Článek
Posádky zdravotnických záchranných služeb v Česku se potýkají s těžkostmi. Někde kvůli covidu vypadly i dvě desítky zaměstnanců naráz. Některé záchranky proto zvažují vyhlášení krizového režimu.
Nejhorší situace je na Moravě, kde je i nejhorší epidemická situace. „Máme dvacet zaměstnanců nakažených, většina jsou neočkovaní,“ líčí Seznam Zprávám situaci na jižní Moravě mluvčí tamější záchranné služby Michaela Bothová.
Záchranka musela zavést speciální opatření, aby zvládala poskytovat potřebnou péči – k běžnému počtu posádek přibyly tři další, přeskupuje se personál i vozy mezi různými městy. Pomáhají i tři hasičští záchranáři.
„Situace je závažná a jsme na hraně svých možností jak personálně, tak i co se týče počtu vozidel. Pokud se bude situace nadále zhoršovat, nevylučujeme aktivaci traumatologického plánu,“ obává se Bothová.
To by znamenalo, že dopravní sanitky, tedy ty, které slouží například pro přepravu seniorů z nemocnic domů, by mohly být použity jako vozidla rychlé zdravotní služby. „Mohli bychom například využít více pomoci od ostatních složek integrovaného záchranného systému nebo odsunout výjezdy k pacientům s nejnižším stupněm naléhavosti,“ ozřejmila mluvčí jihomoravské záchranky.
Ke covidu i 80krát denně
Podobně je na tom i Moravskoslezský kraj. Lukáš Humpl, mluvčí zdejší záchranky, situaci v kraji popsal téměř identicky. „Musíme posilovat provoz. Aktuálně je navýšení výjezdové činnosti kolem 15–20 procent a je to způsobeno téměř výhradně covidovými pacienty,“ uvádí Humpl.
Navíc zatím zařadili do provozu čtyři posádky a operátora na tísňové lince. „Běžně máme kolem 340 událostí, aktuálně je to denně přes 400, někdy až 420. Jen k potvrzenému covidu jezdíme 80krát za 24 hodin, další desítky vozíme ještě s příznaky, které odpovídají covidu. Jsou to starší ročníky a neočkovaní, čímž my k nim přistupujeme úplně stejně jako k potvrzenému covidu,“ upřesňuje Humpl.
Na rozdíl od brněnské služby má ta ostravská jenom malý počet nakažených zdravotníků. „Jsou to jednotky. Proočkovanost našich zaměstnanců je na úrovni devadesáti procent,“ řekl mluvčí moravskoslezských záchranářů.
V pražské záchrance evidují zhruba deset nakažených ze 400 provozních pracovníků. „Máme 85 procent kolegů a kolegyň proočkovaných, takže i v případě, že se potkají s nakaženými, nemusí do karantény. Ale samozřejmě zasahuje to do provozu záchranky,“ uvádí Jana Poštová, mluvčí pražské záchranné služby.
Jen po Praze záchranka jezdí zhruba 380krát za den, aktuálně přibližně v osmdesáti případech ke covidu. „Žádáme o spolupráci soukromé sanitní dopravce, kteří nám dávají k dispozici své vlastní posádky a my je můžeme pak využívat. Požádali jsme také Armádu ČR, aby nám převážela na dezinfekci auta, což nám pak urychluje provoz,“ líčí Poštová.
Když posádky dojdou, tak dojdou
Mária Svobodová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, uvádí, že mytí a dezinfekce auta je maximální možná pomoc, kterou mohou záchranky využít. „Máme tak specifickou činnost, že práci v záchrance může dělat jen vyučený nebo ten, co to již někdy dělal. Nemůžeme sebrat třeba studenty, aby nám vypomohli. Když posádky dojdou, tak dojdou, s tím se nebude dát nic dělat,“ uvádí nejhorší možnou variantu Svobodová.
I tady jezdí přibližně v desetině případů ke covidu. „Je to několik desítek denně, mezi dvaceti až třiceti. Devadesát procent zaměstnanců je naočkovaných,“ upřesnila mluvčí plzeňské záchranky.
V Libereckém kraji mají zatím štěstí, neevidují ani jednoho nakaženého. „Je to pozitivní zpráva, jsme plně funkční. Naočkovanost je teď mezi našimi zaměstnanci 75 procent,“ říká Michael Georgiev, mluvčí liberecké záchranky.
V kraji je navíc celkem dobrá epidemická situace. „Jsme ještě takový ostrůvek, kde je relativně málo nakažených. Mezi 8. až 18. listopadem jsme vyjeli celkem k 59 covid pozitivním případům a dalších 291 byly covid podezřelé případy. Celkový počet výjezdů za těch deset dní byl přes 1 500,“ upřesnil Georgiev.
I když byl za deset dní přibližně každý třetí výjezd minimálně covid podezřelý, zatím nemají v plánu zpřísnění opatření nebo krizový scénář. „Již jsme se naučili, jak to funguje, jak se máme chránit, jaké prostředky používat a podobně. Plus k tomu jsme ještě slušně přeočkovaní, takže ochrana je vyšší než například na jaře,“ uzavírá Georgiev z liberecké záchranky.
