Hlavní obsah

Začíná historická stávka soudů. Proč dnes v justici nepracují?

Foto: Profimedia.cz

Zaměstnankyně českolipského okresního soudu při přípravách na výstražnou stávku za vyšší platy justičních pracovníků.

Jednání se odročují, podatelny jsou zavřené. Podle odborů se má do dnešní stávky zapojit 90 procent justičních zaměstnanců.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soudy napříč republikou vyhlásily výstražnou stávku za vyšší platy zaměstnanců v justici. Jaké jsou jejich konkrétní cíle a co znamená stávka pro veřejnost, shrnují Seznam Zprávy v tomto textu.

Kdo se do stávky zapojí?

Stávkovat se chystají asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, zapisovatelky, protokolující úředníci, účetní nebo personalisté. Vadí jim nízké platy.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, který o platech zaměstnanců vyjednává, označil stávku za bezprecedentní v novodobé historii české justice. Dosud podle něj odbory nikdy nevyhlásily ani stávkovou pohotovost. Samotní soudci ze zákona stávkovat nesmí, soudní zaměstnanci ale takové omezení nemají.

Odborový svaz justice avizoval, že se do stávky zapojí devadesát procent z takřka deseti tisíc justičních zaměstnanců.

Protest se netýká platů soudců, které jsou vysoko nad celostátním průměrem. Jde o platy soudních zaměstnanců, které jsou naopak hluboko pod průměrem.

Koho se stávka dotkne?

Soudy odročily některá jednání na náhradní termíny. Plány jednotlivých soudů na to, jakou agendu zvládnou odbavit, se ale liší okres od okresu a soud od soudu.

Například Okresní soud v Olomouci uvedl, že nevylučuje ani úplné uzavření budovy. Vedení Vrchního soudu v Olomouci naopak uvedlo, že předseda a místopředsedové jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo.

Pražský Městský soud dva dny před stávkou informoval, že bylo odročeno jen osm trestních jednání, zatímco civilních, obchodních a správních jednání se stávka nedotkne. Naopak soudci pražského vrchního soudu odročili všechny civilní věci a většinu trestních s výjimkou dvou případů, kde soud musí rozhodnout bezodkladně. Soud se rozhodl uzavřít i osobní a elektronickou podatelnu a neumožnit ani nahlížení do spisů.

Co zaměstnanci soudů požadují?

Žádají navýšení platů o 15 procent. Jednodenní výstražnou stávku vyhlásily justiční odbory po čtvrtečním neúspěšném jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Odbory zároveň chtějí jednat o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na to ministerstvo ve čtvrtek kývlo. V červnu se má k této otázce sejít nově zřízená pracovní skupina.

Průměrný plat zaměstnanců soudů byl loni 36 916 korun, zatímco průměrná mzda v Česku dosáhla 43 341 korun.

Reálné mzdy některých zaměstnanců navíc zůstávají hluboko pod těmito čísly. Například soudní zapisovatelka Okresního soudu Děčín s 11letou praxí měla v lednu 2024 čistou mzdu 20 599 korun. Rejstříková vedoucí s 15letou praxí měla tamtéž čistou mzdu 23 444 korun. Více si můžete přečíst zde:

Související témata:

Doporučované