Za plombu 3000 korun. Máme výdaje, které nevidíte, říkají zubaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bílá plomba okolo 2 tisíc, korunka za 7 tisíc a implantát, neboli umělý zub, za 30 tisíc korun. Návštěva u stomatologa může znamenat citelný zásah do osobního či rodinného rozpočtu. S ohledem na všeobecné zdražování proto stále více lidí řeší, proč je právě zubní péče tak drahá, proč se ceny liší napříč ordinacemi a jak ušetřit.

Podle stomatologů se sice ceny materiálů a vybavení mění, nejvýraznější proměnnou ovlivňující ceny výkonů ale zůstává čas. Takzvaná minutová kalkulace zahrnuje řadu položek a jedna minuta v ordinaci může vyjít na 20 až 40 korun.

„Čas v ordinaci je drahý zejména proto, že během měsíce musí lékař vydělat na mnoho věcí, které pacient vůbec nevidí. Je to například splácení leasingu na vybavení ordinace. Další položkou jsou mzdy či nájmy, které se liší podle lokality,“ vyjmenovává příbramská stomatoložka Hedvika Kaplánová. Osvětu a realitu zubního lékařství se rozhodla veřejnosti přibližovat i prostřednictvím svého blogu.

Výčet položek, které se do cen za výkon promítají, doplňují třeba pravidelné bezpečnostní kontroly, licence, software či různá školení a další vzdělávání. „Pokud jde o vstupní náklady, pohybují se v řádu milionů. Kdybych si nyní chtěla vybavit úplně novou ordinaci, obávám se, že se pod dva miliony nedostanu. To samozřejmě lékaři nikdo nedá a on to musí být schopen splácet. Musí to tedy promítat do ceny výkonů,“ doplňuje stomatoložka.

Ceny stomatologických výkonů se napříč ordinacemi liší o stokoruny až tisíce. Při listování online ceníky je rozdíl patrný také u jednoho z nejčastějších zákroků – tedy zhotovení fotokompozitní tzv. bílé plomby. Zatímco některá pracoviště uvádí cenu podle velikosti v rozpětí od 700 do 2 500 korun, jinde je cena omezena pouze spodní hranicí a začíná na 2 900 korunách.

Výkon se může skládat i z více než deseti kroků, od odstranění kazu přes nabarvení zubu indikátorem kazu, jenž má precizněji odhalit poslední zbytky poškozené zuboviny, až po postupné vrstvení a vytvrzování kompozitního materiálu. Podle stomatoložky Kaplánové jde opět zejména o čas, který nad jednou výplní lékař stráví. Nemusí tomu tak být vždy, ale nepřímo může jít také o měřítko preciznosti.

„Pokud mi plomba trvá půl hodiny, měla bych účtovat něco jiného, než když nad ní strávím hodinu a půl. Množství spotřebovaného materiálu by se do ceny mělo také promítnout. Ale ten největší rozdíl by měl tvořit čas. Ten je opět daný tím, jaké má konkrétní lékař náklady, vybavení a podobně,“ doplňuje.

Samostatnou kapitolou je však samotné hrazení péče. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nyní za preventivní prohlídku hradí 476 korun, za zhotovení panoramatického rentgenu 293 korun a za ošetření stálého zubu bílou fotokompozitní plombou dává 831 korun. Ošetření zubního kazu stálého zubu touto plombou je ale plně hrazeno jen u pacientů do 18 let a na předních zubech.

Přestože se úhrady oproti předchozím letům zvýšily, podle lékařů se stále zcela nesetkávají s reálnými náklady a neodpovídají času, který je pro jejich kvalitní provedení potřeba. Chybí tak i větší motivace lékařů pracovat „na pojišťovnu“. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler už dříve výši úhrad kritizoval a uvedl, že smlouvu vůbec nemá asi tisícovka zubních lékařů.

Zlepšit situaci má například nový úhradový mechanismus, který od ledna zavedl agregovanou platbu za registrovaného pojištěnce.

„Stomatolog v této platbě dostane příspěvek za každého pacienta, kterého registruje, aniž by se tento pacient do ordinace v daném roce vůbec dostavil,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí VZP Viktorie Plívová. Pojišťovna podle ní nyní připravuje také aktualizaci bonifikačních programů pro stomatology. Zda příští rok dojde k dalšímu navýšení samotných úhrad a v jaké výši, ale zatím není jasné.

Zubní lékaři nicméně upozorňují na to, že nejde jen o finance. Je podle nich třeba změnit celkový přístup pacientů k péči o zuby. Rostoucí náklady péče totiž mohou ceny výkonů nadále zvyšovat a nejlevnějším řešením je absolutní důraz na prevenci.

„Roli opravdu hraje i chování pacientů. Zanedbávají péči a přijdou až za pět minut 12. Mnoho pacientů se na nás obrací a opravdu spoustu let nikam nechodili. Stav v dutině ústní je zanedbaný a potom, když už je to akutní, tak shání narychlo ošetřujícího lékaře. Už od raného věku je třeba pravidelně chodit na prohlídky,“ vyzývá Václav Krůta, předseda Oblastní stomatologické komory Beroun.

Lidé podle něj nezanedbávají chrup, protože by na péči neměli peníze, spíše si důležitost prevence, která vyjde nejlevněji, sami neuvědomují. „Myslím, že finanční dostupnost hraje roli v minimálním počtu případů. Spíš jde o případy lidí, kteří opravdu nikam nechodí, léta v ordinaci nebyli a potom vyžadují péči,“ dodává.

Podobně věc vidí i přednosta Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze René Foltán. K důslednému obratu v prevenci je podle něj třeba souhra státu, stomatologů i pacientů. „Je třeba udělat ten zásadní krok z defenzivní medicíny, která byla potřeba po revoluci a dávalo to smysl, na tu preventivní. Lidí s nedostatečností zubní skloviny je asi šest tisíc. Těm se zuby kazí a není to jejich vina. Zbytek ale vadu nemá a kdyby se zuby o starali, nemusí mít kaz ani paradentózu,“ míní.

Osvětu v oblasti preventivní péče o ústní dutinu má posílit i nedávno spuštěný projekt České stomatologické komory s názvem Republika bez kazu. Pomocí akcí i odborných článků má vzdělávat o dentální hygieně a zaměřit se mimo jiné na děti a jejich postoj k péči o zuby.