Článek
Článek si také pusťte v audioverzi.
Ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček ohlašuje tváří tvář rostoucím cenám na nový rok 2022 varování: „Ohroženy jsou bezpochyby statisíce domácností.“
Důvodem je dosud nevídané zvýšení cen plynu a elektřiny, které podle oficiální prognózy Ministerstva průmyslu letos vyrostou o 40 procent.
A ačkoli existují i pesimističtější předpovědi, ještě větším varováním je fakt, že nezdražují jenom energie.
„Pohybujeme se v sociálně nejkomplikovanější situaci za období samostatné České republiky,“ říká Martin Šimáček.
Situace tuzemských domácností na konci starého a na začátku nového roku připomíná kapitána zámořského škuneru, který pozoruje na obzoru temná mračna, v aktuálním případě ohlášené zvýšení záloh na energie. Námořník si však s úlekem uvědomí, že stojí po kolena ve vodě, protože trup lodi prorazil podmořský útes a dírou se dovnitř valí dravý proud.
V případě domácností to znamená, že zdražuje prakticky všechno.
Koncem roku 2021 na tom Česko nebylo s inflací ještě tak špatně, platilo to ale jen na první pohled. Eurostat Čechům v listopadu vypočetl 4,8 procenta, v rámci Evropy průměrnou hodnotu. Ovšem jak upozornil Český statistický úřad, výsledek by byl o procento vyšší, kdyby vláda Andreje Babiše neodpustila za poslední dva měsíce roku 2020 daň z přidané hodnoty za energie.
A kdyby se už započetlo zdražení, které se v zálohách za elektřinu a plyn ukáže většině domácností v lednu, přibyla by další tři procenta. Sečteno a podtrženo, i bez započtení vyšších cen bytů dosáhne lednová inflace až devíti procent, nejvyšší hodnoty od srpna 1998.
Na otázku, kdo může za rychlé zdražování, i když obvyklí podezřelí, tedy ceny energie a bytů, jsou mimo hru, existuje rychlá odpověď.
Česko stejně jako Litva, Polsko, Maďarsko a další východoevropské země čelilo pandemické krizi mohutným zvyšováním platů, proti období před krizí nejméně o desetinu. Většina těchto peněz zůstala v úsporách, protože v časech koronaviru bývají zavřené obchody. Přebytek peněz na účtech zákazníků pak přesvědčil obchodníky, že mohou bez rizika zdražit a cenovou úroveň na východě opět o něco přiblížit bohatšímu Západu.
Česko se stalo ideálním pokusným králíkem. Obuv, oděvy a restaurace koncem roku zdražovaly nejrychleji v Evropě, alkohol, tabák a vodné jsou na druhém místě. Mimořádně zdražují knihy, nábytek, domácí spotřebiče, počítače, opravy bytů, služby kadeřníků… Srovnání snesou jen země Visegrádu a Pobaltí. Česko má proti nim dočasnou výhodu, že konkurence tuzemských supermarketů brání zdražování potravin.
Jednou větou, tuzemské rodiny čekají na příchod prvních vysokých účtů za energie s oslabenými rozpočty a hned první náraz v lednu může skončit katastrofou.
To se týká především 160 tisíc domácností, jejichž roční příjem se podle loňského průzkumu SILC od Českého statistického úřadu pohyboval mezi 150 a 200 tisíci korun. Právě takový počet rodin pobírá příspěvek na bydlení, který by jim mohl z nejhoršího pomoci i tentokrát, pokud ovšem vláda dávku zdvihne nejméně o dva tisíce korun měsíčně.
Již citovaný ředitel Šimáček připomíná, že o příspěvek může žádat už dnes nejméně 400 tisíc rodin, jejichž čistý příjem obvykle nepřesahuje čtvrt milionu korun ročně a za bydlení utrácejí víc než třetinu svých příjmů. „Tito lidé jsou primárně ohrožení, zejména pokud vláda dostatečně neupraví výpočet dávky, což zatím odcházející vláda neudělala, a silně tak tuto skupinu ohrozila,“ kritizuje ředitel Šimáček.
Pro státní pokladnu by se tím sice náklady zvýšily za rok o desítky miliard, „to je ale stále velmi únosný náklad na ochranu ohrožených před ztrátou bydlení“, míní expert.
Zdražování energií může zasáhnout také skoro jeden a půl milionu domácností nižší střední třídy, jejichž čisté příjmy se pohybují v rozmezí 250-500 tisíc korun ročně.
Finanční situace se výrazně zhorší zvláště pro půl milionu z nich, kteří bydlí v rodinných domech a proti lidem z činžáků platí za energie v průměru dvojnásobnou taxu. V lepším případě jejich poplatky za energie vyrostou zhruba o tři tisíce měsíčně.
S existenčními potížemi může počítat až 200 tisíc rodin s průměrnými příjmy, které nejen bydlí v rodinném domku, ale ještě splácí hypotéku. Po zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou očekávají experti Sociologického ústavu, že se měsíční splátky hypoték běžně zvýší o dva tisíce korun. Téměř milion českých rodin, které podle Eurostatu splácí půjčky na bydlení, tak zažije situaci, jako by se jim energie zdražily dvakrát.
Většina z nich však má nadprůměrné příjmy a náraz drahoty s většími či menšími potížemi zvládne.
Přesto pro část domácností s hypotékou a také pro 100-200 tisíc nejchudších může zdražování odpovídat výpadku čtvrtiny, v nejdramatičtějších případech až třetiny příjmů.
Vyrovnat rodinný rozpočet lepším výdělkem nebude snadné. Dokonce i optimistická prognóza Hospodářské komory slibuje v příštím roce nominální zvýšení mezd maximálně o sedm procent.
