Článek
Zrušit se mají některé podmínky nutné k rozvodu: zjišťování příčin rozvratu manželství, povinná půlroční absence soužití manželů či osobní výslech manželů. Soudní ukončení manželství tak má být ve výsledku levnější, rychlejší a méně formálnější.
Ministerstvo spravedlnosti společně s poslankyní Evou Decroix (ODS) představilo hlavní principy připravované novely, která má usnadnit rozvod především v situacích, kdy jsou rozvádějící se manželé schopni se na principu a následcích rozvodu dohodnout. Stejně tak se právní úprava snaží těm nejsložitějším sporům předejít.
„Chtěla bych, aby byl rozvod především méně traumatizujícím zážitkem. Už tak je to složitá situace pro všechny. Ne vždycky je nutné, aby jednání probíhalo v soudní síni. Talár a lavice obžalovaných nepomáhají vzniku dohody,“ shrnula poslankyně Decroix vizi, ke které má změna směrovat.
Novinkou má tak být zavedení takzvaného smluveného rozvodu. Lépe vyřeší péči o děti a trvat má jen jedno stání. Nyní byla nutná dvě stání. Výsledkem by tak podle zákonodárkyně byly nejen lepší vztahy v rodinách po rozpadu svazku, ale i možná vyšší ochota do manželství vstupovat.
Pokud půjde vše podle plánů, tak by úprava mohla být účinná od roku 2025. Podle poslankyně se tak počítá s tím, aby měly soudy dostatek času se na změny připravit.
„Pracovní návrh je z pozice Ministerstva spravedlnosti připravený a nyní budou probíhat diskuze s předsedy koaličních stran, než se novela dá do meziresortního připomínkového řízení,“ upřesnil náměstek ministra spravedlnosti Antonín Staněk.
Posun k modernějšímu pojení manželství
Právní předpisy, které určují pravidla rozvodů, podle poslankyně Evy Decroix stále vycházejí z tradičního pojetí v 70. letech a neodpovídají dnešnímu vývoji soužití. Soudní praxe navíc ukázala, že některé zákonné podmínky jsou u rozvodů přežité.
Jako příklad uvádí podmínku absence soužití manželů, kdy má soud zjišťovat, jestli a jakým způsobem v posledním půl roce spolu manželé žili, aby mohl vyslovit nesporný rozvod.
„Je to zbytečný zásah do soukromí rodiny a nikomu to nic nepřináší,“ odůvodňuje poslankyně zrušení této podmínky a popisuje, že v praxi se zjišťování omezuje jen na intimní stránku manželství nebo čistě subjektivní záležitosti.
„Když to zjednoduším, tak kdy spolu manželé naposled spali, může být všem poměrně jedno, pokud manželé shodně trvají na tom, že manželství je rozvrácené,“ říká poslankyně s dovětkem, že není ani důvod, aby takové informace byly obsaženy v soudním rozhodnutí, které se následně může dostat i k dětem rozvádějících se rodičů.
Zrušit by se nově také měla povinnost zjišťovat příčinu rozpadu manželství. „Rušíme to úplně, důležité je, jestli je manželství rozvráceno, ne jak k tomu došlo. Když po tom začneme pátrat, jen vyhrocujeme už tak náročnou situaci a podporujeme konflikt,“ komentuje poslankyně, podle které docházelo v případě, kdy soudy skutečně zjišťovaly příčinu, k trapným situacím mapování, kdo se s kým začal hádat první.
Podotýká, že pokud jsou příčiny rozvratu a zásadní vina jednoho z manželů důležité pro výživné, vypořádání společného jmění nebo z jiných důvodů, stejně je soud dokazuje samostatně. To se může týkat třeba případů domácího násilí či alkoholismu.
Novela také navrhuje zrušení povinnosti, aby rozvádějící manželé museli osobně chodit k soudům, pokud je z písemných tvrzení zřejmé, že na rozvodu oba trvají. Nově bude stačit právní zástupce s plnou mocí. Osobně se ale budou muset rodiče nadále účastnit řízení o dětech.
Sankce za nepředání dětí? Místo stokorun pět tisíc
Změna se dotkne i Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nově nebude muset vstupovat do řízení, ve kterých jsou rodiče domluveni na poměrech dětí a soud nemá důvod pochybovat o tom, že nejednají v rozporu se zájmy dítěte.
„Vycházíme z toho, že pokud rodiče jsou domluvení, tak soudce nemá důvod jmenovat kolizního pracovníka a kontaktovat OSPOD. Těmito opatřeními bychom chtěli dosáhnout toho, aby rozvod byl méně traumatickou záležitostí,“ uvedla Eva Decroix.
Naopak u vyostřených rozvodů má také dojít ke změně. Aktuálně se totiž využívají zejména u péče o děti předběžná opatření. Ta často vycházejí ze stížnosti jednoho z manželů, na které soud reaguje. A podle zákonodárců se tak předběžné opatření nabaluje na další předběžné opatření.
„Zavádíme prozatímní opatření, jehož vydání by mělo předcházet to, že si soudce předvolá obě strany, zjistí i názor dítěte. Rychlá stabilizace poměrů v rodině, kde komunikace nefunguje, je nutná, ale nesmí být nespravedlivá a udělaná na základě jen pohledu jednoho z manželů. Jde o děti, tady nelze mířit od boku“, říká poslankyně.
Přepracované jsou i sankce za nepředávání dětí mezi rozvedenými rodiči. Pokud jeden z rodič dlouhodobě nepředává dítě, je podle zákonodárců rychlá reakce důležitá. „Proto zvyšujeme pokuty. Jejich dosavadní výše často třeba v částce 200 korun je k ničemu a některým rodičům se prostě vyplatilo rozsudek nerespektovat. Stanovujeme nejnižší částku pokuty na 5000 korun, to by mělo být citelné,“ podotýká poslankyně.
Druhý rodič navíc bude moct zažádat o využití těchto peněz na potřeby dětí. V tomto případě nejde o úplnou novinku. Zatím ovšem šlo peníze využít na už vynaložené náklady, tedy jen zpětně. Tato podmínka by měla nově odpadnout.
Rozvody by se neměly protahovat
Změny podporuje i Česká advokátní komora. Uvedl to předseda sekce pro rodinné právo František Korbel.
„Ukončení manželského soužití není příjemnou záležitostí a jeho dopady mají být zmírněny především pro nezletilé děti. Předkládaná novelizace nemá a nesmí být zdrojem znevážení manželského soužití, ale naopak snahou o odstranění nevhodných procesních postupů, které se v praxi neosvědčily,“ reaguje František Korbel.
„Škoda na dětech by měla být co nejmenší, to stoprocentně,“ souhlasí i Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu, že rozvody by se neměly protahovat zejména s ohledem na potomky.
Zmiňuje, že s poslankyni Evou Decroix probírala i takzvanou primární prevenci. „Má se udělat všechno pro prevenci rozpadů rodin. Je to vlastně to, že se lidé učí spolu komunikovat, učí se vysvětlovat si, co by si přáli a znát své rozdílnosti, že se na vztahu pracuje,“ vysvětluje Oujezdská. Pracovat by se tak podle ní mělo i na programech od školních let na vztahové výchově.
Počet rozvodů poslední roky klesá. Zatímco v roce 2019 jich podle Českého statistického úřady proběhlo přes 24 tisíc, tak podle průběžných dat jich v roce 2022 bylo 19 324.
Svateb se v loňském roce podle průběžných dat konalo přes 54,5 tisíc. V roce 2019 to bylo 54,8 tisíc.
