Výše alimentů nekopíruje výplaty. Blíží se změna

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Situace samoživitelek a samoživitelů se v Česku dál zhoršuje. Podíl neúplných rodin s dětmi, které jsou ohrožené příjmovou chudobou, se znovu zvýšil. V roce 2023 bylo v ohrožení 33 procent samoživitelů, loni už 36,3 procenta.

Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Českého statistického úřadu mezi 10 655 domácnostmi.

Podrobnější data, která redakce získala od Ministerstva spravedlnosti, ukazují, že situaci komplikuje i zatuhlý systém výživného. Je totiž patrné, že druhý rodič nepřispívá podle svých možností, protože se časem částka v poměru k jeho příjmům snižuje.

V roce 2014 takzvaně povinný rodič, tedy ten, co druhému přispíval na výchovu dítěte, posílal v průměru 2613 korun. V roce 2018 částka překročila tři tisíce korun a v loňském roce čtyři tisíce korun.

Průměrná částka výživného tedy roste. Klíčový ukazatel je ale v těchto případech podíl dané částky vůči příjmům „povinného rodiče“. Tedy jestli posílá na dítě pětinu svých příjmů nebo třeba jenom jenom desetinu. Dlouhodobě se ukazuje, že tento údaj klesá.

V roce 2014 povinný rodič posílal v průměru 13,5 procenta ze svého příjmu na dítě. V roce 2024 už v průměru jen 11,3 procenta z výdělku.

Pro lepší představu: pokud by se zafixoval podíl příjmů platících rodičů z roku 2014, tak by průměrné výživné v loňském roce bylo vyšší o téměř 800 korun:

Dana Pavlousková, ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek, který se zaměřuje na pomoc samoživitelům, popisuje, že problémy osamocených rodičů jsou stejné celé roky. „Samoživitelé mají rodinný rozpočet našponovaný. Když onemocní, když se pokazí pračka… mají to strašně na doraz,“ líčí.

Vysvětluje tak, že jen drobný výpadek příjmů nebo dávek je pro samoživitele fatální a rázem nemají na zaplacení bydlení, nebo dalších každoměsíčních výdajů.

„Míra zájmu o samoživitele opadla a zařadili se po bok dalších znevýhodněných skupin. Jen tady už nikdo nehuláká, že to pořád není v pořádku,“ říká Pavlousková s tím, že k systémovému zlepšení situace nedošlo ani přes velký zájem společnosti, například v období pandemie.

Podle Jaromíra Kalmuse z Odboru šetření v domácnostech v Českém statistickém úřadu je v zemi zhruba 215 tisíc neúplných rodin. Typicky jde o samoživitele s nejnižšími ročními čistými příjmy na osobu, kteří ale zároveň mají vyšší náklady na bydlení. „Relativně častěji žijí v nájemních bytech bez možnosti opatřit si nějaké vlastní bydlení. A přirozeně nájemní bydlení je obecně dražší,“ vysvětluje Kalmus.

Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že výši alimentů ovlivňuje i fakt, že stále častěji jsou děti po rozvodu určeny do střídavé péče.

„Podíl na příjmu je nižší, pokud musí platit výživné oba rodiče,“ konstatuje Markéta Poslušná z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

Data to potvrzují. Například v Praze v roce 2024 platil „povinný“ otec přes šest tisíc korun, což představovalo 15,31procentní podíl z příjmů. V případě, kdy si při střídavé péči platili alimenty oba rodiče navzájem, už je průměrná částka 4 371 korun a představuje 11,7procentní podíl.

Ovšem data zároveň ukazují, že častější střídavá péče není hlavním důvodem klesajícího podílu výživného na příjmech rodičů.

Alimenty u otců v Praze představovaly v roce 2014 více jak 17,5procentní podíl, v roce 2024 už 15,3procentní podíl. Podobně se propadly i třeba ve Středočeském kraji. Před jedenácti lety byl ukazatel na 16 procentech, loni na necelých 14 procentech.

Reálně tak propad u otců kopíruje i celkový propad o zhruba dva procentní body.

V rámci projednávané novely občanského zákoníku, kterou ve Sněmovně čeká třetí čtení, se proto plánují udělat změny.

„Nová právní úprava výslovně stanoví, že by měl soud při určení výše výživného zkoumat nejen to, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, ale také to, zda dosahovaný příjem povinného odpovídá příjmu, kterého by povinný mohl dosahovat,“ vysvětluje Markéta Poslušná z Ministerstva spravedlnosti.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak mluví o tom, že jeho resort začne už letos soudce zásobit daty o výdělcích v daném kraji podle profesí.

„Aby věděli kolik je průměrný výdělek, aby mohli stanovovat přiměřené výživné. Protože se často stávalo, že se lidé vymlouvali, že mají nízké výdělky, a tím pádem se stanovovalo velmi nízké výživné,“ popisuje Jurečka.

Novela také plánuje dát soudům za úkol, aby při stanovení výživného přihlédly k „předvídatelným změnám“ potřeb dítěte.

„Soud by měl při stanovení výživného přihlédnout také i k budoucím růstům výdajů na dítě podle toho, jak stárne. Měl by to promítnout přímo do rozhodnutí. To jsem chtěl. Abychom především maminky nenutili u soudu opakovaně otevírat změnu výše výživného,“ dodává ministr.

Poslední změnou je i to, že rodič, kterému má být výživné hrazeno, může při jeho vymáhání postoupit pohledávku. „S využitím této možnosti se počítá zejména v případech, kdy je povinný dostatečně solventní, nicméně například z důvodu sporu s oprávněným odmítá výživné plnit z principu,“ vysvětluje Markéta Poslušná z Ministerstva spravedlnosti.

Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek ovšem zdůrazňuje, že samotné výživné situaci samoživitelů nevyřeší.

„Když budete brát od povinného rodiče pět tisíc korun, což je vyšší částka, a dojde na valorizaci, tak se zvedne ta částka o kolik? Třeba o deset procent. Takže budete dostávat pět a půl tisíc korun. To není cesta,“ podotýká a zmiňuje, že samoživitelé mají složité postavení například i na trhu práce.

„Platy vám nezvýší a jako samoživitel o to ani nebojujete. Jste rád, že máte práci,“ konstatuje.