v souvislosti s jejich nároky na náhradu škody a zdraví, v rozhovoru pro Seznam Zprávy odhaduje, že by se mohlo vyjednávat o částce dva miliony korun.
Jaký bude podle vás v tento moment další postup?
Záleží na tom, jaký postup zvolí poškozené ženy a jejich právní zástupci. My to děláme tak, že si vyžádáme kopii zdravotní dokumentace, zpracujeme předžalobní výzvu, v níž shrneme jádro problému, a vyzveme nemocnici k vyplacení náhrady v určité částce, do určitého data a na konkrétní účet.
V polovině případů, které jsem zpracovával, nemocnice vůbec nereaguje. V té druhé se to snaží oddálit s argumentem, že se musí spojit s pojišťovnou a ta že je pomalá a tak dále. Ve většině případů tedy podáme žalobu a čeká se na soud. Pokud je nemocnice ochotna k mimosoudnímu jednání, tak jednáme a hledáme smírné řešení. Řada nemocnic se také snaží zatloukat, zatloukat, zatloukat, ale to asi nebude řešení v tomto konkrétním případě.
Pacienti vs. chybující lékaři a výše odškodného
- Porod ve FN Královské Vinohrady v roce 2009 skončil ochrnutím, slepotou a hluchotou narozeného chlapce. Při mimosoudní dohodě se obě strany dohodly na odškodnění 20 milionů korun. Chlapec zemřel v říjnu 2014.
- V roce 2003 lékaři v sokolovské nemocnici vstříkli pacientce látku, na kterou byla zřejmě alergická. Upadla do kómatu a ochrnula. Krajský soud v Plzni přiznal ženě odškodnění 18 milionů korun.
- V květnu 2017 osmiletý chlapec pár dní po operaci mandlí v Pardubické nemocnici začal masivně krvácet z rány. Zdravotníci včas nezasáhli a dítě je od té doby v bdělém kómatu. Rodina požadovala 22 milionů korun, nemocnice nabízela 15,5 milionu. Nakonec se dohodly. Částku nezveřejnily.
- V roce 2010 po operaci mandlí ve FN Brno skončil tříletý chlapec s poškozeným mozkem. Podle městského soudu měla nemocnice rodičům zaplatit 10,5 milionu korun. Obě strany se nakonec dohodly mimosoudně. Podrobnosti nebyly oznámeny.
- V roce 2016 personál Chrudimské nemocnice řádně nevyšetřil 70letého muže po pádu ze žebříku. Ten později zemřel. Příbuzní požadovali devět milionů korun odškodnění, s nemocnicí se dohodli na čtyřech milionech.
- V třebíčské nemocnici v roce 2007 došlo k záměně dvou novorozenců. U nepravých rodičů byli několik měsíců, záměnu odhalil až test DNA. Jedna rodina získala 2,1 milionu korun a druhá 1,2 milionu korun. Jiné částky byly zdůvodněny rozdílnými dopady události na obě rodiny.
- V listopadu 2009 v pražské nemocnici Na Bulovce 17leté dívce sestra podala smrtelnou dávku chloridu draselného. Dívka poté zemřela. Zdravotnici poslal soud na tři roky do vězení s dohledem. Nemocnice pozůstalým zaplatila 1,9 milionu korun.
- V dubnu 2006 zemřela ve FN Brno holčička na popáleniny od elektrické podložky, na níž ležela při onkologické operaci. Nemocnice musela rodičům zaplatit 1,5 milionu korun.
- V září 2008 v trutnovské nemocnici zemřel 93letý muž, který se udusil rohlíkem. Jeho rodina požadovala 1,44 milionu korun, nakonec od nemocnice dostala 650 tisíc.
- V dubnu 2000 lékaři z FN Hradec Králové omylem vyoperovali pacientovi zdravou ledvinu. Poškozený dostal odškodné celkem 864 tisíc korun.
Jak vyhodnotit onu částku?
Poškozený si v zásadě může říct částku, jakou uzná za vhodnou. Neexistuje jednoznačný mustr, který by byl zákonem daný. Dokonce známe nález Ústavního soudu, podle něhož poškozený nemusí částku ani odůvodňovat nebo obhajovat nějakým matematickým výpočtem. Samozřejmě bych klientovi nedoporučil nějakou extrémně přehnanou cifru, to je kontraproduktivní.
Záleží také na okolnostech. Kdo byla maminka nebo jestli dítě bylo v té době zdravé. Nároky může vznést i otec nebo sourozenci. Je to zásah do práva na soukromí, na rodinný život a tak dále. Já bych se nerozpakoval žádat zhruba dva miliony korun.
Jak jste došel k částce dva miliony?
Na základě zkušeností a znalostí toho, jaké částky se v podobných případech vyplácejí. Berte to však jen jako odhad, neboli částku k jednání. Vzhledem k tomu, že muselo dojít k nějakému hrubému zanedbání povinností, protože aby se vyměnily ženy v předsálí, to už opravdu vyžaduje mimořádný nepořádek na pracovišti. To se běžně neděje. Zkrátka bych žádal dva miliony korun.
Advokát známý z kauzy v Pardubicích
Mario Švehelka zastupoval desítky pacientů, kteří se soudili s nemocnicemi. Mediálně známý je příklad osmiletého Adámka, který pár dní po banální operaci mandlí v Pardubické nemocnici začal masivně krvácet z tepny. Zdravotníci tehdy včas nezasáhli a chlapec je od té doby v bdělém kómatu. Za rodinu požadoval Mario Švehelka 22 milionů korun, nemocnice nabízela 15,5. Konečnou částku ani jedna ze stran nezveřejnila.
Až se tedy advokáti pacientek spojí s nemocnicí, co se bude dít dál? Většinou nemocnice konstatuje, že nemůže nic dělat bez souhlasu pojišťovny, protože je vázána pojistnou smlouvou. Pokud uzná svou vinu, což v tomto případě zřejmě ano, tak přijde s nějakým kompromisním návrhem. Samozřejmě když se o případ zajímají média, tak nemocnice bude spěchat na to, aby to nějak vyřídila. Kdyby tam média nebyla, tak se to může táhnout léta a léta.
Kolik takových případů končí u soudu a kolik v mimosoudním vyrovnání?
Zhruba v polovině případů spory končí smírným řešením. Je to dáno i tím, že jsou vysoké úroky z prodlení, nějakých 14,5 procenta, takže se pojišťovnám nevyplatí to moc protahovat. Tento fakt zvyšuje ochotu zdravotnických zařízení se s poškozenými rychleji domluvit a nenechávat to na soudu.
