„Za dům nám přilétl vlak. V noci schválně houká,“ stěžují si lidé u okruhu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nocí se rozléhá neobvyklé hučení, které občas doprovodí mocné strojové oddychování zakončené ostrým zvukem zabírajících motorů. Do tmy září okna vlaku. Stojí hned za plotem zahrady rodiny Hanouskových. Tudy, u vesnice Vrbová Lhota kousek od Poděbrad, obíhá část uzavřeného železničního oválu, na němž výrobci či dopravci testují lokomotivy a vlakové soupravy.

Podle Hanouskových vlaky brzdí a následně nastartované stojí přímo za jejich domem. „Každý vlak má v sobě nějaké chlazení, nějaké kompresory, a když vám to tady loupnou ve dvě v noci…“ svěřuje se majitel domu Petr Hanousek. „A to nemluvím o světlech,“ doplňuje ho manželka Dana, která podle svých slov chodí, mnohdy i z postele, stojící soupravy natáčet. Ukazuje galerii záběrů jen z posledních měsíců.

„Zrovna včera sem přilétl vlak a natvrdo zabrzdil. To je jako kdyby to někdo dělal schválně,“ vypráví Hanousek.

Sedí na verandě u svého rodinného domu na konci vsi, v níž žije několik stovek obyvatel a několik domů přímo sousedí s testovacím železničním okruhem. Na celém zhruba třináctikilometrovém oválu je to jediné místo, kde lidé žijí v bezprostřední blízkosti rychlostní tratě. A právě zde podle rodiny vlaky staví.

Se zvláštním povolením lze po speciální trati uhánět až 230 kilometrů za hodinu a vedle rychlostních testů je zde možné vyzkoušet i řadu dalších vlastností včetně brzd, osvětlení, vibrací nebo hluku.

Zájem o testování roste a s tím i vykazované ekonomické výsledky majitele okruhu, kterým je Výzkumný Ústav Železniční (VÚŽ), dceřiná společnost národního dopravce České dráhy. Drážní soupravy v prostoru Vrbové Lhoty, Ratenic, Cerhenic a Sokolče testují převážně klienti ze zahraničí.

Lidé z okolí si stěžují, že se z okruhu během let stal „bezohledný soused“. Ohrazují se starostové okolních obcí i jejich obyvatelé. „Někdy mi to přijde, že testují nás. Vlak přilétne, zastaví, stojí pár minut, a pak jede zase dál. Třeba ve tři v noci,“ tvrdí Petr Hanousek. „Máme postiženou holčičku. A my ji pak nemůžeme utišit,“ dodává.

Manželka Dana na videu ukazuje, jak vlak při zastavení za domem hučí. „Někdy mají potřebu si tady i zatroubit,“ doplňuje. Manželé mají pro noční zahoukání výraz: šokanec.

Starosta Vrbové Lhoty Jiří Vojtěch nechápe, že vlaky mají povolené u domů zastavovat. „Když okruh pronajímají, proč sem nemohou dát nějaké omezení, třeba aby zrovna tady vlaky nezastavovaly. Říkají, že to mají klienti za peníze kompletně pronajaté a nemohou jim klást podmínky. To nepochopím. Když pronajmu auto, tak si třeba nastavím, že se tam nebude kouřit,“ čílí se. Jinde na okruhu přeci žádné domy takhle blízko nejsou, argumentuje.

Hanouskovi žijí u okruhu postaveném v 60. letech minulého století 27 let. Oni i starosta tvrdí, že po roce 1989 nebyl problém u trati postavit dům. Noční zastavování u zahrady se podle rodiny odehrává posledních zhruba dvanáct let.

„Jedná se o zkušební dráhu a v rámci testování a provádění zkoušek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a podle testovacích scénářů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jsou s vozidly prováděny stanovené úkony, a to včetně nočního provozu,“ odpovídá vedoucí marketingu Výzkumného Ústavu Železničního Jana Zajíčková na dotaz, proč i v noci staví soupravy přímo u Vrbové Lhoty a nikoliv na jiném místě.

S odkazem na testovací scénáře pak reaguje i na dotaz, proč není v daném úseku okruhu pravidlo zakazující zastavení, či troubení.

„Úkolem je ověřit všechny situace, které mohou potenciálně nastat. Pravidla pro užití výstražného zvukového zařízení existují. Je stanoveno při vjezdu do areálu a při všech potenciálně rizikových situacích, například vstupu osoby nebo zvěře do dráhy,“ zmiňuje.

Veřejnou kritiku vůči chování na testovacím okruhu otevřela zdánlivě nesouvisející situace. Kvůli špatnému stavu mají České dráhy v plánu zbourat jeden ze čtyř nadjezdů, které lze využít při cestě do středu testovacího okruhu, kde má několik lidí z okolí pozemky a nachází se zde i tratí obklíčená obec Sokoleč. Čtyři mosty představují jediné spojení s okolním světem.

Hanouskovi popisují, že svůj případ nechtěli nijak zveřejňovat, dokud byla naděje, že by dopravce nadjezd opravil. „Jenom to dokresluje, jak jsou místní lidé provozem omezení. A ještě se k nám chovají tak, že nám řeknou, že nový nadjezd nepostaví, tak je to prostě arogance,“ přidává se starosta Ratenic Pavel Rek.

Starosta Vrbové Lhoty Jiří Vojtěch je pak sám uzavřeným objezdem jako majitel pozemků ve vnitřní části dotčený. „Vytěží byznys a kašlou na všechny okolo,“ nedrží se s kritikou zpátky ani starosta Sokolče Marián Sipajda.

Starostové mimo jiné kritizují, že Výzkumný Ústav Železniční dotčené obce v okolí a jejich obyvatele finančně neodškodňuje za to, že je okruh využívanější ve větší míře než dříve. „Obce kolem jaderných elektráren v Dukovanech a Temelínu kvetou. Mají s elektrárnami domluvu. A pořád je to vlastně stejný vlastník – stát,“ upozorňuje Pavel Rek.

„Výzkumný Ústav Železniční jedná s obcemi napřímo prostřednictvím jejich zástupců, nikoliv přes média,“ reagovala na dotaz, jak ústav kompenzuje narůstající vytížení okolním obcím mluvčí ústavu Jana Zajíčková.

Knihovnice v Sokolči Valeria Keltnerová pro Seznam Zprávy popisuje, že ústav vloni skutečně přišel s grantovým programem pro okolní obce. Nicméně ho označuje za frašku. „Jsou to tři miliony korun pro všechny obce. A určují, co s tím musíte udělat. Věci, které pro nás nedávají smysl. Ptali jsme se, jestli myslivcům přispějí na krmení a dozvěděli jsme se, že raději podporují děti a ať raději vybudujeme naučnou stezku,“ líčí Keltnerová.

Zkusili proto zažádat o finanční podporu na vybudování nové třídy. „Jenomže vloni už škola dostala peníze na vybavení, jako je trampolína, takže nám řekli, že pět set tisíc korun na vybudování nové třídy nedají. Ale prý kdybychom chtěli, ať si do třídy zařídíme nějaké digitální pomůcky, tak to by je zajímalo,“ popisuje knihovnice v Sokolči.

Vedoucí marketingu Výzkumného Ústavu Železničního Jana Zajíčková nechtěla informace ohledně třímilionového grantu komentovat. Ani to, jakým způsobem ho rozdělují či zda a případně proč odmítli podpořit vybudování nové třídy.

Obyvatelé ze Sokolče dál tvrdí, že neplatí plánovaný a na obci nahlášený provoz na druhém, menším, bezmála čtyřkilometrovém okruhu, kde se podle starosty Mariána Sipajdy odehrávají spíše techničtější zkoušky podvozků a brzd.

Zatímco přes velký okruh vedou nadjezdy, u malého jsou jen přejezdy se závorami. Do vnitřní části malého okruhu přitom lidé chodí jak ve volném času na houby, tak pracovně.

„Je to dost nepříjemné. Vlastníme tam les. Když chci do svého lesa zajet na dřevo nebo na údržbu, tak se tam nedostanu. Koukám do rozpisu a vidím, že v sobotu od dvou do šesti nejezdí, tak tam jdeme, jenomže oni jezdí. Mají závory dole a jezdí,“ zlobí se místní obyvatelka Naďa Trnková.

„Štve mě, že nás omezují. Pořád se řídíme hlášeným provozem, a není to ani pravda. Prosíme je pak a voláme na dispečink,“ tvrdí Trnková a popisuje, jak se od dispečinku dozví jen to, že jde o mimořádnou situaci, nebo že se na menším okruhu pouze otáčí vlak.

Tomáš Bilenko popisuje, že uvnitř malého okruhu uvázl, když tam jako zaměstnanec obce jel pro dřevo. „Zavřeli nás tam závorami a řekli, že nás ven nepustí. Tak jsem zamkl auto a šli jsme pěšky domů, nebudu přece čekat hodiny, až nás pustí,“ popsal Seznam Zprávám na obecním úřadě. „To se nám děje taky. Je to úplně běžné,“ přitakává Milan Spremo, ředitel společnosti Agro Sokoleč.

S tím, že by ústav porušoval vlastní harmonogram testovacích jízd, ovšem Jana Zajíčková nesouhlasí. „Principiálně to nastat nemůže. Dodržení harmonogramu provozu je pravidelně kontrolováno a neprodleně aktualizováno. Od roku 2019 nastal pouze jeden evidovaný případ, kdy nebyla nahlášena aktualizace,“ odkazuje mluvčí ústavu na případ z loňského roku.

Zároveň ale připouští, že otáčení vlaku, na který se podle citované Nadi Trnkové odkazoval dispečer, je běžný provozní úkon, který trvá obvykle do 15 minut. „Probíhá přibližně dvakrát až třikrát týdně. Ovládání závor během tohoto úkonu zajišťuje přímo strojvedoucí nebo vedoucí posunu dle předepsaného postupu,“ dodává zástupkyně Výzkumného Ústavu Železničního.