Český jazyk bude letos hrát při přijímačkách na střední školy klíčovou roli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I první ukrajinští uprchlíci jsou v Česku jen pár týdnů. Na ty ve středoškolském věku už ale čeká naprosto zásadní krok v jejich životě – přijímací zkoušky. Začaly v úterý. Ministerstvo školství sice zájemcům z řad válečných uprchlíků prominulo test z českého jazyka, nevyhnou se ale pohovoru v češtině.

Při něm by měli prokázat, že zvládají základy mluveného i psaného slova. Záleží pak na každé škole, jak se k této nutnosti postaví. Například pražské Gymnázium Nad Štolou bude požadovat, aby všech pět přihlášených zájemců prokázalo znalost českého jazyka alespoň na úrovni A2. Tedy aby zvládli krátký diktát i třeba s pravopisnými a gramatickými chybami a dokázali jednoduše komunikovat na vylosované téma.

„Je to velmi složité a mně jich je líto, ale musím dodržovat školský zákon, podle kterého mám ověřit znalost českého jazyka,“ říká Renata Schejbalová, ředitelka školy a také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. I když lze předpokládat, že se zájemci v českém jazyce v průběhu léta zlepší, nelze podle ní nad výsledkem pohovoru přivřít oči. „Řidičák taky nedostaneme v dubnu s tím, že se do srpna můžeme doučit křižovatky,“ dodává.

Odborníci ale na ředitele apelují, aby byli vůči ukrajinským uprchlíkům vstřícní. Pár týdnů v Česku podle nich rozhodně nestačí k přípravě na pohovor.

„Udělejme co nejvíc proto, aby ověřovací pohovory nebyly překážkou pro přijetí,“ řekl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research na konferenci Česky levou zadní? k podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem.

Takto postupují třeba na brněnském gymnáziu na Slovanském náměstí, kde berou pohovor v češtině s ukrajinskými žáky spíše jako formalitu.

„Rozhodli jsme se tak proto, že jsme dva žáky z Ukrajiny přijali už do vyšších ročníků a vidíme jejich nasazení i rychlé pokroky. Neobáváme se tedy, že by nově přijatí žáci studium v češtině nezvládli,“ říká ředitel školy Dalibor Kott. Rozhodovat se tak budou především podle testu z matematiky, a také angličtiny, kterou škola využívá jako svou část přijímacího řízení navíc.

Právě o gymnázia mají ukrajinští uprchlíci největší zájem. Mířilo na ně zhruba 27 procent přihlášek, 16 procent pak na ekonomické obory a 14 procent na informatické.

Více než čtvrtina přihlášek připadá na školy v hlavním městě – dohromady 559, 13 procent jich Cermat eviduje ve Středočeském (266) a 12 procent v Jihomoravském kraji (253). Naopak jen 57 jich ukrajinští uprchlíci odevzdali v Kraji Vysočina, a shodně 77 v Olomouckém a Zlínském kraji.

Na maturitní obory se mohli žáci z Ukrajiny hlásit v prodlouženém termínu do 5. dubna. Využilo toho 1281 válečných uprchlíků. Stejně jako ostatní mohli podat dvě přihlášky, celkem tak organizátor jednotné přijímací zkoušky, organizace Cermat, eviduje 2096 přihlášek – 2063 na čtyřleté obory a zbytek na šestiletá a osmiletá gymnázia. Ohledně nastavení přijímacího řízení je ale stěžejní postoj zřizovatele, tedy krajů.

„Když dá kraj školám doporučení, jako je například přítomnost tlumočníka u pohovoru, důraz na motivaci uchazeče, a ne na jeho úroveň češtiny, je větší šance, že to budou školy opravdu dělat,“ říká Lenka Herčíková, vedoucí Centra pro cizince Jihomoravského kraje. Dodává, že je důležité využít potenciál dětí, které do České republiky přicházejí.

Ministerstvo školství odhaduje, že v Česku je ve středoškolském věku asi 25 tisíc uprchlíků. Velká část z nich ale může zamířit na učiliště, kde nejsou jazykové nároky tak vysoké jako v případě maturitních oborů. Další se zatím nemuseli hlásit nikam, ať už kvůli jazykové bariéře nebo nejistotě, zda v Česku zůstanou.

Ředitelka odboru integrace na trh práce z Ministerstva práce a sociálních věcí Anna Dumont ale varuje, že jazyková bariéra při vstupu na střední školy může zapříčinit další problémy pro Česko v budoucnu.

„Vzniká tak riziko snížení uplatnění na trhu práce. Lidé, kteří mají jen základní vzdělání nebo nedokončené, mají nejnižší šanci na zaměstnání,“ uvedla Dumont.

Menšina válečných uprchlíků z Ukrajiny se ale už na střední školu zapsala. Je to případ i pražského Gymnázia prof. Jana Patočky.

„Přijali jsme takto dva žáky a ještě jednoho řešíme, ale jen do probíhajícího prvního ročníku. Jedině tak je to podle nás perspektivní, aby zvládli českou maturitu,“ popisuje ředitelka školy Jana Drake. Nehledě na to, že ve vyšších ročnících nemají pro žáky z Ukrajiny další kapacitu.

Podle Ministerstva školství se právě v hlavní městě zapojilo do probíhajícího školního roku na středních školách nejvíce žáků.

„V tuto chvíli je na čtyřletých maturitních oborech 344 žáků v Praze, 157 ve Středočeském kraji a 152 v Jihomoravském kraji,“ uvedl ředitel odbor středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání Petr Bannert.

Střední školy ale nejsou postavené před jednoduchou situaci. Na jednu stranu by rády vyšly vstříc válečným uprchlíkům, kteří chtějí v Česku nastoupit na střední školu. Na tu druhou ale musí rozhodnout spravedlivě vzhledem ke všem ostatním zájemcům.

„Máme 36 přihlášek, někteří se k nám hlásí do více oborů. V pohovoru budeme zjišťovat, jestli zvládají základní komunikaci v češtině,“ počítá ředitelka brněnské Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Olga Hölzlová.

Škola v městské čtvrti Komín tak loni mohla přijmout jen 120 žáků z celkově 301 přihlášených do oboru informačních technologií. Právě o studium IT mají obecně žáci v Česku největší zájem. Vychází to z dat pěti krajů, které Seznam Zprávy pospojovaly a už dříve publikovaly. Za informačními obory následují obecně vzdělávací obory – gymnázia a lycea, veterinářství a pedagogika.

Zájem o učitelství se zvedá hlavně v posledních letech, stejně jako o zdravotnické obory. Co se týče největšího převisu zájemců o konkrétní školu, vede hudebně dramatické umění na Konzervatoři Brno. Naopak nejmenší přetlak je na školách nabízejících obory jako textilní výroba, zemědělství, strojírenství, zpracování dřeva nebo obchod.

Vyjma ukrajinských uprchlíků se k jednotné přijímací zkoušce letos přihlásilo 103,3 tisíce uchazečů. Na čtyřleté obory ji bude skládat 79,6 tisíce zájemců. O přijetí na šestiletá gymnázia se pak bude ucházet 5,7 tisíce žáků a o osmiletá 17,9 tisíce zájemců. Ze čtyřletých oborů je největší zájem o gymnázia, kam se hlásí téměř 20 tisíc žáků, dále pak o technické odborné školy a pedagogické nebo humanitní.