Předčasné důchody jsou hit. Pro zadlužené Česko ovšem pohroma

Ještě před otvírací dobou v osm hodin ráno stál ve frontě před vchodem do pražské správy sociálního zabezpečení šedesátník Zdeněk. Patří k lidem, kteří se rozhodli zkusit v září zažádat na poslední chvíli o předčasný důchod za mírnějších podmínek.

„Vůbec nevím, jestli mi ho dají,“ svěřoval se reportérovi. Vysvětloval, že jeho případ je komplikovanější v tom, že část života pracoval v zahraničí a bude tak pobírat penze od dvou států. A v podmínkách se prý proto moc neorientuje.

Kdyby mu důchod v Česku nepřiznali, pro Zdeňka to nebude zásadní problém. „Počkám do svého důchodového věku. Nechám to doběhnout do normálu,“ řekl.

Na otázku, proč tedy usiluje o předčasný důchod, odpověděl, že obě možnosti – vydržet do řádného důchodového věku, nebo jít do předčasného - mají svá pozitiva. Buď bude mít více peněz, nebo více času.

Během letošního srpna podle zveřejněných statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) sepsali Češi 13 401 žádostí o předčasný důchod. Zhruba o 10 tisíc více než vloni a předloni. Za prvních 15 zářijových dnů pak sepsali dalších 4137 žádostí, tedy zhruba tolik jako za celé loňské září. Do poloviny září tak přišlo víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí.

Předloni sociální správa dostala za měsíc nejvýš 4700 žádostí o předčasný důchod. Celkem jich v roce 2021 přijala 30 006. Loni do podzimu se měsíční počet žadatelů pohyboval mezi 2400 až 4100. V polovině loňského října Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že předčasná penze může být i přes krácení díky mimořádným protiinflačním valorizacím o několik stokorun až tisícikorun vyšší než řádná nová penze v letošním roce. Minulý rok v říjnu tak dorazilo zhruba 16 950 žádostí, v listopadu téměř 24 700 a v prosinci přes 13 tisíc. Zájem o dřívější důchod pokračoval i letos. Nejméně bylo žádostí v lednu, a to zhruba pět tisíc. V únoru se počet přiblížil 9200 a poté do léta rostl. V květnu dosáhl zhruba 12 900. V červnu a červenci klesl pod desetitisícovou hranici. Nejvyšší byl pak v srpnu před původně plánovaným zářijovým zpřísněním podmínek, kdy žádost podalo 13 400 lidí.

Aktuální dění je dozvukem dlouhodobé obliby Čechů odcházet do předčasného důchodu, která dosáhla vrcholu vloni na podzim. Dramatický růst cen se promítl do dvou mimořádných valorizací penzí, což obrátilo důchodový systém vzhůru nohama: kdo odešel do předčasného důchodu, dostal lepší podmínky, než kdyby počkal na řádný termín.

Jen příští rok by proto předčasné důchody mohly zvednout výdaje státu o tři až čtyři miliardy korun.

Vláda se proto novelou rozhodla podmínky pro předčasný důchod zpřísnit. Do předčasné penze je možné teď jít nejdřív v 60 letech. Důchodový věk se postupně zvyšuje, s ním se prodlužuje i doba pro případný odchod do předčasné penze.

Muži a bezdětné ženy mají letos nárok na řádný důchod v 64 letech, do důchodu tak mohou nastoupit až o čtyři roky dřív. Na počátku 30. let se důchodová věková hranice dostane na 65 let. Doba pro možný nástup do předčasné penze tak měla dosáhnout pěti let, na této hranici se měla ustálit. Novela přichystaná vládou nyní lhůtu zkracuje na tři roky.

Kabinet počítal původně s tím, že by změny mohly platit od září. Účinné budou ale až od října.

Už léta odborníci upozorňují na fakt, že roste podíl předčasných důchodců na celkovém počtu starobních penzí.

„K nárůstu podílu předčasných důchodů přispívalo jejich dosavadní relativně nízké krácení, z části také prodlužování důchodového věku a v posledním roce také dopady mimořádných valorizací hlavně z roku 2022. Podíl žádostí o vyměření předčasného důchodu na celkovém počtu žádostí o starobní důchod narostl z obvyklých 20 až 30 procent k 70 až 80 procent v polovině roku 2023,“ vypočítal Michal Hlaváček, hlavní penzijní expert Národní rozpočtové rady.

Ve druhém čtvrtletí roku 2002 (aktuálně nejčerstvější data jsou za druhé čtvrtletí 2023, pro odpovídající porovnání, proto pracujeme s druhým čtvrtletím) to bylo bezmála 11,5 procenta, v roce 2022 bezmála 28,5 procenta a letos přes 29,5 procenta.

Mimořádná výhodnost předčasných důchodů v loňském roce se navíc odpovídajícím způsobem otiskla i do žádostí. Loni přišlo na sociální úřady více žádostí o předčasný důchod než o řádný. O předčasný důchod mělo zájem 73 564 lidí, o řádný 69 263.

Podobná situace se podle dat stala jen jednou - v roce 2011.

Důležité ovšem je doplnit, že za rok 2022 reálně dotáhlo žádost až do zdárného přiznání 50 837 řádných důchodů a 44 598 předčasných.

„Nejčastějším důvodem zamítnutí je nezískání potřebné doby pojištění. Některé žádosti jsou zamítnuty také z důvodu nedosažení potřebného věku pro přiznání tohoto důchodu – zde jde však o méně případů,“ vysvětlila Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

Data ale ukazují i to, že v čase roste zatížení státní kasy. Výplata předčasných penzí si žádá stále větší díl z celkových státních výdajů.

Seznam Zprávy z výdajů státu dopočítaly, jaký podíl zabraly výplaty na předčasné důchodce. Je ale třeba zmínit, že ve statistikách zůstávají lidé zaškatulkovaní jako předčasní důchodci i poté, kdy už dosáhnou řádného věku.

V roce 2002 předčasné penze představovaly 2,18 procenta výdajů, loni už 6,12 procenta. Za dvacet let se tedy náklady na předčasné důchodce skoro ztrojnásobily.

Z pohledu státu jde ale jenom o část problému na výdajové straně. Například ekonom Filip Pertold, člen poradního týmu pro důchodovou reformu při Ministerstvu práce a sociálních věcí a zástupce výkonného ředitele IDEA popisuje, že větší problémy představuje to, že lidé přestávají pracovat.

„Odchodem z trhu práce přestanou odvádět daně a odvody jako zdravotní a sociální a budou chybět zaměstnavatelům,“ konstatuje.

Fakt, že lidé pobírají důchod dříve, je ale podle Pertolda vykompenzovaný tím, že pak celý zbytek života pobírají nižší penzi.

I toto pravidlo je ovšem podle sociologa a statistika Pavla Rusého ohýbáno tím, že důchodce s předčasnou penzí může mít natolik nízký příjem, že skončí na sociálních dávkách.

Tento problém zmiňuje i důvodová zpráva k zpřísnění podmínek předčasných důchodů: „Trvale krácené předčasné důchody jsou rovněž příčinou sociálních výdajů pro jiné sociální (sub)systémy. Analýzy ukazují, že většina seniorů ohrožených rizikem příjmové chudoby jsou současně příjemci trvale krácených předčasných starobních důchodů.“

To všechno jsou důvody, proč vláda Petra Fialy (ODS) přispěchala se souborem změn, které zejména zpřísňují podmínky odchodu do předčasného důchodu (viz infobox výše) a upravují výpočet mimořádných valorizací.

Úpravy jsou projednané zvlášť a předchází velkou důchodovou reformu, aby začaly platit co nejdříve a nemuselo se čekat na citlivější politické otázky, jako je posunutí řádného důchodového věku nebo výběr specifických profesí, které budou mít nárok na předčasný důchod bez krácení.

Důvodová zpráva předpokládá, že efektem bude, že si zhruba jedna čtvrtina lidí rozmyslí odchod do předčasného důchodu.

„Šlo by především o část těch, kteří nyní ukončují výdělečnou činnost z vlastního rozhodnutí. Na základě historického vývoje je přitom pravděpodobné, že část těch, kteří odchod do starobního důchodu odloží, odejde předčasně, nicméně doba předčasnosti se zkrátí,“ slibují si zákonodárci.

Podle Filipa Pertolda odcházelo do předčasného důchodu před inflačním obdobím 25 až 30 tisíc lidí ročně a je skutečně reálné, že úpravou zákona se jejich počet časem sníží o sedm až osm tisíc.

„Asi se to moc nezmění u lidí, kteří odchází poslední rok před řádným důchodovým věkem, kdy už to krácení v absolutních částkách není tak vysoké a také tam nehraje roli valorizace,“ říká ekonom. Podle něj úprava zasáhne zejména lidi, kteří chtějí jít do penze dříve o dva roky a více.

Zároveň říká, že každá změna je doprovázena tím, že se nejdříve zvýší počet lidí, kteří mají zájem o důchod za stávajících podmínek, což přesně dokazují data z úvodu článku.

Ekonomové a výzkumníci, kteří se zabývají důchody upozorňují, že reálně odhadovat chování lidí a tedy i dopady zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, je velmi složité.

Samotní žadatelé například reportérovi před sociálním úřadem popisovali, že si chtějí užít důchod ve zdraví, nebo že si nejsou jistí tím, co se bude s penzemi dál dít. To líčili jako hlavní důvod.

„Pokud lidé odchází do předčasného důchodu, je důvodem nejčastěji zdravotní stav nebo okolnosti související s uplatněním v práci, případně kombinace těchto faktorů,“ konstatuje Milan Šlapák z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Podle Pavla Rusého mají o předčasný důchod z důvodu získání více volného času, nebo i kvůli únavě z práce nebo objektivní neschopnosti pracovat zájem nejen lidé v těžkých profesích, ale i například vysokoškoláci.

„V řadě případů se na rozhodnutí požádat o předčasný důchod podílí mediální komunikace a tlak okolí, přesvědčující tyto lidi, že později bude hůř,“ říká sociolog.

Naopak se vymezuje proti strachu lidí o vlastní zdraví - to je podle něj spíše zástupný důvod. „Není to tak dlouho, co jsme zkoumali důležitost různých životních faktorů pro štěstí člověka. Lidé zpravidla deklarují zdraví, mír a podobně, ale celkový pocit štěstí nejvíce kopíroval spokojenost s finanční situací. U důvodů pro předčasné důchody to bude obdobné, tedy lidé deklarují různé motivy, ale v pozadí stojí ten nejdůležitější, a to finance,“ míní Rusý.

Pokud člověk podvědomě vnímá finanční výhodnost rozhodnutí, učiní ho a odůvodní si ho jakkoliv, tvrdí sociolog. A opět to potvrzuje i důvodová zpráva ke zpřísnění předčasných důchodů. Zmiňuje, že před změnou měla zhruba polovina osob, které mířily do předčasného důchodu, penzi ve stejné výši svého čistého příjmu.

Aktualizovali jsme o nové údaje České správy sociálního zabezpečení.