Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za 180 hodin práce měsíčně vidí reálně jen několik tisíc korun – někdy dva tisíce, jindy čtyři a jednou se poštěstilo i sedm tisíc korun.
Redakce Seznam Zpráv získala výpověď ukrajinské uprchlice, která pracuje pro pracovní agenturu, přes kterou získala i ubytování. Protože zatím nemá alternativu, nepřála si vystupovat na jméno. Nezmiňujeme proto ani některé detaily, na základě kterých by ji bylo možné identifikovat.
Na pracovní vykořisťování upozorňují s rostoucí naléhavostí pracovníci neziskových organizací. Obětmi jsou podle nich nejčastěji právě váleční uprchlíci, kteří získali práci i bydlení skrze pracovní agentury.
Nerozumíte smlouvě? Dejte si ji do překladače
Uprchlice, říkejme jí Táňa, žije a pracuje přes rok v Plzeňském kraji.
Do Česka přijela krátce po začátku války v roce 2022. Získala dočasnou ochranu a rovnou v uprchlickém centru i doporučení od kamarádky na agenturu, která jí zajistí bydlení a práci.
„Paní pro ni pracovala a říkala, že je to super. Všechny jsme měly děti a potřebovaly ubytování a práci taky. Ve městě práce nebyla a řekli nám, že ani ubytování,“ popisuje žena, že neměla moc na výběr.
Solidnost agentury spatřovala Táňa v tom, že nechtěla poplatek za sjednání práce, i s tím se prý setkala.
Manželský pár se nechal zaměstnat a ubytovat agenturou práce. Přečte si jejich zkušenosti:
Takto se Táňa i s dítětem dostala do Plzeňského kraje, kde začala pracovat v jedné z místních drůbežáren.
Pracovní smlouvu s agenturou viděla podle svých slov jen při podpisu přímo na ubytovně.
„Dali mi papír, podepsala jsem, řekli mi, že mzda bude 120 korun na hodinu, a to je vše,“ říká s tím, že vlastně vůbec nerozuměla, co podepisuje, protože dokument byl v češtině.
Když namítala, že nerozumí, tak jí bylo doporučeno, aby si to dala do překladače. Když si chtěla smlouvu nechat, odpovědí měla být otázka, co by s ní chtěla dělat.
S mužem – původem prý z Rumunska – s kterým smlouvu podepisovala, pak byla v kontaktu. Viděla se s ním jednou měsíčně při výplatě, která byla vyplácena ze staženého okénka auta.
Pokuta za kuřáckou pauzu, které se neúčastní
Brzy se ukázalo, že s penězi to není tak přímočaré, jak jí bylo u podpisu smlouvy řečeno.
Rovnou z výplaty jí agentura strhla pět tisíc korun za bydlení. Ve chvíli, kdy se od července zpřísnily podmínky proplácení nouzového ubytování, musela začít pět tisíc korun platit i za své dítě.
Rázem jí tak ze mzdy strhávali 10 tisíc korun a reálně tak má na živobytí jen několik tisíc korun.
Z výplaty jí agentura totiž strhává peníze za různé prohřešky. Například za nepořádek během přestávek na cigarety, o kterém mluví jako o „papučovném“. Lidé, kteří chtěli jít na cigaretu během přestávky, se museli vyzout z pracovní obuvi, která se vršila na hromadě a za to byli zaměstnanci trestáni.
Za to jí bylo strženo každý měsíc šest hodin práce. A to i přesto, že sama na tyto kuřácké přestávky nechodila. Když pátrala po tom, kdo peníze z výplaty reálně strhává, agentura tvrdila, že drůbežárna, a drůbežárna tvrdila, že agentura.
Takto má reálně vypadat postupné odkrajování peněz:
Táňa popisuje, že si sama do notýsku zapisuje, kolik hodin v práci strávila. Většinou kolem 180 hodin, ovšem reálně jí agentura proplácí zhruba 160 hodin.
Namísto 21 600 korun (180 x 120 korun na hodinu) tak dostává 19 200 korun. Za bydlení se jí automaticky odečte 10 tisíc korun. K tomu různé pokuty. Například za zmíněné „papučovné“ minus 720 korun. A další minus za pauzy na kouření - i když je nekuřačka.
Další potíž pak je, že pokud zrovna nebyla v drůbežárně potřeba, jinou práci nedostala a skončila daný měsíc třeba jen s dvěma tisíci korunami.
Tvrdí, že když onemocněla, tak se navíc u doktora dozvěděla, že za ni není placené zdravotní pojištění.
„Všichni se bojí ozvat, že je vyhodí z práce i bydlení. Já bych z ubytovny odešla, ale nemám peníze,“ vysvětluje složitou situaci Táňa.
Neplacení odvodů? Není to možné, reaguje jednatelka agentury
Redakce Seznam Zpráv kontaktovala s žádostí o reakci jak majitelku agentury práce, tak i ředitele drůbežárského závodu. Vzhledem k tomu, že Táňa vystupuje anonymně, neuvádíme konkrétně ani tyto podniky.
Jednatelka reagovala, že potřebuje znát jméno konkrétní pracovnice, která si stěžuje, aby se mohla vyjádřit ke strhávání peněz za různé prohřešky. „Když mi nechcete říct jméno a příjmení, tak co mám říkat já vám?“ reagovala na dotaz reportéra.
„Zdravotní pojištění platíme. Není to možné. Platíme to všem lidem. Ať přijde za námi a vyřídí to s námi a neobrací se na třetí osobu,“ dodala.
Následně se reportérovi ozvala ještě další žena, která se představila jako „koordinátorka agentury“.
„Nemůže se stát, že bychom neplatili za pracovníka zdravotní pojištění, ale problém může být na straně zdravotní pojišťovny. Mají v tom bordel. Strašně dlouho s tím bojujeme,“ vysvětlovala a opět se snažila zjistit od reportéra jméno pracovnice.
Redakce Seznam Zpráv už přitom popsala, že podle pracovníků neziskových organizací skutečně dochází k tomu, že nejsou za pracovníky odvody hrazené.
Zranitelné jsou především matky, tvrdí studie
Petr Karban, vedoucí oddělení pracovní migrace z české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci pro Seznam Zprávy popsal, že agenturní zaměstnávání cizinců v Česku se dostalo do paradoxní situace, kdy se agentury dodržující zákony dostaly do existenčního ohrožení - jsou totiž pro firmy moc drahé.
„V devadesátých letech se v ČR etablovala síť zastřených agentur, pro které je současný příliv držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny na český pracovní trh ohromnou obchodní příležitostí,“ uvedl Petr Karban.
Z aktuální analýzy, kterou Mezinárodní organizace pro migraci zveřejnila na konci listopadu a zaměřuje se na socioekonomickou situaci uprchlic z Ukrajiny, vyplývá, že zejména matky s dětmi musí přijímat práci za nevýhodných podmínek.
„To znamená, že práci mnoha žen lze označit za nejistou, neboť se vyznačuje nestabilním příjmem a nedostatkem sociální ochrany,“ stojí v analýze.
Na konci listopadu Senát schválil změnu zákona o zaměstnanosti, která má zpřísnit definici nelegální práce a upravit agenturní zaměstnávání. Norma nově přidává, že problematické je nejen pouhé umožnění výkonu nelegální práce – tedy například skrze zakázky přímo v podniku.