Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kulturní dům Velká Bíteš, středa pět hodin odpoledne. Před oponou na černém pódiu stojí velké plátno s nachystanou prezentací. Asi padesátka lidí z městečka a přilehlých obcí napjatě čeká na téměř dvouhodinový program.
Českou železnici má v následujících letech čekat „revoluce“. Než však budou v zastávkách stavět moderní rychlovlaky, zaměstnanci Správy železnic absolvují zastávky v kulturácích, sálech nebo obecních úřadech. Cíl debat s místními je jasný - otupit nejistotu, námitky, zodpovědět dotazy.
Do Brna za polovinu času
V těchto týdnech absolvují železničáři i čtyři debaty týdně. Na Vysočinu přijíždí s architekty i projektanty. „Bez této komunikace si rychlotratě nedovedu představit. Je to naprosto klíčová záležitost. Lidé si občas postěžují, že u dřívějších staveb se to nedělalo, a oceňují diskuze,“ pokyvuje hlavou Marek Pinkava, náměstek ředitele výstavby VRT Správy železnic. Podle něj často zapracují do projektu logické námitky. První rychlotratě mají být v provozu kolem roku 2030, podle plánů budou nejdřív brázdit jižní Moravu a Vysočinu.
Ve Velké Bíteši nedaleko Žďáru nad Sázavou žije přes pět tisíc lidí. Podle plánů Správy železnic vznikne kolem roku 2030 poblíž města nový železniční terminál. „Cesta do Brna se zkrátí z nynějších 40 minut autobusem na 19 minut vlakem,“ prezentuje Pinkava.
Nový terminál má ležet na přípojce vysokorychlostních tratí. Železničáři jej narýsovali jako součást VRT Vysočina I. Zmíněný úsek bude měřit 33 kilometrů.
V detailní 55minutové prezentaci zaznívají líbivá hesla o zkracování vzdáleností a přibližování metropolím. Zájemci si prohlížejí vizualizace a přehledná videa, z nichž je zřetelně znát, jak železnice promění konkrétní část Vysočiny. Na řadu pak přicházejí dotazy místních. Ze zkušeností aktérů to bývá nejdivočejší část programu.
Místní se často bojí zvýšeného hluku, degradované krajiny, ale také ztráty svého majetku. „Jako vlastníka jednoho z dotčených pozemků mě zajímá, jestli jste ochotní se mnou parcelu vyměnit za adekvátní náhradu, nebo mně ji rovnou vyvlastníte?“ ptá se čtyřicátník v modrém tričku, který dorazil i s dalšími členy rodiny.
Bude se vyvlastňovat?
„Pozemky budeme primárně vykupovat. Debatovali jsme i možnostech směn, ale legislativa je v tomto ohledu komplikovaná, takže to raději neslibujeme. Nemůžeme nabývat majetek, který ke stavbě dráhy nepotřebujeme. Veškeré prodeje státního majetku jdou přes vládu, což je velmi složitý proces,“ reaguje Pinkava.
Koleje často rozdělí zemědělské či lesní pozemky. „Určitě budou nasnadě směny mezi jednotlivými majiteli, aby nezůstávaly nešikovné kousky třeba na jedné straně trati,“ dodává železničář.
„Takže když nemám zájem prodat, budu vyvlastněn?“ namítá muž.
Železničáři zdůrazňují, že pro majitele bude výhodnější dobrovolně prodat, protože mohou dostat až osminásobek odhadní ceny. „V případě vyvlastnění majitel dostane jen tu odhadní cenu,“ dodává Pinkava. Muže však odpověď neuchlácholí, debatu po chvíli opouští.
Správa železnic plánuje pozemky v regionu vykupovat už od roku 2026. Stejně jako v jiných úsecích Česka rychlotrať pozmění tisíce parcel. Vidí to účastníci debaty ve vizualizacích v prezentaci.
„Paradoxně se nejčastěji setkáváme s tím, že lidé chtějí pozemky odprodat co nejdřív, ať mají starosti za sebou. Mezi Prahou a Brnem se trať dotkne řádově jen 10 domů. Co se týče zemědělské půdy, díval jsem se na statistiky. Každý rok jí celostátně ubude víc, než budeme potřebovat na celou vysokorychlostní železnici. Nicméně je to daň za novou infrastrukturu, která je lepší, než kdyby se jezdilo jen po dálnici,“ říká později Pinkava.
„Velké plus pro naši obec“
Šedesátník Miroslav Jabůrek při debatě položí hned několik dotazů. Plánovanou stavbu vítá, protože zajistí zároveň i silniční obchvat Velké Bíteše. „Zajímám se o to od roku 2007. Bez vysokorychlostní trati se obchvat nepostaví nikdy. Má to pro nás velký význam. Ve Velké Bíteši přibude železniční zastávka. To je přece plus. Naposledy se v okolí stavěla železnice asi před 100 lety,“ hlásí redaktorovi Seznam Zpráv.
Bydlí poblíž přivaděče na dálnici D1. „Tam projede 8700 aut za den. Když se železnice postaví, hluk možná naopak ubude. Možná se toho nedožiju, ale má to význam pro moje děti a vnoučata,“ dodává.
Lidé také řeší, jestli pro ně bude při cestě do Prahy rychlejší zajet do Brna nebo do nedaleké Jihlavy, kde mají některé rychlovlaky také stavět. „To bude vždy záležet na konkrétním nastavení jízdního řádu a přestupech. Trať dimenzujeme až na osm vlaků za hodinu v každém směru,“ odpovídá Pinkava. Pravidelně na ni budou najíždět i pomalejší „regionální“ vlaky.
320 kilometrů v hodině
Na rychlotrati se tak podle něj nakombinují soupravy s 320kilometrovou maximální rychlostí i ty, které odbočí do regionálních stanic mimo hlavní koridor. „U nich se počítá s rychlostí okolo 230 až 250 kilometrů v hodině,“ dodává.
Lidé se stejně jako tady v Bíteši obávají, že jim rychlovlaky naruší klid. „Jako celoživotní Bítešan vím, že při dobrém počasí jsou slyšet vlaky až z Vlkova, což je vzdušnou čarou 4,5 kilometru. Co ty rychlovlaky?“ namítá postarší muž v předních řadách.
„Určitě nové soupravy mohou být slyšet, ale otázka je, jestli překračují limit. Důležité je, aby hodnoty hluku byly přijatelné,“ namítá Pinkava.
Železničáři podobně jako na předešlých prezentacích opakují, že rychlovlaky nebudou tak hlučné jako některé nákladní soupravy v současnosti. Podle Pinkavy vysokorychlostní železnice s hlukovými limity problém nemá, v Modřicích na Brněnsku ale namítají, že to není pravda, když jim koleje povedou pár desítek metrů od domova.
Jedna z dalších žen chce vědět, zda nastavené hlukové limity počítají se synergickými vlivy z dálnice a nové železnice. „Nejsem fyzik, hlukař. Ale jak to mám od kolegů vysvětlené, decibely se nesčítají, ale spíše překrývají. Větší hluk překryje ten menší. Když bude hlučet dálnice a zazvoní telefon, tak ho prostě neuslyšíte,“ vysvětluje po debatě Pinkava.
Právě dotazy na hluk jsou podle něj nejčetnější. „Suverénně vedou. Lidi nejvíc zajímá, aby to neslyšeli a vlaky je nerušily. A aby to neudělalo bariéru a mohli skrze trať bezpečně projít,“ dodává.
Při debatách přicházejí i klidnější momenty. „Poslední věc. Chtěl bych vám poděkovat za vaši práci. Škoda, že jsme tady neseděli před 20 lety,“ hlásí muž v červeném triku.
„Abychom tu neseděli ještě za dalších dvacet let,“ ozve se mnohem tišším hlasem z další židle. Narážka na pomalou výstavbu v Česku rozesměje publikum.
Železničáři si nicméně stojí za tím, že některé úseky rychlotrati začnou stavět za dva až tři roky.