Článek
Ministerstvo životního prostředí přispěje na snížení počtu hrabošů zemědělcům 500 korun na jeden hektar. Celkově uvolní 40 milionů korun. Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) mimo jiné uvedl, že jeho úřad se spolu s Ministerstvem zemědělství dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.
Předseda vyškovské Asociace soukromého zemědělství Jiří Marák se ovšem domnívá, že tato opatření nestačí. „Plošná aplikace a její zaplacení je jediné východisko situace,“ míní.
Nespoléhá ale na to, že ji úřady povolí.
„Pomohla by nám refundace nákladů. Při minulé krizi jsme přišli o sedmdesát procent tržeb,“ dodal.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) považuje zvolenou formu pomoci za nejlepší. „Cílenou podporou pro zemědělce jim pokryjeme zvýšené náklady na boj s hrabošem, a zároveň nepoškodíme životní prostředí. Je třeba využít všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu tohoto škůdce,“ řekl Nekula.
Podle Hladíka je ale zároveň třeba zabránit plošnému hubení, aby se předešlo otravě jiných zvířat.
„Chceme chránit řadu druhů. Proto je pro nás klíčová dohoda s resortem zemědělství, že na výjimky bude Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolovat zvýšenou a adresnou aplikaci do děr. Ať už se provádí ručně, nebo strojem, jed jde cíleně pod povrch,“ objasnil Hladík.
Plánovaných 40 milionů korun má pokrýt přibližně 80 000 hektarů zemědělské půdy. Zemědělci mohou podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana žádat o dotace od 6. března.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Brno Vlastimil Buchta řekl, že pro nepovolení plošné aplikace nejsou relevantní důvody. „Rozhodnutí nepovolit plošnou aplikaci je postavené čistě na postoji laické veřejnosti,“ prohlásil.
Lidé si podle něj musí uvědomit, že pokud se nebude při zemědělství používat chemie, úrodnost polí klesne.
Příspěvek však vítá. „Každá koruna, kterou můžete dostat, je vítaná. Je to ale pouze na zaplacení lidí,“ dodal.
Zemědělec Jiří Minařík, který má pole u obce Blučina v okrese Brno-venkov, se k avizovanému příspěvku staví pesimističtěji. „Nečekám od nikoho vůbec nic. Ty peníze jsou na pár podniků v oblasti. Dostaneme nulu, stejně jako v roce 2019,“ reagoval na avizovanou pomoc.
Kde se hraboši daří
Podle předsedy Zemědělského obchodního družstva Rataje Josefa Sedláčka se nejlépe hraboš množí v řepce a vojtěškách.
„Řepka má velké listí, hraboš je schovaný, dělá nory a rozšiřuje se. Když pominu vojtěšky, s řepkami je největší problém,“ uvedl Sedláček.
Jelikož řepky potřebují prostor, aby si nekonkurovaly, na stejném prostoru jsou v menším počtu než jiné plodiny. Zatímco u jiných plodin by hraboš ukousal kousek od každého kusu, řepku spořádá tak, že ji zcela zničí.
Nejsou lidé
Účinnost přípravků proti hrabošům se různí. Granule se ve vlhku rozkládají. Hraboš je tedy musí sežrat dříve, než zaprší.
„Máme účinnost tak 15 až 20 procent, při mrazech byla trošku vyšší. Jenže ve chvíli, kdy vám přežije víc jak polovina hrabošů, tak je to k ničemu,“ uvedl Marák.
Kilogram Stutoxu podle Buchty stojí 235 korun. V případě použití maximální dávky zaplatí za jed zemědělec 2350 korun za jeden hektar.
„Nás to stálo tři sta až čtyři sta tisíc korun, a to jsme ještě neudělali všechno,“ uvedl předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje Josef Sedláček.
Z příspěvků od ministerstva pouze zaplatí pracovníky „Ale je problém je sehnat,“ dodal.
Na dvě stě hektarů by Marák potřeboval osm až deset lidí. „Když to vyjde, seženu čtyři,“ povzdechl si.
Jed může aplikovat pouze proškolený personál. Zemědělci seženou kolem poloviny potřebných pracovníků. Pomáhají jim například myslivci.
„Dneska nás tam bylo sedm, udělali jsme pětatřicet hektarů řepky. Jsou dny, kdy jsme udělali i sto hektarů,“ uvedl Sedláček.
Podle Buchty jeden člověk obejde tak jeden hektar za dvě hodiny či dvě hodiny a půl. „Pokud seženu deset lidí, budu rád,“ řekl.
Aplikování jedu není záležitost pár týdnů. „Když na jedné straně skončíte, na druhé se už myši probouzí a musíte jít znova. Je to nekonečné,“ řekl Minařík.
Jak jed funguje
Přípravek Stutox byl původně určený k plošné aplikaci. Ta byla účinnější. „Pro hraboše je přirozené hledat potravu venku. Vylézá z nory každé dvě až tři hodiny, aby získal potravu,“ řekl Suchomel.
Granule Stutoxu II záměrně při rozkladu zapáchá po štiplavém česneku. Přípravek je tak pro řadu volně žijících druhů neatraktivní.
V kyselém prostředí žaludku hlodavce fosfid zreaguje a vznikne toxický plyn fosfan. Hraboš po sežrání granule umírá během tří až pěti hodin.
Jako nebezpečná hranice účinné látky se v odborných zdrojích uvádí pro různá zvířata 20–40 mg na 1 kg hmotnosti. Pro zdravé zvíře vážící jeden kilogram by bylo nebezpečné pozřít 16 až 32 granulí.
Při kontaktu s vodou se granule rozkládá na v přírodě běžné látky.
Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Horší než při minulé krizi
To, že se hraboši přemnožili, potvrdil také ekolog savců z Mendlovy univerzity Josef Suchomel. Stává se to zhruba jednou za 5 nebo 7 let. „Teď je nejlepší doba na to jejich populaci omezit. Jakmile se oteplí, rozmnoží se a veškeré zásahy budou méně účinné,“ uvedl.
Naposledy způsobili hraboši extrémní škody v roce 2019. Mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského potvrdila, že současná čísla jsou horší než ta v krizovém roce. „V některých krajích můžeme předpokládat až 25násobnou škodlivost,“ uvedla.
Pravidelnému přemnožení podle Suchomela zabránit nejde. „Musely by se ošetřovat veškeré meze, plochy podél dálničních nájezdů, a to nikdo dělat nebude,“ vysvětlil. Dodal, že vrchol přemnožení se může stejně jako v předchozí kalamitě roztáhnout do dvou let. V letech 2019 a 2020 se hraboši přesunuli z Moravy do Čech.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Brno Vlastimil Buchta zdůraznil, že ztráty lze pouze odhadovat. „Na některých pozemcích může být likvidace až šedesátiprocentní,“ prohlásil.
Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se však není třeba obávat zvýšení cen potravin. „Z hraboších kalamit z předešlých let nemáme zkušenosti, že by výrazným způsobem zasáhly do cen potravin,“ uvedl Bílý.
Chemické hubení hrabošů při předchozí krizi vzbudilo negativní ohlas mezi laickou veřejností, kritizovali ho také někteří ornitologové. Kritici plošného opatření namítají, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.
Ministerstvo zemědělství tak po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo.
Podle Sedláčka je současná situace ale dobrá v tom, že podle něj je z ministerstva vidět snaha problém řešit. „Problém je, když se to nechá být. Jakmile je kalamita, žádná aplikace vám už nepomůže,“ zdůraznil.
Při minulé krizi adresoval Sedláček tehdejšímu ministrovi dopis, ve kterém hraboše přirovnával ke kůrovci v lesích. Odpověď nedostal.
Orba se omezuje
Zemědělcům pomáhala proti hrabošům také hluboká orba. „Mladé myši se z oračky nevyhrabou, starší myši utečou, ale už třeba neškodí,“ vysvětlil Vlastimil Buchta.
Podle nových připomínek Evropské komise můžou však zemědělci hluboce orat až od 1. listopadu. Pokud by se nepřizpůsobili, přišli by o většinu dotací.
„Myslím, že kolem šedesáti až sedmdesáti procent orba zlikvidovala,“ odhadoval.
Evropská unie se novou zemědělskou politikou snaží bojovat s klimatickou změnou. Na kratší orbu je třeba méně nafty a bude se při ní uvolňovat také méně emisí. Do evropských úvah se prosadily myšlenky tzv. regenerativního zemědělství.
Podle regenerativního zemědělství to tradiční zabraňuje důležitým symbiotickým vazbám napříč rostlinnými a živočišnými druhy. Větší rozličnost druhů má zvýšit odolnost plodin i úrodnost půdy.
Ohrožený druh v oblasti? Zbývá jen modlitba
Minařík patří k zemědělcům, kteří nemají povolenou ani aplikaci jedu do nor. Jeho pole jsou totiž v oblasti, kde se nachází ohrožené druhy, jako je sysel, křeček, sova pálená či sýček.
„Díváte se, jak vám ta pšenice mizí před očima. Můžeme se jen modlit, aby to příroda vyřešila sama,“ podotkl.
Z přírody však mizí přirození predátoři hlodavců, jako jsou káňata či třeba lišky. Zemědělci mají na pole umisťovat bidýlka pro dravce, takzvané berličky. „Umišťujeme asi dvacet berliček na pětadvacetihektarový hon,“ zmínil Buchta.
Podle Sedláčka jsou berličky drahé. Někdy je navíc cizí lidé odnášejí.
Dravci sice můžou populaci tlumit, při přemnožení však už příliš nezmůžou. „Těch berliček by musely být stovky, funguje to jen omezeně. To je jen takové opatření, aby se vlk nažral a myši tam zůstaly,“ řekl Minařík.
Sedláček dodal, že v kalamitním roce berličky nepomohly. „Ti dravci ty hraboše už ani nežrali,“ vysvětlil.
Vliv likvidace hrabošů na jiná zvířata
Pravděpodobnost otravy necílového živočicha považuje ekolog savců Josef Suchomel za malou. „Nastala by v případě, že by z lenosti či záměrně zanechali na poli volně větší hromádku granulí,“ uvedl příklad.
Zápach granulí Stutoxu II snižuje riziko, že by rodenticid sežral jiný živočich. Zvířata se ale mohou otrávit sekundárně, pokud sežerou tělo otráveného hraboše.
Podle Ústředního a kontrolního ústavu zemědělského se sedm z deseti hrabošů po pozření jedu jde schovat. „Jakmile hraboši není dobře nebo se cítí ohrožen, zalézá do bezpečí své nory,“ potvrzuje jejich slova Suchomel.
Úmrtí jiných zvířat musí zemědělci hlásit. Podle ornitologa Václava Zámečníka však nelze určit, kolik dravců na sekundární otravu uhyne. „Zvíře se instinktivně snaží dostat do svého obydlí, když je mu zle,“ zdůraznil. Dravec tedy může odlétnout daleko od místa otravy a zemřít tam.
Podle Zámečníka se dravci začnou na polích vyskytovat dlouhodobě pouze v okamžiku, kdy budou mít zajištěnou dlouhodobou potravu. Populace hrabošů se nesmí dramaticky měnit.
