Města mění podmínky v nájemních bytech, už nebudou tak výhodné

Zdražování dopadá i na nájmy v obecních bytech, kde často bydlí sociálně slabší nájemníci. Velká města teď navyšují ceny až o pětinu. Částky přesto nedosahují na výše tržního nájemného.

Právě tématu bydlení se redakce Seznam Zpráv tento měsíc věnuje v unikátní sérii Jak se žije v Česku.

Radnice Brna-sever, která spravuje třetí největší bytový fond v Česku, zvyšuje v červenci nájemné až o pětinu. Takové zdražení se dotkne nájemníků, kteří mají smlouvy déle než šest let. U ostatních městská část využije inflační doložku a nájemné zvedne o 15 procent. Běžná sazba tam teď činí 146 korun za metr čtvereční.

„Nově zaplatím jen za nájem skoro deset tisíc korun. Spočítala jsem si, že se zálohami na energie a služby to bude skoro 14 tisíc. Naštěstí mám z minulosti něco našetřeno. Ale řada sousedů říká, že bude žádat o příspěvek na bydlení,“ říká paní Dana.

Tamní radnice chce zdražením získat více peněz na opravy bytových domů. „Vzhledem k tomu, že město Brno jako vlastník obecních domů a bytů nám oznámilo, že nemá prostředky na financování oprav, nemáme ani jinou možnost než dorovnat zvýšené ceny stavebních prací inflačním zvýšením nájemného,“ odůvodňuje nájemníkům místostarosta městské části Martin Cibula (hnutí SOL).

Brno má necelých 30 tisíc obecních bytů, ke zdražení nájmu sáhly i některé další městské části.

Inflační doložky v červenci využije řada měst v Česku, z těch největších kromě Brna zdražují také v Liberci, Ostravě i v Praze. Někde se to týká jen některých částí či obvodů.

V hlavním městě letos kvůli inflaci navyšují ceny druhý rok po sobě. Letos zohlednili polovinu z 15procentní inflace. „Od prvního července a po uplatnění částečné valorizace se limity výše nájemného pohybují v rozmezí cca 89–183 korun za metr. Vychází to z typu smluv a lokality, ve které se byt nachází. Pokud reziduální příjem domácnosti (příjem domácnosti snížený o náklady na bydlení a životní minimum - pozn. red.) přesahuje desetinásobně životní minimum, nájemné činí od července asi 245 korun,“ vysvětluje mluvčí města Tadeáš Provazník.

Kromě nákladů na bydlení trápí nájemníky v obecních bytech také doplatky za loni zdražené energie.

Důchodkyni Danu Floriánovou z brněnských Židenic vyjde měsíční nájem za jednopokojový obecní byt po květnovém zdražení na 7 tisíc korun. „Za loňský rok doplácím na energiích a vodném 6700, z toho čtyři tisíce jenom za vodu. Nikdy předtím jsem doplatky neřešila. Je to strašné, ale zaplatit to holt musím,“ vysvětluje Floriánová.

Kvůli zdražování se už tak musela uskromnit a z dalšího zvyšování cen má obavy. „Kdyby mi ještě jednou zvedli nájem, musela bych šetřit ještě víc. Stěhovat se někam jinam také nemá význam, protože jiný byt nemám a zdražilo se všude,“ doplňuje.

Podobné obavy sdílí i obyvatelka Židenic Eva. Bydlí sama v obecním bytě 2+kk, kde ji měsíční nájem vyjde na 5 500 korun. Ještě nedávno to však bylo o dva tisíce méně. I ona musela za uplynulý rok doplácet za vodu. „Bylo to šest tisíc. Mám 16 tisíc důchod, takže dohromady i s nájmem jsem z jedné výplaty musela platit asi 11 tisíc, a to už bylo dost,“ vysvětluje.

Židenice mají ve správě asi 2300 bytů, starosta Petr Kunc (NK) říká, že radnice letos eviduje zvýšený počet reklamací na vyúčtování energií. „Je jich přibližně stovka. To na lidi dopadlo víc než zdražení nájmů. Většina si nedovolí nezaplatit nájemné, protože se bojí, že o byt přijdou,“ vypočítává.

Také tamní radnice zvedá výší nájmů, u nových smluv na 135 korun za metr, u starších uplatní inflační doložku. „U těch starších bez doložky navýšíme o pětinu. I nadále platí obrovská disproporce s tržním nájemným, kde je v Brně cena mezi 270-300 korunami za metr,“ dodává.

Radnice pro občany také zřídí poradenské centrum. Poslouží lidem v bytové nouzi.

„Stává se nám, že lidé dostanou důchod s několikaměsíčním zpožděním a v té chvíli se dostanou do nouze s placením. Zaměstnanci jim poradí s dalším postupem,“ říká starosta.

Třeba v Liberci mají přes 1200 obecních bytů a plánují novou koncepci. „Připravujeme Libereckou nájemní agenturu, která bude propojovat vlastníky volných bytů s lidmi v bytové nouzi. Město bude majitelům bytů garantovat pravidelný příjem a nájemníkům poskytovat podporu při bydlení. V pilotní fázi chceme zapojit minimálně 18 bytů. Trápí nás kvalita bytového fondu a chceme nadále pokračovat v rekonstrukcích městských domů,“ upřesňuje náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti).

Někteří nájemníci si stěžují, že jsou po zdražování nucení žádat o příspěvky na bydlení. „Je to jak v Kocourkově. Město vybere o něco navíc na nájmech, ale zároveň přibývá lidí, kteří potřebují příspěvek od státu. Spousta papírů, úředníků a jen se přesypávají peníze z hromady na hromadu a řeší to úředníci,“ stěžuje si paní Dana.

Židenický starosta Kunc je ke zjednodušení skeptický. „To se nedá zprocesovat. Z pozice městské části nejsme schopní kontrolovat příjmy a dávat výjimky v cenách nájmů pro nízkopříjmové,“ říká. A připomíná, že se k obecním bytům historicky dostali i lidé, kteří by „utáhli“ i placení komerčního nájmu, takže v nich nebydlí jen sociálně slabí.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, stát v březnu vyplatil skrze příspěvek na bydlení nejvíc peněz v historii. Jen v Praze a Brně to bylo přes 60 tisíc dávek v celkové výši přes 400 milionů korun.