Článek
„Každý z nás někdy musí využít tyto služby, včetně mě, a mohu garantovat, že lékaři a sestřičky, kteří se mi věnovali, říkali, že bychom poplatek měli zvýšit, protože jsou přetížení,“ prohlásil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura v sobotu na ideové konferenci ODS.
Narážel na to, že lékařské pohotovostní služby se kromě nedostatku zdravotníků dlouhodobě potýkají s případy, kdy k nim lidé jezdí zbytečně.
„Urgentní příjmy a pohotovost jsou určeny pro řešení akutních změn zdravotního stavu, přesto se četně stává, že přijdou pacienti s chronickými zdravotními obtížemi (v jakoukoliv denní nebo noční dobu), které by však měli tito lidé primárně řešit u svého praktického lékaře nebo ambulantního specialisty v ordinační době,“ nastínila pro Seznam Zprávy mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jitka Zinke.
„I my, stejně jako další zdravotnická zařízení v České republice, evidujeme velký zájem o ošetření na svých pohotovostech. U části pacientů se však nejedná o akutní případy a mohli by využít péči například praktických lékařů,“ přidal zkušenost z východních Čech mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor.
Obdobná situace panuje i na Moravě. „K nadužívání služeb Oddělení urgentního příjmu dochází setrvale, a to zejména v případech, kdy je lékařská pohotovostní služba volena jako řešení zdravotních problémů, které lze řešit cestou standardní zdravotní péče - problémy dlouhodobé, neřešené, banální apod.,“ podotkl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
15 let stejná částka
To je podle ministra pak v neprospěch těch, kteří akutní pomoc skutečně potřebují. Soudí, že zvýšení poplatku by občany přimělo návštěvu pohotovosti více zvážit. O kolik přesně, sám zatím neví.
„Předpokládám, že nás s analýzou a možným řešením co nejdříve seznámí Ministerstvo zdravotnictví,“ uzavřel Stanjura.
Ministr financí není první, kdo s návrhem přišel. Apel zazněl už loni na podzim na sjezdu České lékařské komory. Devadesátikorunový poplatek, který vláda Mirka Topolánka (ODS) zavedla v roce 2008, je podle ČLK i s ohledem na aktuální vysokou inflaci příliš nízký. „Aby byla zachována jeho hodnota a funkce, tak by měl být v současnosti asi 200 korun,“ konstatoval prezident komory Milan Kubek.
Ke Stanjurovu návrhu se podle mluvčí ÚVN Jitky Zinke pozitivně staví i mnozí zdravotníci. „Stanovení poplatku za pohotovost a jeho výši sice není v kompetenci poskytovatelů zdravotní péče - nemocnic - nicméně zdravotníci, kteří pracují na pohotovostech, navýšení plně podporují,“ podotkla.
„Fakultní nemocnice Olomouc bude postupovat dle nařízení a metodiky svého zřizovatele, tedy Ministerstva zdravotnictví ČR,“ uvedl Fritscher.
„Debatě se nebráníme“
Podle loňských údajů Ministerstva zdravotnictví regulační poplatek ročně zaplatí přibližně 2,1 milionu pacientů.
O nutnosti regulaci na pohotovostech mluvil nedávno i ministr Vlastimil Válek (TOP 09). „Regulace na urgentních příjmech je potřeba, řada lidí tam chodí zbytečně. Otázka je, jak pomocí regulačního poplatku sankcionovat ty, kdo to nadužívají. A to nemám vymyšlené, to čekám od NERV. Každopádně poplatky chci zavést,“ řekl začátkem března v rozhovoru pro MF Dnes.
Jím řízený resort se podle mluvčího Ondřeje Jakoba aktuálně - společně s Asociací krajů - zabývá novelou zákona o pohotovostech. „Žádný konkrétní návrh nyní není na stole, případné debatě na toto téma se nebráníme,“ řekl Seznam Zprávám.
„Za pohotovostní službu mají ze zákona odpovědnost kraje. S těmi nyní vedeme debatu o tom, jak systém zefektivnit - problémem je především nedostatek lékařů na pohotovostech. Uvažujeme o zavedení systému, který by jim mohl pomoci personálně pohotovosti vyřešit,“ dodal.
Jedná se především o zavedení určitého počtu povinných směn, které by lékaři na pohotovostech museli odpracovat.
