Zabil cyklista řidičku auta? Rozplétáme tragédii, kde roli hraje zlomené srdce

Detailně rozplést výjimečný incident, jímž se nyní začal zabývat Městský soud v Praze, se rozhodly Seznam Zprávy. Případ z léta roku 2022 je totiž v mnoha ohledech nejasný, a to navzdory četným zmínkám v bulvárním tisku i aktivní roli několika českých celebrit.

V centru Prahy došlo k incidentu mezi cyklistou Václavem Socherem a řidičkou osobního auta Markétou Červovou. Žena několik dní poté zemřela.

Načež její dcera Vanessa Červová případ medializovala a apely na „spravedlivé potrestání“ Sochera zaznívaly od známých osobností, jako jsou například Alice Bendová, Anna Kadeřávková či Nikol Leitgeb.

Celý případ se jeví, alespoň v tuto chvíli dokazování před soudem, jako složitější.

Původně jej projednával obvodní soud, z dokazování vyplynulo, že by Socherovi mohla hrozit přísnější právní kvalifikace se sazbou osmi až 16 let vězení místo původní podmínky.

U soudu řekl, že je nevinný, zatímco svědkyně a dcera zemřelé Vanessa Červová vypovídala ve shodě s obžalobou. Rodina po Socherovi požaduje 4,5 milionu odškodnění.

Seznam Zprávy přinášejí vhled do celého případu v maximálním detailu, jaký je v tuto chvíli možné zachytit.

29. srpna 2022 vyjel Václav Socher se svou rodinou na kole z pražských Nuslí na Letnou. U soudu vypověděl, že jeli za babičkou na večeři. Oficiálně značená páteřní cyklotrasa A2 vede podél Vltavy. Místy se vyhýbá rušné silnici, ale zejména v centru u Karlova mostu a filozofické fakulty vjíždí cyklisté v exponovaných hodinách do silného silničního provozu, ve kterém se mísí tranzitní doprava, místní, tramvaje nebo turistické drožky, autobusy a repliky veteránů.

Socher jel na kole jako první. Za ním dvě jeho děti - dvojčata, posléze manželka. Zastavili v koloně aut před viaduktem, který ústí právě u Karlova mostu.

„Samozřejmě víme, že tam jsou problematická místa, ale centrem se na Letnou z Nuslí problematickému místu nevyhneme,“ řekl u soudu Socher, fitness trenér menší, podsadité, ale sportovní postavy. Podle něj byl po operaci levého kolene a na kolo vyjel i s ohledem na rehabilitaci. Což je pro obhajobu důležitý bod - tvrdí, že nebyl schopný fyzického útoku tak, jak jej popsala dcera zemřelé.

Tentýž den jela Markéta Červová s dcerou Vanessou z nákupů. Byly také u kadeřnice a na manikúře. Vanessu totiž na začátku září čekal casting na soutěž miss. Za viaduktem ve směru k filozofické fakultě je semafor a přechod. Před ním se tak tvoří zácpy.

Zastavil v ní Václav Socher s rodinou. Za nimi elektrické auto, které řídila Markéta Červová.

Podle Sochera na jeho děti z auta, které mělo stažená okýnka, ženy sprostě pokřikovaly s tím, že nemají brát děti mezi auta, a najely na ně. Toto mu měla říct jeho žena, on sám celý incident neviděl.

Vanessa Červová u soudu vypověděla, že děti mladší 10 let neměla kola pod kontrolou. Podle jejího vyprávění se s matkou pouze podivily nad tím, že rodiče vezmou děti na projížďku mezi automobily.

Z dokazování před soudem není jasné, co přesně zaznělo. Jisté ale je, že tento okamžik se stal spouštěčem konfliktu.

Podle Vanessy Červové je poté cyklista pronásledoval vysokou rychlostí, posléze je dojel, bušil do okénka. Zároveň ale v tuto chvíli popisuje dvě situace (jednu, ke které se teprve dostaneme) dohromady. Jinými slovy: Dvě oddělené události spojila ve výpovědi v jednu.

Podle verze Sochera on ženy dojel, zaťukal na okénko, řidička na něj začala sprostě gestikulovat a najela na něj. K této situaci mělo dojít před křižovatkou u filozofické fakulty.

Už tady se popis obou aktérů diametrálně liší. Důležité je říct, že podle psychologických posudků, jak je prezentovali znalci Vlastimil Tichý a Jiří Klose, nebyl Socher v této době pod vlivem alkoholu ani omamné látky, není závislý, netrpí poruchou osobnosti a „není disponován k agresivnímu jednání“. Ačkoli je lehce impulzivní, nevybočuje to zásadně normě. Znalci nezjistili žádné minulé agresivní jednání.

Znalci jej hodnotili jako pravdomluvného bez tendencí ke zkreslování či účelovému lhaní. Považují jej proto za obecně věrohodného. Specifickou věrohodnost, která se váže k samotné události, znalci neposuzovali.

„Závěry vyšetření v obecné rovině jsou, že ani tady nedošlo k významnému posunu. To znamená, že specifická věrohodnost byla zachována,“ řekl na dotaz soudce primář psychologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Jiří Klose.

Podle znalců Socher projevil nad celou situací lítost, ačkoli městskému soudu ji sdělil až na úplný konec jednání po domluvě s advokátem. „Je mi to líto. Kdybych způsobil to, co tady bylo řečeno, tak si nedovolím ani vypovídat, protože bych se styděl,“ řekl.

Zároveň je sice výpověď Vanessy Červové částečně nepřesná, ovšem nijak to nenarušuje ani její věrohodnost před soudem. Před soudce předstoupila velmi nervózní, třásly se jí ruce a nehty se škrábala do dlaní.

Ve chvíli, kdy měla mluvit o své matce a co pro ni znamenala, se roztřásla. „Pro mě byla nejlepší kamarádka, byly jsme spolu každý den, odmala,“ řekla a odmlčela se. Nevěděla, kam má dát ruce a začala vzlykat. „Podporovala mě i bráchu odmala. Měli jsme nejlepší mámu, co jsme mohli mít.“

Jak dokazují opakované poznatky z výzkumů neurovědy, lidská paměť není stoprocentně spolehlivá. Stresové situace, respektive vyplavení hormonů adrenalin a kortizol, stimulují paměť, a tudíž mohou vést k lepšímu zapamatování si situace.

Jenže, jak píší odborníci Joyce Lacy a Craig Stark, tento vztah není automatický. „Při vysokém stupni rozrušení, třeba u svědka či oběti zločinu, může být schopnost paměti kódovat zvýšena, či oslabena v závislosti na individuální stresové reakci,“ píší v odborném článku o tom, jak vnímat roli paměti v soudních síních.

Pokud tam čteme svědectví přímých účastníků, je dobré si připomínat, že vzpomínky mohou být nepřesné. Navíc jejich přesnost po čase klesá a mohou být i zakalené opakováním či tím, co si kdo přečte v médiích. I proto se soudce Václav Kvapil dotazoval svědka, lékaře, který později přijímal Markétu Červovou, zda je jeho svědectví založené na vzpomínkách, či na tom, co si o medializovaném případu přečetl.

Nic z toho není přímo vztaženo na konkrétní případ z léta 2022. Záleží i na rozporech ve vyprávění, ve věrohodnosti, osobní strategii při vypovídání. Při dalším čtení tohoto textu je ale potřeba mít na paměti jednoduchý fakt, že lidská paměť rozhodně není dokonalá.

Václav Socher následně u soudu popisoval, že o několik desítek metrů dál jej šedivé auto předjelo, zajelo směrem k chodníku a zkřížilo mu cestu u Rudolfina u Židovských hřbitovů. To u obvodního soudu potvrdila i jedna ze svědkyň. Bylo okolo 18:30.

V přípravném řízení řekl, že jej dcera Vanessa z okénka auta fotila, proto jí mobil vzal. Před soudem ale řekl, že jí vypadl a on jej chtěl podat. U soudu k tomu dodal, že si detaily zpětně nepamatuje a nedokáže říct, jak to bylo. „Kdyby mě někdo vyslechl po 14 dnech, ale po roce si všechny detaily nepamatuji,“ řekl.

Důležitá poznámka: Policie nejprve vyšetřovala celý případ jako přestupek. Například u ošetřujícího lékaře na Bulovce tak vycházela pouze z lékařské zprávy Jana Šebeleho. Ten proto poprvé vypovídal až po dvou letech před soudem a nedokázal z toho důvodu odpovědět na některé konkrétní dotazy.

Vanessa Červová tvrdí, že jí cyklista mobil vzal a zahodil několik metrů od auta. V tu chvíli ji přivřel dveřmi od auta, naopak Václav Socher se brání, že ona otevřela dveře do něj a on se bránil.

Situace se v tu chvíli zhoršovala. Z auta vystoupila matka Vanessy a došlo k fyzické potyčce. Podle dcery její matku napadl Socher, chytil ji za vlasy směrem k sobě a začal ji napadat. „Těch úderů pěstí bylo ještě víc. Kolenem bych odhadla na dva až tři. Pěstí třeba 15,“ řekla u soudu.

„Neuhodil jsem ji,“ tvrdil proti tomu Socher. Markéta Červová jej poškrábala nehty. On jí prý držel ruce, bránil se otevřenou dlaní a posléze ji chytil za vlasy, aby přestala.

Pro další průběh se jej soudce ptal i na důležitou otázku: Spadla Markéta na zem? „Byla na nohou,“ řekl před soudem. V přípravném řízení ale uvedl, že mezi nimi bylo kolo a řidička na něj upadla.

Situaci by samozřejmě mohl rozsoudit kamerový záznam. Jenže podle Socherova obhájce Vlastimila Rampuly není k dispozici video, které by zachytilo přesně tuto situaci. Jsou jen záběry předchozího incidentu, které soud pustí v březnu.

Na místo po chvíli přijela policie, kterou volali oba dva a mezitím si vulgárně nadávali. Policisté na místě situaci uklidňovali. Oba aktéři se sice navzájem obviňovali, ale nakonec odjeli.

Vanessa odjela s matkou do Nemocnice Na Bulovce, kde ji vyšetřoval už zmíněný lékař Jan Šebele. Červová si stěžovala na silné bušení srdce, popisoval lékař. V krátké kostkované košili, s úzkými brýlemi působil velmi nervózně. Před soudní síní se opakovaně vracel k celé události a přemítal, jestli mohl něco udělat jinak.

Červovou bolela hlava, kde měla bouli, měla vysoký krevní tlak. „Nestěžovala si na údery do břicha, hlavní problém bylo silné bušení srdce, to ji obtěžovalo nejvíce,“ vypověděl lékař. Břicho ji prohmatal, ale už detailněji nezkoumal, uvedl.

Dvakrát ji měřil pomocí EKG, dal jí léky na uklidnění. Po zlepšení ji pak propustil domů. Jenže její stav se přes noc zhoršil a brzy ráno byla na urgentním příjmu znovu. V noci zvracela, bolest zasahovala do levého ramene a doktoři zachytili známky srdečního selhávání.

Ženu hospitalizovali, poté převezli do IKEMu. Mimotělní oběh nepomohl a lékařům se ženu nepodařilo resuscitovat.

Příčinou byl Takotsubo syndrom aneb Syndrom zlomeného srdce. Podle primáře Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN v Praze Michala Lipše je znám od roku 1990. Spouštěčem je fyzický nebo emoční stres například v důsledku úmrtí blízkého, napadení, násilí, přírodní katastrofy nebo finančního strádání.

Vyskytuje se u dvou až tří procent z těch, kteří přijdou do nemocnice s akutním koronárním syndromem (nedokrevnost srdečního svalu kvůli neprůchodnosti věnčité tepny). Umírá na něj jeden pacient z 25 a zhruba 10 procent potřebuje intenzivní léčbu.

Podle kardiologa Michala Lipše k tomuto syndromu s největší pravděpodobností došlo v důsledku celého incidentu a stresu, který vyvolal. Jenže z toho nelze dovodit, kdo je oběť a kdo násilník. Závisí na celkovém stresu a na tom, jak je daný člověk k němu vnímavý.

Zároveň podle něj medicína dosud nezná přesný mechanismus, jakým k syndromu dochází. Léčí tak pouze příznaky. Pokud je vysoký srdeční tep, snaží se jej lékaři zmírnit.

Celá situace nemusela skončit fatálně. Jenže při pitvě zjistili, že Markéta Červová měla také natržené tenké střevo. K tomu mohlo dojít buď úderem pěstí, případně kopnutím, nebo i pádem. Žena si ale zároveň na bolest břicha v nemocnici nestěžovala. Důvodem podle znalců mohlo být to, že bolest překryly právě problémy se srdcem.

I proto se Lipš shodl s Klárou Neureutterovou z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN, že smrti nešlo předejít lepší péčí na urgentním příjmu. „Smrt nešlo odvrátit ani specializovanou lékařskou péčí,“ řekla u soudu.

Kombinace srdečního selhání a poranění břicha vedla k systémové zánětové odpovědi. Tedy k selhání organismu. „Dostáváme se do stavu, který je rezistentní na jakoukoli léčbu,“ řekl lékař Lipš. „Došlo k aktivaci celotělního zánětu. Podílela se na tom předchozí poranění i nedostatečné prokrvení. Potrubí, kterým proudí krev, se roztáhne do takové míry, že je nejsme schopni našimi léky vrátit zpátky,“ dodal.

Žena tak zemřela krátce po půlnoci 1. září.

Soud bude pokračovat dva dny za sebou v březnu. Dostavit by se měla řada svědků včetně rodiny Václava Sochera, či těch, kteří okolo incidentu projížděli. U soudu by měly být puštěny také dostupné kamerové záznamy.