Za výzvou k zásahu na Ukrajině stojí i Drábová: „Ta země strašně trpí“

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Iniciativu „We must act“ podnikatele Dalibora Dědka, která vyzývá k vojenskému zapojení západních zemí na Ukrajině, a to přinejmenším vyhlášením bezletové zóny nad Ukrajinou, podpořilo už přes dva a půl tisíce lidí z více než 20 zemí. Mezi nimi i řada osobností české politiky, vědy či byznysu.

Miliardáře a zakladatele společnosti Jablotron Dalibora Dědka k iniciativě ponoukl jeho zážitek z roku 1968, kdy jako jedenáctiletý zažil sovětskou invazi do Československa. „Nikdy nezapomenu ten pocit. Teď mám ale pocit ještě horší. Cítím vinu za to, že jsem součástí světa, který – ač mohl – nezastavil ruskou invazi na Ukrajinu,“ vysvětluje svoji motivaci.

K výzvě se mu podařilo získat i řadu českých osobností. A to včetně politiků. „Tady dáváte dvě špatná řešení, ale prostě dříve nebo později se bude muset Západ jednoznačně rozhodnout,“ říká europoslanec a signatář výzvy Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle něhož je bezletová zóna jediný způsob, jak zastavit válku.

„Tuto výzvu nejen podporuji, ale i všude šířím. Současná situace může mít za následek, že dojde k vyvraždění stovky tisíc Ukrajinců. Ti lidé se už potom nikdy nevrátí zpátky, pokud zvítězí na Ukrajině Rusko. Z Ukrajiny se stane nedemokratická země jako Bělorusko,“ upozorňuje.

Podobně hovoří i senátor Marek Hilšer (klub STAN), podle něhož prohlubující se humanitární katastrofa vyžaduje razantnější postup.

„Bývalý velitel amerických vojsk v Evropě například zmiňuje potřebu leteckého mostu po vzoru berlínské akce v roce 1948. Kongres USA také volá po razantnějším přístupu. Čerstvě estonský a litevský parlament schválily rezoluci, v níž žádají bezletovou zónu. My například navrhujeme letecký humanitární most. Takže jakákoliv forma zásadnější pomoci již není tabu,“ řekl Seznam Zprávám Hilšer.

Argumentuje tím, že nechá-li se svět ze strany Kremlu zastrašovat třetí světovou válkou a nebude-li včas konat, ruského vládce Vladimira Putina to jen posílí a utvrdí v tom, že může pokračovat dál do Pobaltí.

„Putin je válečný zločinec. Vydírání pomocí trýznění civilistů je součástí jeho nechutné strategie. Já na tuto skutečnost s některými svými kolegy poukazuji, protože mi to není lhostejné. Ačkoliv nemám žádné důraznější prostředky, tak se domnívám, že i toto zastání má svou hodnotu,“ napsala Seznam Zprávám další signatářka, senátorka Adéla Šípová (nestr. za Piráty a SEN21).

Podpis přidal i její stranický kolega, senátor Lukáš Wagenknecht, podle něhož nikdo otevřený konflikt nechce, avšak je nutné vytvořit bezletovou zónu alespoň nad humanitárními koridory z obléhaných měst.

„Dívat se, jak tam bombardují a střílejí lidi, malé děti, je strašné. Je mi z toho, co tam dělají, na zvracení. Jsem rád, že český Senát byl mezi prvními, kteří toto odsoudili,“ uvedl senátor, jenž připojil svůj podpis i pod otevřený dopis české vládě žádající zahájení diplomatické iniciativy ohledně humanitární bezletové zóny nad Ukrajinou.

Jednou z výrazných tváří kampaně je i jaderná fyzička a místostarostka středočeských Pyšel Dana Drábová (za STAN). Ta se poté, co Rusové začali ostřelovat jadernou elektrárnu v Záporoží, stala pro mnohé lidi v Česku prvním člověkem, jehož twitterový účet po ránu otevírají, aby se nechali uklidnit tím, že „radiační situace na Ukrajině zůstává normální“.

„Podporuji jakýkoliv způsob, jak Ukrajině pomoct, protože ta země strašně trpí,“ odpověděla stručně na otázku Seznam Zpráv, proč se k Dědkově iniciativě připojila.

Řada osobností naopak před vyhlášením bezletové zóny varuje. Obávají se, že by de facto vtáhla do ozbrojeného konfliktu i země Severoatlantické aliance.

Drábová nechtěla tato varování komentovat. „To není moje věc. Na Ukrajině ale umírají lidé, a než ty sankce opravdu zafungují – a ony zafungují, to zas ne že ne - tak jich umře ještě daleko více,“ dodala.