Vyhlášením národního parku se chce ministerstvo promlčet, zní z Křivoklátska

Momentálně obcím běží devadesátidenní lhůta, během které mohou k připravovanému záměru ministerstva podávat své námitky.

Nespokojení jsou ale zástupci obcí především se samotnou komunikací ze strany Ministerstva životního prostředí, která je prý nulová.

„Zvolili poměrně jednoduchou strategii, a to tu, že se tím takzvaně promlčí. To znamená, že ze strany ministerstva je aktivita úplně na bodu mrazu a jediné, co se událo od setkání s paní ministryní Hubáčkovou v Nižboru v červnu, je, že nám do datových stránek přišel ten záměr,“ popisuje pro Seznam Zprávy aktuální situaci starosta obce Běleč Lukáš Kocman.

Kocman patří mezi nejaktivnějších komunální politiky, kteří bojují proti vyhlášení národního parku v okolí obcí, v jejichž čele sedí. „To, co je nejvíce problematické – a na co naráží i občané z regionu – je to, že nevíme, jak konkrétně se nás to dotkne, protože ten záměr je velice obecný. Píše se tam například, že bude omezen pohyb v národním parku, ale my nevíme, kde a jak,“ vyjmenovává starosta Kocman důvody, proč se záměrem Ministerstva životního prostředí nesouhlasí.

Podobně si stěžuje i starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová. „Paní ministryně v září vyhlásila záměr, rezignovala a od té doby bylo bezvládí. Teď je ministrem pan Jurečka, se kterým jsme se snažili si domluvit schůzku, ale s žádným stanoviskem se nám neozvali,“ konstatuje.

„Vyhlášení národního parku Křivoklátsko máme v programovém prohlášení vlády, proto děláme kroky, které k němu směřují, ale důležité je se potkat s místními a otevřeně s nimi komunikovat. Národní park tu nemá být proti lidem, místní by ho měli přijmout za svůj. Zdejší krajina si statut národního parku včetně jeho ochrany zaslouží,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Zároveň doplnila, že na začátku nového roku se uskuteční plánovaná pracovní cesta ministra životního prostředí do regionu, který tam bude jednat se zástupci všech zainteresovaných obcí.

Už nyní ale chtějí obce intenzivně diskutovat s těmi, kdo budou rozhodovat o konečném výsledku návrhu. Nejprve proto chtějí oslovit členy vlády, pak poslance a senátory a v neposlední řadě i odborníky.

Ministerstvo životního prostředí chce vyhlásit národní park o velikosti necelých 12 tisíc hektarů – což představuje přibližně 16 % současné chráněné krajině oblasti Křivoklátsko.

Podle tiskové zprávy rezortu by mělo vyhlášení parku přispět k ochraně tamních lesů, skal a suťovisek, stepí, neprostupných údolí, kaňonu řeky Berounky a domova desítek ohrožených rostlin a živočichů.

„Obavy obyvatel se týkají například omezení pohybu lidí, sběru hub, klestí nebo borůvek v budoucím parku. Omezení pohybu pouze na vyznačené cesty se ale týká pouze tzv. klidových území. Ta na Křivoklátsku nepřesáhnou rozlohu dnešních národních přírodních rezervací, v nichž zákaz vstupu mimo značené cesty platí minimálně od roku 1992,“ stojí v tiskové zprávě rezortu.

V dopisu – dnes již bývalé – ministryně životního prostředí Anna Hubáčkové, který v červnu adresovala starostům dotčených obcí, stojí, že „vyhlášení národního parku Křivoklátsko je logickým vyústěním dlouholetých snah ochrany přírody zajistit tomuto přírodně bohatému území plnohodnotnou ochranu, kterou nelze v rámci vyhlášené chráněné krajinné oblasti dlouhodobě garantovat“.

Starostům aktuálně běží 90denní lhůta, během které mohou k záměru vyhlášení národního parku podávat své námitky. Ta skončí 27. prosince.

O podaných připomínkách by pak mělo rozhodnout Ministerstvo životního prostředí a na základě nich návrh upravit. To by se podle předpokladů rezortu mělo stihnout do srpna následujícího roku. Legislativní proces by pak mohl být dokončen mezi zářím 2023 a tím samým měsícem roku 2024.

Námitky k návrhu aktuálně podávají občané i obce samotné. „Teoreticky máme ještě týden čas, ale už je máme připravené, jen to odeslat,“ říká starostka Kohoutová.

Připomínky občanů z Karlovy Vsi se podle ní nejčastěji týkají toho, že někteří obyvatelé mají své nemovitosti přímo na území budoucího národního parku, jehož ale nechtějí být součástí, a tak žádají o vyjmutí svých pozemků. „A také se cítí být omezeni ve volném pohybu,“ doplňuje Kohoutová.

Občané aktuálně mohou vyjádřit svůj nesouhlas s vyhlášením národního parku i prostřednictvím petice, kterou podle starostů doposud podepsalo přibližně deset tisíc lidí.

Podle Kocmana aktuálně chybí obcím především návrh, jak se budou moci jednotlivé oblasti využívat.

„A potom, co je důležité, jsou určité zásady péče, protože bychom rádi věděli dopředu, jakým způsobem se bude v národním parku hospodařit. Máme obavy, aby nezačal fungovat tak, jak funguje nebo fungoval národní park České Švýcarsko, kde se aktuálně ukázaly mnohé věci jako problematické,“ vysvětluje starosta s tím, že se obcím nelíbí například ponechání přírody bez zásahu v některých částech parku.

„V záměru se píše, že většina území poběží právě v tomto režimu. My se ale domníváme, že oblast Křivoklátsko je kulturní krajinou, která je léta formována právě aktivním managementem, lesníky, kteří dělají potřebné zásahy. Tím je Křivoklátsko tak cenné,“ myslí si Kocman.

Jedním z alternativních řešení by tak podle zástupců obcí mohlo být zachování stávajícího režimu CHKO. „Nechtěli bychom měnit způsob ochrany území, naopak bychom rádi zachovali stávající režim chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, to je věc, která si myslím, že funguje velice dobře. Je to založené na vzájemné komunikaci správců lesů a ochranářů, čili tam není jen jeden subjekt, který by měl většinu. V konečném důsledku mají většinou hlavní slovo ochranáři, ale je na zvážení, jestli nepracovat jinak, co se týče správců lesů,“ říká starosta Kocman.

Zainteresované obce v současné chvíli zakládají Svazek obcí Křivoklátska, od čehož si slibují především urychlení a usnadnění vzájemné komunikace. Předpokladem je, že zakládajících obcí bude přibližně třicet.