Článek
Výpadky léků nově během pravidelných sezení řeší speciální pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví. Praktičtí lékaři zároveň nyní každý týden dostávají přehled s aktuálně nedostatkovými přípravky. Mohou se tak vyhnout jejich předepisování a ušetřit pacientům zklamání v lékárně.
„Dostáváme ho jako zástupci praktických lékařů. Informace tedy máme. Ty, které jsou potřeba, předáváme našim členům. Dnes například posíláme hromadný e-mail o tom, že je nově na trhu dostupný penicilin dovezený ze Slovenska,“ popsal v pondělí pro rádio Expres FM předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Má jít podle něj o mimořádnou dodávku, která by měla vystačit odhadem 14 dní až tři týdny. Spotřeba však bude záležet i na zdravotním stavu populace. „Zrovna u penicilinu by se měla situace výrazně zlepšit a zůstat dlouhodobě lepší. I když neříkám, že dobrá,“ míní šéf praktiků.
O tom, že se lidé nemají znepokojovat, pokud v lékárně dostanou lék s cizojazyčným obalem, mluvil už před pár dny Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09.
Zatím se sice nepodařilo získat antibiotika ze Severní Ameriky nebo Velké Británie, protože ani tyto země jich nemají dostatek, část balení však ze zahraničí bude. Kromě Slovenska například z Portugalska nebo Itálie.
„Některá antibiotika, která se podařilo zajistit, budou mít cizojazyčný obal, ale vždycky tam bude přeložený příbalový leták v češtině,“ dodal náměstek. Dorazit během pondělí mělo 10 tisíc balení amoxicillinu, základního penicilinu s širším spektrem účinku. Příští týden se očekává ještě 100 tisíc balení širokospektrého antibiotika azitromycinu.
Zbytečné plýtvání
Právě antibiotika s širším spektrem účinku začala postupně docházet poté, co už před pár měsíci lékaře překvapil výpadek základního antibiotika fenoxymethylpenicilinu. Penicilin se používá zejména na streptokokové infekce, které se u dospělých projevují například jako angíny nebo jako kožní onemocnění známé jako růže.
„Tam je to jednoznačně indikované antibiotikum, ale není samozřejmě jediné, kterým se nemoci dají léčit. Můžeme ho nahradit nějakým s širším spektrem účinku, což se běžně dělo. Problém to byl zejména na podzim, kdy jsme streptokokových infekcí měli víc a v podstatě se musely peniciliny nahrazovat antibiotikem s širším spektrem účinku, které by bývalo nebylo potřeba použít,“ popsal Petr Šonka.
Na potíže s antibiotickou rezistencí naráží i lékaři v Česku.
Právě tato praxe nese rizika dalšího prohlubování problému s tzv. antibiotickou rezistencí. Kromě toho mohou širokospektrá antibiotika působit i na bakterie, které jsou tělu prospěšné, například ty působící ve střevní mikroflóře.
„Nicméně chybí každou chvíli něco. Nyní nás asi nejvíc trápí výpadky očních antibiotických kapek, které také nejsou dlouhodobě k dispozici a mívají výpadky. Užívají se třeba na záněty spojivek, což může být komplikace virových onemocnění,“ dodává praktický lékař.
Upozorňuje však, že výpadky nemusí být absolutní a stále mohou být lékárny, které dané léky mají. Potíže kolem dodávek očekává minimálně do začátku léta.
Příčiny výpadků léků
Důvodů k výpadkům se schází vícero. Seznam Zprávy je více přibližují ve svém článku. Zatímco některé souvisí s válkou na Ukrajině, pandemií či nedostatkem hliníku pro výrobu platíček, jiné mají hlubší kořeny.
„V praxi už se u některých léků výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny a nebude pak možné léky dále uvádět na trh. Jde paradoxně hlavně o léky, které pravidelně užívají statisíce pacientů v Česku. Jsou mezi nimi i život zachraňující léčiva často v ceně třeba několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest, cholesterol a další,“ popsal Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Samostatným důvodem jsou podle něj ale i omezené výrobní kapacity na straně jedné a stále se zvyšující poptávka ve světě na straně druhé. Výroba je totiž silně globalizovaná.
Z nejhoršího venku?
Přestože se antibiotika používají pouze při zkomplikování virových onemocnění a tzv. bakteriálních superinfekcí, mohlo by situaci napomoci i postupné utlumování sezony respiračních chorob.
Podle Státního zdravotního ústavu je nyní vlna nákaz v útlumu. Nemocnost se oproti minulém týdnu snížila téměř o 18 procent a pohybuje se na hodnotě 1611 případů na 100 tisíc obyvatel.
„V kategorii tzv. chřipkových onemocnění (ILI) nemocnost klesla skoro o čtvrtinu (23,8 %), a to napříč věkovými skupinami. Stále jsou ale čísla nemocných na vysokých hodnotách a svědčí o tom, že chřipková epidemie v České republice nadále probíhá,“ okomentoval situaci vedoucí Oddělení infekčních nemocí Jan Kynčl.
Pokud jde o chybějící léky, podle ministerstva se vše uklidní během pár týdnů. „Předpokládáme, že na začátku března by situace měla být naprosto stabilní,“ řekl Jakub Dvořáček.
Ministerstvo bude podle něj také podnikat kroky, aby se situace neopakovala na podzim. Chce od výrobců nejzásadnějších léčiv informace o tom, kolik jich plánují pro ČR vyrobit. Sněmovna má zároveň letos projednat novelu zákona o léčivech, která by měla výrobcům stanovit povinnost držet dvouměsíční zásobu některých přípravků. Platit má od ledna 2024.
