Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přihlásíte se do svého on-line bankovnictví a vedle informací o zůstatku na účtu či splátkách hypotéky uvidíte přibližnou výši svého starobního důchodu.
Právě touto cestou se chce vydat ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Je to o tom, aby si ve 30, ve 45 nebo třeba v 50 letech mohl člověk říct, že jeho životní strategie je dobrá a odpovídá tomu, jakou chce mít životní úroveň v důchodu,“ vysvětloval v rozhovoru pro Ptám se já na Seznam Zprávách s tím, že jde i o jistou formu finanční osvěty.
„Česká správa sociálního zabezpečení má aplikaci, kam se můžete nalogovat, a pokud máte nějakou pojistnou historii, vidíte, jaká bude asi výše důchodu. My to chceme propojit s elektronickým bankovnictvím,“ řekl.
Podle Jurečky jde o jiný způsob využití Informační důchodové aplikace, která může predikovat výši důchodu už po zhruba roce placení pojištění.
„Je to první moment, kdy můžeme člověku dát nějakou orientační informaci,“ doplnil ministr během čtvrtečního rozhovoru s živým publikem na půdě Vysoké školy ekonomické.
Bez změny zákona to nepůjde
Podle tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí jde zatím o ideu, nelze tak odhadnout, od kdy by klienti bank mohli ve svém internetovém bankovnictví orientační výši důchodu vídat.
„Přímé propojení systému s bankou je otázkou sdílení údajů o klientovi mezi veřejnou a soukromou sférou, a vyžadovalo by tak pevný rámec daný právní úpravou, která by za tímto účelem musela být přijata,“ vysvětlil Seznam Zprávám mluvčí resortu Jakub Augusta.
Zástupci bankovního sektoru nápad vítají, potvrzují ale, že je na samotném počátku.
„Byli jsme oslovení MPSV s nabídkou spolupráce na penzijní reformě, a to zejména ve smyslu propagace míry spoluodpovědnosti občanů za výši svého důchodu. Nyní čekáme na bližší kontury obsahu důchodové reformy, která zřejmě bude k dispozici během několika dalších měsíců,“ reagoval na dotaz mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Banky si nápad pochvalují
Oslovené banky pak zobrazení orientačního důchodu vnímají jako další přidanou službu pro klienty.
„Podporujeme jakákoliv řešení, která klientům usnadní orientaci v přípravě na důchod. V ČSOB například klientům umožňujeme vidět aktuální naspořenou částku u svého penzijního spoření přímo v aplikaci mobilního bankovnictví Smart. Klient má také přehled o tom, kolik má naspořených měsíců - vidí výši svého příspěvku, státních příspěvků či příspěvku zaměstnavatele, pokud přispívá,“ popsal mluvčí ČSOB Patrik Madl.
„Je to i v souladu se strategií České spořitelny zaměřovat se na finanční zdraví klientů. Informace o tom, jakou výši důchodu může daný člověk očekávat, ho může přimět například více si spořit na důchod, respektive investovat,“ uvedl mluvčí spořitelny František Bouc.
Už prý testovali možnost propojení klientů do Portálu občana. „Respondenti hodnotili vstup do Portálu občana přes internetové bankovnictví jako velmi bezpečný a většinou uváděli, že jim takový postup přináší zjednodušení,“ podotkl Bouc. Z testu prý zároveň vyplynulo, že lidé spíš neočekávají, že by je banka propojovala se státními službami.
To, aby se orientační výše důchodu objevovala lidem v rámci internetového bankovnictví, obecně vítá i lektorka finanční gramotnosti Veronika Kalátová.
„Vždycky když je něco na očích, je to dobrá myšlenka. Já i v rámci finanční gramotnosti doporučuji, aby si lidé dávali informace před oči, vylepovali si je na ledničku, aby každý den viděli, po čem touží a kam si vytyčili dojít,“ nastínila.
Upozornila ale, že v řadě případů nedává Informační důchodová aplikace přesné informace. „V evidenci chybí děti nebo období studií, takže jsou propočty nepřesné. Ale je to alespoň nějaký odrazový můstek.“
Doporučila proto, aby u budoucí penze v internetovém bankovnictví byla viditelná i informace, že jde jen o orientační propočet.
