Na bitcoiny? Beskydy se bojí obnovení těžby plynu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Člověk by na mapě Česka jen těžko hledal místo, kam je to z Prahy autem dál než do Horní Lomné. Drobná obec leží ukrytá mezi vrcholky Moravskoslezských Beskyd, jediná silnice sem vede z Jablunkova, nejvýchodněji položeného města země.

Možná i proto je tady ale tak hezky. Tvoří ji stavení roztroušená po zeleném údolí, včetně tradičních roubenek. Ticho narušuje jen bublání proudu říčky Lomné.

Ne vždycky tady ale byl takový klid. Což připomíná zarůstající betonový plácek kousek od hlavní cesty v oblasti zvané Doubrava. Z něj se tyčí asi dvoumetrová kovová konstrukce podobná pumpě s několika vyústěními. „Sonda LM-3. Lomenská těžební s. r. o. Přísný zákaz kouření a otevřeného ohně!“ stojí na jedné z mnoha varovných cedulí na rezivějícím plotu, který místo obklopuje.

Málokterého turistu, který sem zavítá, by zřejmě napadlo, že pět set metrů pod povrchem se ukrývá cenná surovina - zemní plyn. Možnosti těžby zkoumali už v osmdesátých letech komunisté, po kterých zde zbyl zmíněný vrt. „To byl tehdy rachot, chaos, spousta světel,“ vzpomíná pamětník, senior Jan, který dopoledne sází stromky u nedalekého hřiště. K těžbě ale nakonec nedošlo. „Pak byl klid,“ potvrzuje.

Jenže nyní, po téměř čtyřiceti letech, je plyn v Beskydech opět téma. V loňském roce firmu Lomenská těžební, která vlastní zdejší vrty, koupila kanadská těžařská společnost MCF Energy. Ta se netají ambicemi začít v Evropě ve velkém těžit plyn. Podle svých webových stránek se řídí heslem, že „řešení evropské energetické bezpečnosti je přímo pod povrchem“.

Například pod malebnou Horní Lomnou. Těžaři plánují vrt zprovoznit a na zapomenutém plácku postavit dvě kogenerační jednotky o velikosti dvou lodních kontejnerů. „Těsně před Vánocemi nám přišel do mailu plán těžební otvírky a žádost o stanovisko. Hned jsme zjišťovali, co to obnáší. Musím říct, že něco takového člověk moc často neřeší,“ říká starosta obce Kamil Kawulok.

Místní jsou z nové informace nervózní. Někteří z nich si pamatují, jaké to bylo, když zde v osmdesátých letech komunisté vrt hloubili. „Většina je proti. Část lidí si myslí, že tady z těžby bude hluk a výpary,“ říká Jan.

„Myslím, že cokoli tady těžit je proti ekologii. Vždyť je tady chráněná oblast. Omezí nám to tady turistiku,“ dodává Vanda Strýčková, která pracuje v hotelu Salajka. A dodává, že mezi místními začala kolovat petice proti těžbě.

To není jediné, co se místním na plánu nezdá. V březnu se na veřejnost dostal koncept těžby, který společnost podávala na báňský úřad. S jedním překvapivým detailem. Těžaři v něm popisují, že plyn bude přímo na místě pohánět datacentrum. Tedy zařízení s extrémně výkonnou počítačovou technikou.

Na následném setkání s vedením obce a zástupci těžařů koncem března tedy protestující občané vyslovili obavu, že se chystá společnost na místě těžit kryptoměnu bitcoin. „To napovídá malému datovému toku. Hnusí se mi čerpat přírodní bohatství a proměňovat ho ve virtuální měny. Obohacování se jedinců na úkor státu, obce. Zisk půjde do ciziny,“ vytýkali někteří z nich na jednání. „Domy budou neprodejné, cena pozemku a nemovitostí klesne úplně,“ dodávali další.

Těžaři ale lidi uklidňují. „Není vůbec jisté, že datacentrum na místě vznikne. Co jsme dali do plánu rozvoje ložiska, byl pouze koncept,“ říká Radim Kolářský, jednatel firmy Lomenská těžební.

Těžaři podle něj zvažují další možnosti. Jedna z nich je, že by se plyn po vytěžení cisternami odvážel mimo obec. V úvahu připadá i to, že by proudil přímo do okolních obcí. A možností také je, že by se stejně jako v případě datacentra plyn převáděl na místě na elektřinu, ta by ale šla do rozvodné sítě ČEZ.

I kdyby datacentrum na místě vzniklo, neznamená to podle Kolářského, že by sloužilo nutně k těžbě bitcoinu. „Nevím, odkud to lidi berou. Nikde jsme nic takového neřekli. Daly by se tam ale dělat aplikace, jako je umělá inteligence nebo virtuální servery, které jsou výnosnější,“ dodává.

Odmítá také, že by těžba způsobovala nadměrný hluk. „Dnes už jsou technologie tak daleko, že to téměř není slyšet. Když budete stát hned u toho, tak se vám to bude zdát jako lednička,“ slibuje Kolářský. Uznává, že generátor bude do okolí vypouštět oxid uhličitý. „Je tam motor, který běží na plyn a pohání generátor. A ty zplodiny někam musí jít,“ říká.

Místní se snaží uklidnit i starosta Kamil Kawulok. Ten se k jejich odporu staví zdrženlivě. Říká, že chápe obavy lidí, kteří bydlí poblíž vrtu, snaží se jim ale vysvětlovat, že na místě nevznikne „nic extra obrovského“.

„Kdyby ty vrty tady už nebyly, tak bych byl stoprocentně proti se vším všudy. Ale už je to tam vše připravené. Nemůžeme tedy říct, že to tady nechceme. To je, jako by někdo po čtyřiceti letech koupil statek a obec by řekla, že ho tam nemůže mít,“ dodává.

Přesto ale investora žádá o to, aby upustil od záměru vybudovat datacentrum. „Chceme, aby plyn, případně elektřinu, dodával do sítě. Ať je z toho nějaký užitek,“ říká Kawulok. Sama obec by každopádně měla dostat za těžbu 400 až 500 tisíc korun ročně.

O tom, jak plyn využijí, těžaři teprve rozhodnou. Kdy to bude, nechtěl Kolářský sdělit. Těžbu by chtěli zahájit v horizontu několika měsíců až roku. Nyní čekají na stavební povolení.

Vliv na životní prostředí by měl posoudit odbor životního prostředí v Jablunkově, ten dosud ale neobdržel žádnou formální žádost. „V minulosti sice proběhla úvodní konzultace se zástupci žadatele týkající se možného záměru těžby plynu v katastrálním území obce Horní Lomná, avšak bez předložení konkrétních podkladů ze strany investora, a tím k zahájení příslušného správního řízení nelze v současné době zaujmout oficiální stanovisko,“ uvedla vedoucí odboru Eva Kluzová.

Žádnou žádost o povolení těžby plynu zatím neeviduje ani báňský úřad, potvrdil Seznam Zprávám jeho mluvčí Jiří Fröhlich.

Správa CHKO každopádně už potvrdila, že případná těžba nijak neohrozí blízké evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

Kanadská firma plánuje rozjet těžbu na více místech v Beskydech, kromě Horní Lomné loni odkoupila licence pro těžbu i v blízkých obcích Komorní Lhota a Krásná.