Porovnejte památky, které prošly kouzelnou proměnou

Byly mnohdy na spadnutí a zarostlé houštím, zbyly z nich třeba jen ohořelé trámy nebo hromada cihel. Teď však opět září v celé kráse a jejich předchozí žalostný stav už si u nich lze těžko představit.

Právě na takové památky se zaměřuje projekt Má vlast cestami proměn prezentovaný už 15. rokem formou putovní výstavy.

Zahrnuje hrady a zámky, kostely, konírny či historické domy ze všech českých krajů, od roku 2019 se vždy přidává i několik staveb ze Slovenska.

Letošní ročník startuje 17. června v Břevnovském klášteře v Praze, výstavní panely pak budou tradičně celý rok putovat desítkami veřejně přístupných míst v Česku. Kromě toho jsou všechny proměny k prohlédnutí také na webových stránkách akce.

Seznam Zprávy vybraly několik památek z aktuálního ročníku, na nichž je proměna při rekonstrukci obzvlášť dobře zdokumentovaná.

Součástí Muzea Kroměřížska je mimo jiné renesanční tvrz v obci Rymice. Hospodářský dvůr, který k tvrzi přiléhá, byl dlouho v havarijním stavu, využívat šlo jen jeho malou část. Nejnáročnější částí obnovy bylo statické zajištění a odvlhčení. V opravených křídlech našly místo etnografický a archeologický depozitář, konzervátorská dílna, expozice o zpracování obilí a vstup s pokladnou.

Slovenský hrad Uhrovec ve Strážovských vrších ve středověku sloužil na obranu proti možnému vpádu Mongolů do Uher. Nakonec ho skolil požár v roce 1848, po němž stavba zchátrala. Nyní se o jeho obnovu snaží místní občanské sdružení. Obytně-hospodářskou budovu ze 17. století na dolním nádvoří nadšenci, z velké části architekti, opravovali tři roky. Díky štítu s otisky krovů bylo možné obnovit původní tvar střechy.

Požár v roce 2014 téměř zcela zničil známou dřevostavbu architekta Dušana Jurkoviče, chatu Libušín na Pustevnách v Beskydech. Národní muzeum v přírodě se při obnově snažilo co nejvěrněji navázat na původní podobu a použít maximum autentických prvků. Dřevo se kácelo dle zvyku po úplňku a sváželo koňskými potahy, vše se tesalo ručně. Chatě odborníci vrátili původní barevnost, přibylo vytápění tepelnými čerpadly.

Náročnou obnovou prošel státní hrad během 20 let na přelomu tisíciletí. Pochází ze 13. století, později prošel přestavbou na renesanční zámek. V druhé půlce 20. století byl ve správě socialistické armády, která ho dovedla na práh zkázy.

Při opravách, na něž přispěly i výtěžky z benefičních koncertů, sídlo nejprve zachránily neautentické prvky, pak je nahradily ty původnější. Zvlášť cenná je hradní kaple s manýristickou úpravou.

Téměř pověstné povstání z popela představuje obnova barokní kaple na kopci Starý Hrad. Když ji v roce 1915 zničil požár po úderu blesku, opravy se dočkala za devět let. Po ještě drastičtějším poničení německou armádou v roce 1945 se další čekání na obnovu protáhlo na 72 let. Vedle města na stavbu přispěla sbírka od občanů, stejně jako dědictví po místní rodině. V kapli se konají svatby, výstavy a koncerty, věž slouží jako rozhledna.

Barokní hřebčín s reprezentativními místnostmi pro rakouský císařský pár, takzvaný Malý zámeček ve slovenských Kopčanech, nechal v 18. století postavit František Štěpán Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie. Později sloužil jako lihovar a sklad pro Státní statky. Když ho v roce 1994 získala obec, byl zcela zchátralý. Po rekonstrukci se stal vstupní branou do česko-slovenského archeoparku Mikulčice–Kopčany.

Nejstarší klášter jižních Čech byl založený ve 12. století, nese stopy z doby románské a gotické a dnes je převážně barokní. Od 17. století fungoval jako premonstrátské převorství podřízené Strahovskému klášteru. Doba socialismu se zasloužila o jeho devastaci. Po roce 1989 klášter připadl zpět premonstrátům a díky jejich i veřejným penězům a soukromým dárcům prošel třicetiletou obnovou.

Původně gotický dům v pražské Truhlářské ulici byl barokně přestavěn v 18. století, evangelická církev augsburského vyznání tu měla modlitebnu a byty. V první půli 20. století zde byly byty a obchody, v té druhé dům chátral. Městská část Praha 1 stavbu renovovala na středisko pro všechny věkové kategorie, hlavně pro děti a mládež, s kavárnou a divadelním sálem. Kvůli lepšímu přístupu přibyla jako současná architektonická vrstva moderní výtahová a schodišťová věž.

Budova z 19. století sloužila jako evangelická škola a k bohoslužbám. V roce 1909 církev dům přenechala obci, uvnitř se bydlelo a bývalá učebna se stala sokolovnou. Nyní je obec vlastníkem od roku 2006, na základě ankety mezi občany nechala budovu renovovat do původního stavu. Slouží jako sídlo obecního úřadu a knihovny, společenský sál využívají místní spolky a opět se tu konají i bohoslužby Československé církve evangelické.

Ženský klášter nedaleko Roudnice nad Labem založili zřejmě v půlce 12. století kníže a pozdější král Vladislav II. se svou ženou Gertrudou. Klášter, stejně jako řadu jiných, zrušil císař Josef II., sloužil pak jako kasárna a za socialismu jako státní statek. Po roce 1989 se sem chtěly některé premonstrátky vrátit, Strahovský klášter proto část areálu koupil od státu a pustil se do rekonstrukce, která trvala téměř čtvrt století.

Nejstarší stavba kdysi převážně německé obce u hranic s Polskem má historii sahající do 14. století. V době baroka se zámek změnil v relativně honosné venkovské sídlo. Za socialismu ho využívalo zemědělské družstvo a fungoval jako sklad, pak byl několik desetiletí opuštěný. Pivovar, ovčín, stáje a kovárna se nezachovaly. O obnovu zámku se snaží soukromý majitel spolu se spolkem Dominium Angelicum.