Hlavní obsah

Nová podpora pro rodiny. Vysokoškolačky dostanou příspěvek na hlídání

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Skoro 10 tisíc korun měsíčně budou moct využít studující rodiče třeba na hlídání dětí. Tento pozměňovací návrh prošel při hlasování o novele zákona o vysokých školách. Počítá se i s půjčkami nebo větší podporou pro doktorandy.

Článek

Článek si také můžete poselchnout v audioverzi.

Konkrétní podporu pro rodiče ve středu schválili poslanci. Kromě stipendia pro rodiče pobírající rodičovský příspěvek prošla také úleva pro těhotné studentky.

Jde o širokou novelu zákona o vysokých školách, která cílila především na podporu doktorandů. Do finální verze se ale dostala řada dalších úprav. Kromě jiného kritizovaná změna akreditačního procesu vysokých a vyšších odborných škol. Úpravu musí ještě odsouhlasit Senát a poté podepsat prezident.

Projděte si přehled změn:

Půjčky a také stipendia pro rodiče

Na stipendium ve výši poloviny minimální mzdy budou mít nárok studenti vysokých škol, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Především matky malých dětí tak budou moct lépe skloubit péči a studium. Jak už Seznam Zprávy popisovaly podrobně v dřívějším textu, podpora vystačí například na 12 hodin hlídání týdně.

Na prohlasování pozměňovacího návrhu lidoveckých poslanců Šimona Hellera a Romany Bělohlávkové se sešla zajímavá „koalice“. Návrh prošel díky podpoře KDU-ČSL, ANO a SPD. K nim se přidali ještě tři poslanci ODS a Olga Richterová z Pirátů. Naopak jediný lidovec hlasoval proti – ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Ohledně podpory studujících prošel ještě návrh občanskodemokratické poslankyně Renáty Zajíčkové, který prodlužuje lhůty pro splnění studijních povinností u těhotných studentek.

Velkou změnou je pak otevření možnosti pro všechny studenty získat zvýhodněný studentský úvěr. Na takovou půjčku se budou vztahovat mírnější pravidla než na běžné spotřebitelské úvěry.

Kritizované akreditace

Velká bouře doprovázela po celou dobu úpravu akreditačního procesu vysokých a vyšších odborných škol. Především její překotnou přípravu kritizovali zástupci vysokých škol, protože původně měly být změny součástí samostatné novely.

Nakonec ale pozměňovací návrhy poslanci odsouhlasili. Změní se tak postavení akreditačního úřadu. Podle Ministerstva školství se má osamostatnit a tím se zvýší jeho nezávislost. Úřad by měl taky nově akreditovat programy vyšších odborných škol.

Změny kritizuje také dosavadní předseda Národního akreditačního úřadu a bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga, který s myšlenkou na osamostatnění instituce přišel. Podle něj jde od současného ministra školství Mikuláše Beka (STAN) o osobně motivovaný krok. Novela ve schválené podobě totiž mimo jiné zkrátí jeho mandát a nového předsedu sice doporučí odborná komise, z tří kandidátů ale bude vybírat šéfa právě ministr školství.

Zaručené peníze pro doktorandy

Původně ale novela zákona o vysokých školách mířila především na doktorandy. Záměrem bylo, aby univerzity přijímaly ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Tahle změna tedy také prošla.

Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. 

Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy.

Reakce na střelbu a další změny

Vládní předloha také podle ČTK rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 tisíc korun, tedy desetkrát více než nyní.

Sněmovna několikrát hlasovala i o úpravě odebírání vysokoškolských titulů. Nakonec neschválila pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), aby to bylo možné až do deseti let po vykonání státní zkoušky namísto vládou navrhovaných sedmi let. Michálek ale prosadil povinnost vysokých škol zveřejňovat bezodkladně na internetu bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce studentů.

Na návrh školského výboru Sněmovna uzákonila také zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s loňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student zastřelil 14 lidí a poté i sebe.

Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný školní stav. Škola nebo i její fakulta by po dobu trvání mohla upravit třeba lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.

Doporučované