Z obýváku do lesa. Obliba vánočních stromků v květináči roste

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Většinou je vánoční stromek větší - často metr, metr a půl - a jeho květináč je malý. Dochází k nepoměru mezi korunou, nadzemní částí a kořenovou částí. Kořeny bývají zmenšené a je také otázkou, jak šetrně,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Lukáš Bílek z České zemědělské univerzity.

„Když se stromům zmenší kořenový systém a dají se do květináče, bývají poškozené, “ zdůrazňuje s tím, že ujímavost je pak podle něj minimální. „Kdyby se náhodou strom uchytil, tak bude extrémně nestabilní a nebude dobře prosperovat.“

Lesy hlavního města Prahy i tak už pošesté přicházejí s projektem Vánoční jedlička s budoucností. „Jde o to, že nabízíme zájemcům, kteří mají rádi jak Vánoce, tak stromy a přírodu, netradiční řešení sazenic v květináčích,“ přibližuje mluvčí Petra Fišerová.

Jedná se o sazenice jedle bělokoré, které krátkodobě zvládnou pobyt v místnosti a na jaře je možné je vysadit do lesa, případně na zahradu.

Bílek upozorňuje, že do lesa nelze vysazovat exoty a nepůvodní dřeviny. Proto si Lesy hlavního města Prahy sazenice pěstují v lesní školce v Čimicích.

„Začali jsme v roce 2017. Inspirovali jsme se v Brně, v ekocentru Veronica. Začínali jsme asi na 300 kusech, ale teď už jich máme tisícovku na různých hájovnách a zahradnictvích po Praze. Lidé na ně dnes už čekají a ujalo se to. Vnímám to jako dobrou alternativu pro milovníky přírody,“ podotýká k projektu Fišerová.

V Brně s nápadem přišli už v roce 1998 a v současnosti je do něj zapojeno hned několik organizací. Přes tisíc sazenic se dá zakoupit v prodejních místech po městě.

Každý kupující dostane přesný návod, jak se o jedli starat, aby přežila do jara a dala se následně vysadit. Základem je podle Fišerové aklimatizace na teplejší podmínky - ponechat stromek pár dní například v garáži, poté ho přesunout do studenější místnosti a teprve pak umístit například do obývacího pokoje.

„Tam bychom ji měli nechat co nejkratší možnou dobu, třeba jeden až dva dny, a pak ji vrátit do chladu,“ upřesňuje mluvčí.

Lukáš Bílek z Katedry pěstování lesů ČZU míní, že strom by měl v teplejší místnosti přežít i týden, je ale nutné ho zalévat, aby měl dostatek vláhy a nevyschl.

Pokud následně chtějí lidé vysadit stromek v lese, je nutná dohoda s lesníky. „V posledních letech sázeli stromky převážně v Kunratickém lese na různých místech a pasekách, kde mohou růst další desítky let,“ dodává Fišerová.

Stromky určené speciálně pro vánoční svátky nejsou přírodě prospěšné, a to kvůli pěstování v monokulturách. Navíc odrůdy, které jsou u nás v posledních letech populární, nejsou původní a musí se k nám dovážet. Například jedle kavkazská pochází z dánských plantáží.

Pokud se někdo bez živého stromečku na Vánoce neobejde, je vhodné zvolit ten s certifikátem FSC. Takový strom je vypěstovaný s myšlenkou environmentální odpovědnosti a sociálního přínosu.

Lesy certifikované FSC ovšem vánoční stromky obvykle neprodukují, proto je alternativou certifikát PEFC. I ten deklaruje zájem certifikovaného vlastníka lesa o udržitelný rozvoj lesních porostů.

Variantou je i stromeček z probírky či prořezávky lesa. Těmito základními opatřeními lesníci usměrňují růst mladého lesa a ovlivňují tím jeho vývoj z hlediska druhové skladby, kvality a zdravotního stavu stromů.

Jinou možností je pořídit si stromek z umělé hmoty. Jehličí plastových stromků se však vyrábí z PVC, jehož výroba je energeticky náročná a vzniká při ní mnoho škodlivin, které se uvolňují do prostředí.

Lidé si také mohou zakoupit stromek v květináči, který ale není určený pro výsadbu. Právě ty mívají zkrácené kořeny a jsou v obalech způsobujících deformace. „To jsou ty klasické červené, ve kterých se prodává většina rostlin,“ přibližuje Lukáš Bílek z katedry pěstování lesů.

Stále rozšířenější je i možnost si vánoční stromeček v květináči zapůjčit. Při dodržení pravidel během výpůjčky je možné, aby stromy přežily a mohly být použity několik let po sobě.