Článek
Více než 700 litrů vody na jeden metr čtverečný spadlo v době letošních povodní v Jeseníkách. Rekordní úhrn 704,3 milimetrů srážek v období od 11. do 16. září evidovali na stanici ve Švýcárně v Loučné nad Desnou. V sušších oblastech Česka tolik vody naprší za celý rok. Vyplývá to ze zprávy, jejíž první část v těchto dnech dokončuje Český hydrometeorologický ústav.
Dokument má včetně příloh 150 stran. Shrnuje data i zkušenosti z letošních extrémních povodní. Zpráva půjde podobně jako novely zákonů či nové vyhlášky do meziresortního připomínkového řízení. „Z předběžných závěrů tak mohou vzejít konkrétní úkoly a opatření pro zvládání dalších povodní,“ vysvětlil jeden z autorů, hydrolog Jan Daňhelka. Seznam Zprávám popsal některé dílčí závěry.
Česko letos hlavně v Povodí Odry a Horní Moravy zasáhly extrémní povodně. Podle zprávy došlo na desítkách toků dosažení průtoků stoleté vody. Některé stanice zaznamenaly i rekordní hodnoty ve 130leté historii měření. „Stoprocentně to platí pro říčku Bělou, protékající třeba Jeseníkem nebo Mikulovicemi. Tam šlo jednoznačně nejvyšší dosažený vodní stav a tomu odpovídající průtok. Zaznamenali jsme stoleté průtoky na desítkách profilů,“ doplnil hydrolog.
Povodním předcházely extrémní deště. Jen v sobotu 14. září napršelo v Loučné 386 milimetrů vody, což je nejvyšší denní úhrn zaznamenaný na českém území.
Na výsledky zprávy očekávají také jednotlivé obce. Třeba v Bohumíně chtějí vědět, jak moc chyběla nedokončená protipovodňová hráz v místní části Pudlo. „Zajímá nás, kolik vody by přetékalo,“ řekl starosta Petr Vícha (Socdem).
Podle Daňhelky podobné odpovědi přinese až druhá část zprávy. Ta mimo jiné také zahrne, jak přesně by zmírnila povodně v okolí řeky Opavy dlouho plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku. „Heřminovy by bez diskuze výrazně snížily průtok. Tak to prostě je. Jak dalece by jejich efekt sahal, bude součástí závěrečné zprávy,“ doplnil Daňhelka.
Přehrady či hráze na severní Moravě podle něj zafungovaly. „Díky efektivní transformaci a bezprecedentnímu odpouštění se podařilo až 80 procent přítoku do nádrží podařilo zadržet. Vodní nádrže byly zásadním prvkem operativního zvládání takhle extrémní povodně,“ upřesnil hydrolog.
Součástí zprávy bude také usnesení, které navrhne opatření po zvládání dalších povodní. Odborníci i politici na povodně upozorňovali několik dní předem. „Předpověď byla přínosná, protože upozornila s dlouhým předstihem na hrozbu velké povodně,“ dodal. Zdůraznil, že hydrologové naprosto přesně nikdy nepředpoví kulminaci řek, protože je ovlivňuje protržení hrází, nasycenost půdy nebo terén.
Podle něj však přetrvávají mezery ohledně vybavení evakuačních center, nebo informovanosti lidí. „Mám v mobilu třeba švýcarskou aplikaci, v níž si uživatelé mohou nastavit krizový plán, položky do evakuačního zavazadla nebo třeba místo, kde se příbuzní po rozdělení a bez signálu setkají,“ řekl Daňhelka.
Odborníci také hledají cesty jak lépe jednotlivcům předávat a interpretovat data. „Naše detailní předpovědi jsou na 66 hodin. Lidi třeba poslední předpovídanou hodnotu někdy brali jako kulminační, i když to tak nemuselo být,“ dodal.
Kompletní zpráva bude hotová v polovině příštího roku. Podílí se na ní také Výzkumný výstav vodohospodářský, všech pět podniků povodí, hasiči nebo Agentura pro ochranu přírody a krajiny. „Potřebujeme ještě využít a vyhodnotit zprávy jednotlivých krajských a povodňových komisí, které pracovaly v krizovém režimu až do prosince, nebo zahrnou kompletní škody,“ vysvětlil Daňhelka. Hydrologové také chtějí vymodelovat a zpřesnit výpočty průtoků v místech, kde došlo k největšímu rozvodnění.
