Článek
Za necelé tři týdny čekají žáky devátých tříd přijímací zkoušky na střední školy. Ukrajinské žáky, kteří do České republiky utekli před válkou, čekají také. Redakce Seznam Zpráv se sešla se třemi žáky, kteří se na ně připravují.
Maša, Vladislav a Ivan už skoro rok navštěvují brněnskou Základní školu ve Staňkově ulici. Patří k téměř 2600 deváťáků, kteří sem uprchli a teď se chtějí dostat na střední školu v Česku.
Všichni tři oslovení studenti se shodují, že nejtěžší pro ně bylo zvyknout si na nové prostředí, spolužáky a učitele. Zanedlouho je to ale čeká znovu. „Do Česka nás přivedla před rokem válka. Maminka nám zabalila pár věcí a bez zaváhání jsme odjeli za jejími kamarády do Brna. Tatínek a zbytek rodiny zůstali na Ukrajině,“ říká patnáctiletá Maša, kterou v dubnu čekají přijímací zkoušky na gymnázium.
Zkouška se pro ni bude oproti ostatním studentům skládat z ústního pohovoru v českém jazyce a z matematiky. Jinou formu přijímaček, která s sebou přinesla i vlnu negativních komentářů na internetu, hájí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
„Opatření, které upravilo přijímací zkoušky pro cizince, má za cíl mimo jiné naplnit strategické priority vlády tím, že přispěje k tomu, aby cizinci s dočasnou ochranou byli přijímání do středních škol nebo vyšších odborných škol, a v důsledku se tím zlepšovala jejich integrace do českého prostředí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Jednotná přijímací zkouška je povinnou součástí prvního kola přijímacích řízení do všech maturitních oborů. Skládá se z písemných testů z českého jazyka a literatury a z matematiky.
„Cizincům se podle zákona na jejich žádost promíjí zkouška z českého jazyka. Znalost češtiny se u uchazeče ověří rozhovorem. Cizinec má na základě žádosti právo konat písemný test jednotné přijímací zkoušky ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace v ukrajinském jazyce,“ uvádí pro Seznam Zprávy vedoucí Referátu vnějších vztahů Cermatu Jana Patáková.
Jiná země, jiný školní systém
Kromě českého jazyka, nového prostředí a nových lidí, si děti z Ukrajiny musely zvyknout i na nový školní systém. Ten ukrajinský je totiž od toho českého úplně odlišný. Mají tam jedenáctiletou, od roku 2018 pro nové žáky dvanáctiletou, povinnou školní docházku. Znamená to, že děti mohou na jedné škole studovat celou tu dobu, nebo se naopak v devátém ročníku rozhodnout jít například na lyceum, odborné učiliště či gymnázium. Studenti potom nastupují na vysokou školu v sedmnácti nebo osmnácti letech.
„Žádné přijímačky jsem na Ukrajině neměla v plánu dělat. Studovala bych jedenáct let na jedné škole a pak šla na vysokou. I přesto jsem ale ráda, že můžu studovat. Klidně bych chodila i na dvě školy najednou, hlavně že tu možnost mám,“ směje se Maša.
I přes všechny změny se tu námi oslovené děti z Ukrajiny aklimatizovaly a staly se součástí českého školního systému. Proto se často hned od září začaly naplno věnovat přípravě k přijímacím zkouškám.
Ukrajinské děti se daří dostávat do škol.
„Největší strach mám z rozhovoru. Přece jenom počítám od svých pěti let, to není problém, matematika je všude stejná. Ale češtinu se učím teprve rok,“ říká Maša.
Když minulý rok v únoru s maminkou přijely do České republiky, hned se začaly učit česky. Dnes už Máša mluví v plynulých větách, ale cítí, že to není její rodný jazyk, a říká, že si na něj tolik nenavykla. O to větší má strach z ústního pohovoru, který ji za necelé tři týdny čeká.
„Furt se snažím mluvit v češtině. Od rána do večera. I když jsem sama doma, tak prostě mluvím, abych ten jazyk co nejvíce uchopila,“ dodává. Kromě mluvení si projíždí různá cvičení na gramatiku v učebnicích a na internetu, popisuje obrázky a píše malé slohy. To všechno ji může při pohovoru potkat.
Výchovná poradkyně Lenka Humpová pracuje se žáky z Ukrajiny, komunikuje jak s jejich rodiči, tak přímo se studenty a pomáhala jim s výběrem středních škol.
Podle ní byla úleva ze zkoušky z češtiny na místě. „Zkouška není postavena nijak zvlášť na inteligenci nebo na přípravě, ale je to o znalosti jazyka a mateřské znalosti rodilého mluvčího, což oni nejsou a nemůžeme to po nich ani chtít. Představa, že bychom s běženci měli projít všechno, co procházíme s ostatními českými žáky, tak je to pro mě nepředstavitelné. Ten rozdíl by byl diametrální,“ vysvětlila.
„Co kolikrát lidé opomíjejí, je jejich trauma. Utekli před válkou, kolikrát nevědí, kde je jejich rodina. Nikomu nechtějí brát místo na školách. Přijímačky jsou stresové pro všechny, oni k tomu mají navíc takové trauma,“ dodává poradkyně.
O tom, jak se učí ukrajinské děti v Česku, jsme psali zde:
Základní škola ve Staňkově ulici se jim snaží poskytnout vše, aby během přijímacích zkoušek uspěli. Kromě běžných hodin češtiny jim škola poskytuje i jazykové lekce nad rámec výuky.
V hodinách se s nimi probírají možná témata, která je u pohovoru mohou potkat, dělají gramatická cvičení a hlavně co nejvíce mluví. Český jazyk se jim prý nejlépe učí každodenní komunikací.
Žáci mají možnost kromě běžných hodin matematiky využít individuálních hodin. Ještě před přijímacími zkouškami je ale čekaly IQ, zájmové a osobnostní testy, které jim pomohly s výběrem škol.
„První den války jsme přijali osmdesát dětí z Ukrajiny, druhý den šedesát a od té doby nám stále chodí žádosti. Před rokem jsme se jim snažili pomoct z aklimatizací, teď jim pomáháme se dostat na školy, kam chtějí,“ uvádí ředitelka školy Jana Hlaváčková.
Na její škole nyní studuje 252 žáků z Ukrajiny. Minulý rok díky svým zkušenostem se začleňováním žáků z ciziny pomáhali ostatním brněnským školám v tom, jak pracovat s ukrajinskými dětmi a jak jim pomoci aklimatizovat se v Česku.
Nejenom čeština
Jak vypráví další žák – Ivan – problémem nemusí být jen čeština. I přesto, že jsou všude matematické postupy stejné, ne všichni žáci z různých částí Ukrajiny stihli probrat všechny potřebné znalosti matematiky, které jsou požadované u českých přijímaček.
„Matematiky se asi bojím trošku víc. I v ní jsme se toho museli hodně učit. Proto se připravuji hlavně na ni,“ vysvětluje Ivan, který se hlásí na obchodní akademii. Ve volném čase se teď soustředí na matematické postupy a vzorečky. Dokola počítá příklady a projíždí si staré testy od Cermatu.
„Ve škole počítáme příklady a zadání cvičení jsou v češtině. Občas jsem měla problém zadání porozumět. Proto jsem požádala o zadání přijímaček v ukrajinštině,“ doplňuje Maša.
Čeština má řadu mnohovýznamových slov, která je pro cizince těžké pochopit v různých souvislostech. „Znají gramatiku, větné členy, vedlejší věty, mluví a rozumí. Nepochopí ale jedno zadání a zbytečně ztratí body,“ uvádí k tomu Veronika Hlubinková, která učí český jazyk a pomáhá dětem z Ukrajiny s přípravou na přijímací zkoušky.
„Na Ukrajině vypadala škola jinak. Měli jsme více úkolů a matematika byla mnohem těžší. I tak mám ale strach z přijímaček. Je to všechno nové. Škola nás dost připravuje na obě zkoušky, doma se snažím vše procvičovat. Aspoň se hlásím na IT školu, tomu jsem se chtěl věnovat i na Ukrajině,“ říká třetí ze studentů, Vladislav.
„Jde na nich vidět zájem o studium. Ti, co jsou studijní typy, tak se hlásí na maturitní obory. Oproti českým dětem ale vidíme i zájem o učební obory. Vzdělání je pro ně důležité,“ dodává Humpová. Jestli u jednotných přijímacích zkoušek uspěli, by měli Maša, Ivan a Vladislav vědět na konci dubna.
