Za plyn místo pěti nově 12 tisíc korun. Domácnosti se hrozí nových předpisů

Ještě v dubnu posílala paní Zdena s manželem na měsíční zálohy za plyn 4670 korun. V červenci a srpnu už 8970 korun. A od září mají nově platit dodavateli 11 950 korun.

„Je to neuvěřitelný šok, člověk to vůbec nečeká,“ říká Zdena. Manželský pár v důchodu bydlí v Praze v malém domě, který fakticky přirovnávají k bytu o velikosti 2+1, navíc investovali do moderního kotle.

„Před dvěma roky jsme vyměnili kotel za kondenzační, který má být úspornější. A ten nás stál 105 tisíc korun,“ zlobí se paní Zdena.

První domácnosti se seznamují s novými zálohami na plyn na nadcházející topnou sezónu a propočítávají si, jak zásadně to ovlivní jejich rodinný rozpočet. Do problémů se dostávají mimo jiné i senioři a lidé pobírající invalidní důchod, kteří mají omezené možnosti, jak si navýšit příjmy.

Velmi podobný růst hlásí i invalidní důchodce z Prahy pan Genadij. „Na začátku letošního roku jsem platil zálohy čtyři tisíce korun, pak mi to zvedli na jaře na šest tisíc korun a teď už druhý měsíc platím 11 600 korun,“ říká Genadij. Plánuje, že se pokusí v domě zateplit stropy.

„A pak už nevím, co dělat dál, dům je zateplený, okna vyměněná,“ zoufá si muž. Jeho důchod se pohybuje kolem 9000 korun, výdaje na dům je schopný poplatit jen díky dalšímu přivýdělku.

Přestože se aktuální měsíční zálohy za plyn u manželského páru i invalidního důchodce podobně skokově vyšplhaly nad 11 tisíc korun, obě domácnosti jsou v jiné situaci a musí proto jinak reagovat na zdražování.

Paní Zdena s manželem si rozvrhli, že se budou snažit co nejvíce omezit spotřebu plynu. Ve svém domě mají stále ještě záložní kotel na pevná paliva. Proto chtějí topit převážně dřevem, současně má pár jasno také v tom, že sníží během letošní topné sezóny teplotu – vytápět na dříve obvyklých 23 stupňů si nebudou moci dovolit. Paralelně chce manželský pár oslovit konkurenční dodavatele, jestli jim nenabídnou lepší cenu.

„Zatím jsme vyšli, zatím jsme děti o peníze neprosili,“ hodnotí celou situaci paní Zdena a poukazuje, že manželům už nezbývá příliš prostoru, kde šetřit. Mluví o tom, že využívají například i vodu z koupání na splachování záchodu.

Naopak pan Genadij kotel na tuhé paliva v domě zrušil, zpětně toho lituje. „Přešli jsme na plyn, bylo to v době, kdy to byl boom, a teď nemáme prostor tam dát další kotel. Byla by to navíc další velikánská investice, kterou už si nemůžu dovolit,“ říká invalidní důchodce.

Kvůli své matce nemůže ani snížit teplotu v domě. „Mamince je 83 let, věčně je jí zima a nemůžeme doma chodit ve čtyřech svetrech,“ vysvětluje Genadij.

Musí tak zapomenout na své plány, že by si pořídil novější automobil. Peníze si podrží jako rezervu na energie.

Obě domácnosti se navíc obávají, jak se zvedne cena elektřiny, v tomto případě na nové předpisy stále čekají. „Není to na žádné vyskakování,“ říká k současnosti Genadij.

Právě z růstu ceny elektřiny má obavy invalidní důchodkyně Hana. Po nuceném přestěhování sotva zvládne zaplatit nájem a tak se podobně jako výše popsané pražské domácnosti děsí nových předpisů za elektřinu.

„Aktuálně mi zbude po zaplacení nájmu sedm set korun. A teď má růst elektřina i o 100 procent. Krátce řečeno, nemít syna a přítele, tak jsem bezdomovec, to je jasné,“ shrnuje svůj napjatý rozpočet Hana, která bydlí ve Středočeském kraji.

Při hledání nového bydlení přitom musela vycházet z toho, že musí mít dobrou dopravní dostupnost do hlavního města, kam potřebuje dojíždět do zdravotnických zařízení, zároveň je pro ni nutné, aby bydlela poblíž syna, na jehož pomoci je také závislá.

Nově tak za byt o 49 metrech čtverečních platí 11 tisíc korun. „A důchod mám kolem 12 tisíc korun,“ doplňuje důchodkyně a popisuje, že si bydlení nemůže příliš vybírat. Veškeré své výdaje tak omezila jen na základní potraviny.

S pomocí syna plánuje zažádat o státní pomoc – příspěvek na bydlení. „Bydlím v novém bytě už více jak tři měsíce, takže snad mohou zažádat. Zkusíme to, i když je to prý hodně formulářů. Ať to dopadne, jak to dopadne, každá koruna dobrá,“ říká důchodkyně Hana s odkazem, že dávka se vypočítává na základě příjmů a výdajů za předcházející čtvrtletí.