Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stavby přehrad nebo protipovodňových opatření se táhnou dlouhé roky. Na pozadí katastrofických povodní v uplynulých dnech začali starostové a hejtmani dotčených oblastí zmiňovat, že stavby jsou často zablokované.
Symbolem se stala protahovaná stavba přehrady Nové Heřminovy na řece Opavě.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
„Kdyby nádrž stála, situace v Opavě a Krnově by byla mnohem klidnější. Stavbu vodní nádrže potřebujeme, a to i za cenu vyvlastnění. Povodí Odry už připravuje dokumentaci pro stavební řízení. Nesmíme dopustit, aby hrstka občanů blokovala ochranu desetitisíců domácností,“ řekl k tomu hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).
Podporu má i od sousedů z Olomouckého kraje.
„Příroda nám nastavuje zrcadlo. Podporuji to, ale nejde tak o můj názor, jako spíš o zařazení takových staveb mezi stavby veřejného zájmu,“ přibližuje hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN).
Výborný je pro
A vláda na volání slyší. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Seznam Zprávy potvrdil, že je otevřený k debatě nad zjednodušením vyvlastnění pozemků v případě projektů protipovodňové ochrany.
„Ano, byl bych pro. Jsme domluveni, že posoudíme legislativu i v této věci. Budu se tomu věnovat s ministrem (spravedlnosti Pavlem) Blažkem a vládou,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv Výborný.
„Myslím si, že to bude ve veřejné diskuzi, jestli dál neupravovat zákony, aby se pro tyto typy staveb některé věci mohly dělat jednodušeji,“ naráží na příklad přehrady Nové Heřminovy i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rozhovoru pro pořad Ptám se já na Seznam Zprávách.
Povodí Odry, kde byla letos největší kalamita, tyto snahy podporuje.
„Urychlení legislativního procesu povolování protipovodňových staveb jednoznačně urychlí přípravu a realizaci potřebných opatření a samozřejmě že tuto iniciativu státní podnik Povodí Odry přivítá a okamžitě využije,“ říká mluvčí povodí Šárka Vlčková.
Co by pomohlo?
Jak ale připomíná Povodí Labe, za jistých okolností se dá výstavba urychlit i podle současné legislativy.
„Vyvlastňování je možné již dnes, podmíněno je veřejnou prospěšností stavby deklarovanou v územně plánovací dokumentaci,“ popisuje mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Tohle je ale poměrně časově náročný proces. Zpracování, projednání a vydání územního plánu s vymezením veřejně prospěšné stavby totiž trvá několik let.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) proto zmiňuje, že je potřeba se podívat jak na jednotlivé kroky realizace protipovodňových opatření, tak na legislativu.
„Pokud po sobě nemáme dalších deset nebo dvacet let jen koukat a jako v našem případě jezdit každé čtyři roky do Višňové, která je pravidelně vyplavená, tak nám nezbývá nic jiného než nabrat větší tempo staveb a přípravy,“ říká Půta.
„Když se může vyvlastňovat kvůli silnicím, tak za mě jsou protipovodňová opatření na stejné úrovni,“ dodává s tím, že problém je třeba s označováním některých poldrů za veřejně prospěšnou stavbu.
Konkrétní příklad je pak také z Olomouckého kraje.
„Máme poměrně nedávný případ z jedné obce, kdy se jednalo o menší protierozní opatření, které nešlo zařadit mezi stavby se statusem veřejného zájmu. Na jednom svahu s tím souhlasili, vyměnily se pozemky a krásně se podařilo zachytit přívalové deště,“ popisuje hejtman Suchánek.
„Na druhém kopci se ale dva lidé šprajcli a domy tam před měsícem spláchla taková bahenní záplava,“ dodává.
Ne na mém dvorku
Hejtmani, starostové i jednotliví členové vládní koalice jsou zajedno v tom, že je potřeba tuhle debatu otevřít.
„Důležité je ale diskutovat o všech stavbách veřejného významu,“ uvažuje poslanec Lukáš Vlček (STAN), který je zvažovaným kandidátem na post ministra průmyslu a obchodu za budoucího eurokomisaře Jozefa Síkelu.
„NIMBY efekt je v České republice enormní,“ dodává Vlček.
Fenomén NIMBY označuje situaci občanů, kteří sice schvalují stavbu obecně prospěšného významu, ale jen v případě, že nevyroste v jejich blízkosti nebo nesníží komfort jejich života (z anglické zkratky „not in my back yard“, v překladu „ne na mém dvorku“).
A tenhle postoj je v případě budování vodních přehrad nebo hrází zásadní.