Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do konce roku by měl vzniknout konkrétní návrh hned několika klíčových změn ohledně výživného.
Ministerstvo spravedlnosti už v srpnu představilo část novinek, které mají pomoci lepšímu vymáhání, jako je vyšší úročení dlužné částky, zavedení minimální srážky ze mzdy nebo možnost přeprodat dluh další osobě.
V plánu je ale komplexní přepracování alimentů včetně možného zavedení minimální výše výživného na dítě a vytvoření systému jeho automatické valorizace.
Poslankyně a expertka ODS Eva Decroix mluví o tom, že je třeba přizpůsobit výživné krom změn potřeb dítěte i změnám ve společnosti. „Je třeba vzít v potaz i vývoj ekonomiky. Pokládáme si otázku, zda se má opravdu pokaždé chodit k soudu, anebo to necháme na dohodě rodičů. Ta ale ne vždy funguje,“ říká poslankyně k nutnosti zaměřit se i na nastavení spravedlivého mechanismu automatického růstu výživného.
Podle ní je třeba dojít k dohodě, jestli valorizaci výživného skutečně prosazovat a případně na co by se růst posílané částky měl navázat.
Zabývat se tím bude pracovní skupina skládající se z lidí z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, koaličních poslanců a expertů z neziskového sektoru.
„V tomto směru je zásadní stanovení rozhodného ukazatele, na základě kterého se bude valorizace provádět. Zde se vracíme k mechanismu stanovení výše výživného a kritérií, která jsou pro stanovení výše výživného rozhodující,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).
U životní úrovně dítěte se bere v úvahu celá řada faktorů od nákladů na bydlení a oblékání, vzdělávání a kulturu až po zdravotní či sociální péči.
Praktické dilema: na co růst výživného navázat?
Pracovních variant, s čím případný růst výživného svázat, je několik a každá má své úskalí. Lze totiž výživné navyšovat podle růstu inflace, stejně tak se pracuje i s variantou navázat valorizaci na průměrný růst mezd či další ukazatele.
Svázat valorizaci s inflací bude lépe vyhovovat potřebám vyživovaného dítěte, ale mzdy a platy mnohdy reagují na zdražování až se setrvačností, a tak se může dostat do problému rodič, který má peníze posílat.
Problém ale může nastat i u svázání s průměrným růstem mzdy, ani ten nemusí v konkrétním případě odpovídat situaci doplácejícího rodiče.
Nevyřešenou otázkou také zůstává, jakou cestou by se platící rodič dozvěděl, že mu částka narostla.
Novela by se měla začít připravovat začátkem příštího roku, aby ji poslanci zvládli schválit do konce volebního období.
V obecné rovině podporuje myšlenku valorizace výživného i opozice.
„Určitě by se v tom něco mělo udělat. Protože ti, kteří se starají o děti na úkor těch, kteří se nestarají, si zaslouží mít nějakou jistotu a finanční bezpečí pro svoji ratolest,“ uvedl pro Seznam Zprávy Aleš Juchelka, poslanec hnutí ANO, který se zaměřuje na sociální témata. Zdůrazňuje ale, že v současnosti plány Ministerstva spravedlnosti nezná.
Dlužníci nepatří do vězení
Valorizace výživného je přitom jen jedním z bodů, které má mezirezortní pracovní skupina v následujících týdnech prodiskutovat. Zaměřit se má i na již zmiňované vymáhání výživného, ale naopak i na to, aby neplatiči nekončili v tak velké míře v přeplněných věznicích.
Podle náměstka Antonína Stanislava bylo ve vězení ke konci února 1228 lidí kvůli zanedbání vyživovací povinnosti. Z toho 616 osob mělo souběh s dalším trestným činem.
V průměru přitom jeden den ve vězení vyjde stát na 1867 korun. Náměstek Stanislav upozorňuje, že denně tak stát vydává za tyto osoby 2,3 milionu korun.
I podle poslankyně Evy Decroix se pracovní tým má zabývat pastmi a excesy, které současný systém líčí na druhého, nepečujícího rodiče. „Jde i o právní jistotu těch, kteří mají platit výživné. Aby bylo určeno odpovídajícím způsobem,“ říká poslankyně.
Aktuálně za neplacení výživného hrozí jeden rok odnětí svobody, pokud není vyživované dítě vystavené nebezpečí nouze, dva roky, pokud se pachatel úmyslně vyhýbá plnění, a tři roky, pokud je kvůli neplnění výživného dítě vystaveno nebezpečí nouze.
Podle Ministerstva spravedlnosti ovšem většina z těchto odsouzených nepracuje, a jejich dluh tak narůstá. A navíc je u této skupiny vězňů skoro 50procentní recidiva.
Novela trestního zákoníku proto ponechává jako trestný čin pouze úmyslné neplacení a vystavení vyživované osoby nebezpeční nouze. V návaznosti na to ale navrhuje posílit jiné způsoby vymáhání výživného, jak už Seznam Zprávy popsaly v tomto článku.
