Vysoké školy začínají šetřit. Za energie dají oproti loňsku stamiliony navíc

„Pokud bereme v úvahu celý zimní semestr, tedy od října 2022 do března 2023, budou náklady na energie, s ohledem na další odhadovaný nárůst cen, vyšší zhruba o 210 milionů korun,“ nastínil pro Seznam Zprávy mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

„Podle našich nejnovějších propočtů bude v příštím kalendářním roce činit nárůst v platbách za energie dalších 30 procent, což znamená skoro 150procentní navýšení oproti minulému kalendářnímu roku a nárůst zhruba 230 % oproti kalendářnímu roku 2020,“ řekl pro změnu mluvčí Masarykovy univerzity Brno Radim Sajbot.

Někde zatím zdražování nepocítili, ale připravují se na něj. „My máme do konce roku zafixované ceny energií, ale vzhledem k tomu, že máme ve správě 66 budov, očekáváme nárůst cen za elektřinu až 300 procent a u plynu až 400procentní,“ reagoval na dotaz mluvčí Palackého univerzity v Olomouci Egon Havrlant.

Vysoké školy proto v různé míře sahají k úsporným opatřením.

„Přistupujeme k urychlení výměny svítidel za LED, snižujeme ohřev vody a pracujeme i na zlepšení energetického managementu,“ řekla mluvčí Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Petra Halíková s tím, že vše je v běhu už delší dobu.

„Snižujeme teplotu v učebnách, kancelářích i dalších prostorech. S tím souvisí i výměny termostatických ventilů a další opravy vytápěcího systému, které umožňují úspornější vytápění,“ nastínil Hájek z Univerzity Karlovy. Dodal, že zároveň apelují jak na zaměstnance, tak na studenty, aby se chovali energeticky zodpovědně.

Se zaváděním větších opatření ale školy vyčkávají na postoj Ministerstva školství. „Vláda v rámci jednání o rozpočtu schválila pro vysoké školy jednorázovou pomoc v souvislosti s růstem cen energií v roce 2023 ve výši 800 milionů korun,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí resortu školství Aneta Lednová.

Prioritou podle dostupných vyjádření zůstává zachování prezenční výuky, byť „přesun do onlinu“ nevylučují.

„Pokud dojde k vyhlášení nouzového energetického stavu či stavu s jinou právní oporou, lze uvažovat možnost částečného převedení výuky na online,“ vysvětlil možný postup Hájek. Většina přednáškových místností a učeben by pak podle něj byla vytápěna na podstatně nižší, takzvanou temperovací teplotu.

Vedení Palackého univerzity zatím žádné změny neplánuje. „V tomto semestru by ke změnám docházet nemělo. Energie do konce roku máme zajištěné, o dalším období se zatím jedná,“ sdělil mluvčí Egon Havrlant.

Naopak ostravská Vysoká škola báňská už nyní počítá se zkrácením semestru o dva týdny. „Náš semestr je obecně delší, takže zkrácením se dostáváme na délku průměrných semestrů na jiných školách,“ přiblížila mluvčí Halíková.

Ne všude lze snadno otočit termostatem. „Je třeba si uvědomit, že vysoké školy nejsou jen přednáškové místnosti. Mají i svá velmi specifická pracoviště – laboratoře, archivy a další prostory s režimem, pro který není žádoucí teploty ze dne na den měnit,“ řekl Hájek.

Někde navíc nejde teplotu kvůli specifickým zařízením snížit vůbec. „Odstávka těchto technologií, která se musí provádět odborně, by nás ve finále stála mnohem více, než když je ponecháme v provozu alespoň v minimálním nezbytném rozsahu,“ doplnil Havrlant k situaci v Olomouci s tím, že jednotlivé fakulty proto mají volnější ruku v závislosti na své specifické potřeby a provozní možnosti.

Výzkumu se ve velkém věnuje i Masarykova univerzita. „Disponujeme hned několika pracovišti, na kterých musí být udržovány velmi specifické podmínky,“ popsal mluvčí Sajbot s tím, že jde například o zvířetník, bio banku, skleníky nebo sbírku mikroorganismů, které jsou na provoz velmi náročné.