Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Projekt na výstavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe mohutně prosazovaný prezidentem Milošem Zemanem vláda letos v lednu definitivně zrušila. Jak se ale ukazuje, o jeho části se uvažuje i nadále. Jedná se o splavnění Odry u česko-polských hranic, kde by mohl vzniknout nový plavební kanál.
Podle Ministerstva dopravy by stavba kanálu umožnila druhé napojení České republiky na evropskou síť vodních cest přes rozvíjející se přístav Štětín–Svinoústí. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že přínosy projektu má teprve doložit odborná studie.
„Chceme prověřit ekonomickou smysluplnost, zároveň faktické dopady na životní prostředí i dopravní význam případného prodloužení kanálu Odry. Samozřejmě by se ten kanál nedotkl oderských meandrů,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Podle Kupky by bylo potřeba vybudovat dva až tři kilometry kanálu, který by vedl kolem chráněné oblasti.
Potenciální splavnění Odry je ve vládním dokumentu označeno jako naléhavý veřejný zájem. Podle ministerstva má územně-analytickou studii zpracovat Ředitelství vodních cest.
Kritici ale argumentují tím, že ačkoliv se o splavnění Odry mluví už dlouho, nikdy nebylo opodstatněno konkrétními daty nebo argumenty. „Tady se všechno vozí po železnici, i v době, kdy jsme tady těžili miliony tun uhlí a kdy se dopravovala ruda do železáren, tak jsme se bez kanálu obešli,“ kritizuje projekt zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová (Piráti). Podle ní není ani jasné, co by se mělo po řece přepravovat a kdo by o tento druh dopravy měl zájem.
Podobně to vidí také zastupitelé Ostravy, kteří se proti splavnění Odry staví už několik let. „Na území Ostravy došlo k zásadnímu útlumu těžké výroby a celý region se transformoval. Dochází k značnému odklonu od zpracovatelského průmyslu základních surovin, jehož dopadem zcela jistě nebude poptávka po zdlouhavé a neekonomické lodní dopravě,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová. Doplnila, že kanál by pro město znamenal ohrožení zásob podzemní vody. Kvůli postoji Ostravy se nově zvažuje ukončení kanálu v Bohumíně.
Hejtman projekt hájí
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) ale projekt hájí. „Máme tady hodně velkých podniků strojírenského charakteru, které také vyvážejí své technologické celky. Není to jenom o importu, ale i o exportu. Dle mého názoru má splavnění Odry smysl,“ myslí si hejtman.
Podniky nebo teplárny v Moravskoslezském kraji mají podle Vondráka někdy problémy s dodávkami uhlí, které by se právě po řece dalo přepravovat. Věří, že je projekt možné realizovat bez újmy na životním prostředí.
Trasu kanálu, která neohrozí přírodu, chce i Ministerstvo dopravy. Podle docenta katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty v Ostravě Jana Hradeckého ale taková varianta není možná.
„Tím paralelním korytem odstaví celou skupinu meandrů. Vodu budou potřebovat na provoz kanálu a v těch stávajících meandrech nepoteče dostatek vody, aby morfodynamika, která tam je teď, byla zachována. Pokud někdo tvrdí, že to tak není, tak buď lže, nebo nerozumí tomu, jak funguje řeka,“ řekl Hradecký. Dodal, že říční ekosystém není schopen takovou stavbu ustát.
„Tam tečou tři kubíky vody, když je sucho. V tom budou jezdit tankery? Bude sucho, voda bude potřeba na úplně jiné účely,“ vysvětlil dále Hradecký. „Když se dneska podíváte na Odru, tak když je trošičku sucho, máte problém tam projet na kánoi,“ souhlasí zastupitelka Klusová.
Stejný názor má i expertka z ekologické organizace Arnika Miroslava Floriánová. „Dá se čekat, že ta nejcennější stanoviště budou postupně degradovat,“ sdělila. Stavba kanálu by také podle ní znamenala ohrožení vzácných živočichů.
Na splavnění řeky má velký zájem Polsko, na jehož území se nachází většina toku. Plánuje několik rozsáhlých projektů, které by splavnění řeky umožnily. Zakončení na českém území je ale potřeba, aby mohl být projekt financován z evropských fondů.
Podle polského Ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby by Polsko chtělo řeku splavnit k českým hranicím do roku 2030.
Hradecký ale upozorňuje na to, že projekt závisí také na Německu. „Celý ten koncept splavnění Odry silně naráží mimo jiné na německou stranu, protože na dolní Odře máte národní park. A Němci jsou úplně zděšení z toho, do čeho Poláci investují na svém pravém břehu, kde v podstatě ničí mokřadní ekosystémy, které drží v té krajině vodu,“ popsal.
