Článek
Česko musí počítat s dalšími minusovými státními rozpočty pro nadcházející roky, zaznělo od Aleny Schillerové (ANO) v televizní debatě. Stínová ministryně financí očekává nové vyšší výdaje související s bezpečnostní situací i celní válkou.
„Vyrovnaný rozpočet tu nebude ještě hodně dlouho. Podívejte se na současnou situaci. Jsme v minusu 300 miliard korun ročně. Ministr financí (Zbyněk Stanjura, pozn. red.) přišel s návrhem, abychom dluhovou brzdu rozvolnili pro výdaje na obranu nad dvě procenta,“ řekla v diskuzním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.
Podle místopředsedy vládní ODS Jana Skopečka sice současná vláda navyšuje výdaje kvůli bezpečnostní situaci v Evropě, ale postupně snížila podíl dluhu vůči HDP. „Přebírali jsme rozpočet od vlády ANO s deficitem minus pět procent HDP, teď je 2,2 HDP. Konsolidujeme veřejné finance, i když zvyšujeme výdaje na obranu,“ reagoval poslanec.
Oba diskutující se také vrátili k třaskavé sněmovní schůzi o budoucnosti armády. Poté, co ji vláda schválila jako tajnou, politici hnutí ANO a SPD z lavic na protest odešli. „Něco schválili a pak nás zvali pro forma. Byla to nehoráznost,“ uvedla Schillerová.
Podle ní se hnutí ANO nebrání diskuzi o navyšování rozpočtu na armádu, ale chce řešit, co konkrétně vojáci potřebují. „Máme nějaké postavení v NATO a s tím související úlohy. Třeba budování těžké brigády. Pak se bavme, kolik na to máme dát. Nemyslíme si, že podepisování zálohových faktur za letadla, která dostaneme za 10 let, nám zvýší bezpečnost. To určitě ne,“ řekla směrem k nákupu amerických stíhaček F-35.
„Tyto zálohy se platí u všech velkých projektů,“ namítl Skopeček. Podle něj Fialova vláda dohání „celou řadu zpožděných zakázek“, které předešlá vláda Andreje Babiše nevysoutěžila.
Skopeček také řekl, že má pokračovat postupné navyšování výdajů na obranu směrem ke třem procentům HDP. „Nemá smysl to udělat striktně účetně, aby se navyšovalo rok co rok o desetiny bez ohledu na to, jestli půjde o dobře vynaložené peníze. Musejí být utracené efektivně. Vše, co se v armádě nakupuje, je v souladu s koncepcí, která se pravidelně aktualizuje,“ řekl.
Oba politici se shodli, že Evropská unie má s rozvahou reagovat na nové celní sazby, které ohlásil americký prezident Donald Trump, a rozkolísal tím světové burzy i ekonomiku. V sobotu vstoupila v platnost univerzální desetiprocentní sazba, zatímco individuální sazby mají začít platit až 9. dubna. Pro EU činí tarify 20 procent.
„Celní válku nevyhraje nikdo. Vysoká cla jsou překážkou růstu. Za mě Evropská unie a Evropská komise nemá reagovat tím, že začne hystericky navrhovat vyšší cla. Je potřeba zasednout ke stolu a vyjednávat,“ uvedl Skopeček.
„Víceméně souhlasím. Divím se, že silní zástupci EU nejednají s Donaldem Trumpem. Celní válka je cesta do pekel,“ reagovala.
Podle ní však Trump udělal spoustu dobrých věcí, když zrušil americký Green Deal nebo zahájil mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
