Fiala i Bek těsně před stávkou naštvali lidi ze škol. Co si myslí o vládních krocích?

V učebnách je zhasnuto, na chodbách ticho.

Vysvětlení pro to, co se v pondělí v Základní škole Černošice děje, visí na vstupních dveřích – stávka. A samozřejmě nejen tady se protestuje proti úsporným opatřením, která budou mít dopad na kvalitu vzdělávání. Do stávky se zapojilo podle školských odborů 74 procent všech škol.

Jedna věc je ale v Černošcích jinak. Ačkoliv zůstala škola zavřená, zdejší učitelé a nepedagogičtí pracovníci spěchají před desátou hodinou ne do školy, ale k místnímu amfiteátru. Tady se rozhodli aktivně vystoupit se svým důvody ke stávce.

„Chápeme, že zavření školy kvůli stávce je docela nepříjemná záležitost pro rodiče, kteří si musí brát volno nebo zařizovat hlídání dětí. Proto jsme chtěli být aktivní a ukázat, že nám na změnách opravdu záleží,“ vysvětluje učitelka a vedoucí stávkového výboru Alena Smažíková, proč se dnes asi osmdesátka lidí sešla před černošickou školou.

„Občas se ozývají různé nesmysly, že učitelé chtějí být doma a mít delší prázdniny, ale my se dnes vzdáváme nároku na plat, abychom podpořili kvalitu vzdělávání a ostatní pedagogické i nepedagogické pracovníky,“ dodává k tomu.

A není to protest jen učitelů, ale i rodičů, kteří ke škole přišli, aby vyjádřili nesouhlas s dopadem vládních kroků na vzdělávání jejich dětí.

„Řeknu to jednou větou: O budoucnosti země se rozhoduje tady ve škole. Měl jsem v poslední době docela radost, že ohlas byl i politický. Vláda se třeba zavázala, že bude podporovat učitele, aby to byla slušně placená profese. A teď jsem velmi zklamaný, podobně asi jako vy, že se sliby nenaplňují,“ komentuje aktuální vývoj rodič a člen zdejší školské rady Martin Kozel, který je také ředitelem organizace Učitel naživo.

Premiér Petr Fiala (ODS) přitom v neděli apeloval na to, aby rodiče nepodléhali fámám, že dojde ke „zhoršení kvality výuky, kterým někteří straší“.

Na Základní škole Černošice mají ale přesně spočítáno, jak se plánované ministerské úspory promítnou do jejich fungování. A rozhodně to dopad na kvalitu výuky mít bude.

Od státu má škola v současné době nárok na proplacení 1079 hodin týdně. Pokud by vešel v platnost aktuální návrh na seškrtání šesti procent výuky, přišli by tady o 83,5 hodiny.

„Budeme snižovat počet pedagogů. Znamená to také naplňování tříd, nemožnost půlit některé hodiny, což se nám teď dařilo, nebudeme moct zavést to, co plánujeme a už jsme s tím začali – tandemovou výuku, otevřené hodiny a další inovativní formy výuky,“ popisuje výčet úspor ředitelka školy Ludmila Zhoufová.

Obecně mezi řediteli, učiteli, ale i ostatními zaměstnanci škol panuje obrovská míra frustrace z konkrétních kroků vlády.

Mimochodem už tak bídné platy školníků, kuchařek nebo uklízeček chce ministerstvo hned dvakrát zasáhnout. Počítá se snížením platů o dvě procenta, což se bude mimo nich týkat také ostatních pedagogů, jako jsou vychovatelky, asistenti nebo školní psychologové.

„V Mateřské škole Barevný Ostrov pracuji sedmým rokem jako školnice. Mou náplní práce je být také kuchařka, uklízečka, pradlena, zahradnice a občas i opravář, takový Ferda Mravenec – práce všeho druhu. Pracuji osm hodin denně za minimální plat, který se nevyšplhá ani na 20 tisíc,“ vypočítává Barbora Andělová.

Za druhé Ministerstvo školství škrtne minimálně 8000 neobsazených pozic, které ale nejsou zaplněné hlavně z toho důvodu, že žádného zájemce za tabulkový plat, který nedosahuje často ani minimální natož zaručené mzdy, nemohou sehnat. Z těchto „volných“ peněz se pak alespoň dorovnávají platy stávajících zaměstnanců, aby vůbec byli ochotní ve škola zůstat.

„1. 9. 2022 nám slavnostně přidali a teď nám to zase chtějí vzít. Je to opravdu nehorázné a směšné. Především chci poděkovat pedagogům, že za námi stojí, protože oni moc dobře vědí, že bez nás by to nešlo,“ doplnila Andělová z pódia amfiteátru za potlesku všech ostatních zaměstnanců škol a školek.

V posledních dnech navíc pedagogy i nepedagogy už naprosto dopálila vyjádření Ministerstva školství a politiků. Na online setkání s řediteli minulý týden čelil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) takové kritice, že padala slova o tom, že kdo dosud nevěděl, jestli se připojí ke stávce, tak po setkání už stávkovat určitě hodlal.

Ministerstvo školství pak na sociálních sítích sdílelo nejprve graf s označením „Fakta ke stávce“.

Sdružení pedagogů Učitelská platforma ho ale okamžitě rozporovalo jako manipulativní a v některých ohledech dokonce lživý.

Ministerstvo školství pak ve čtvrtek ještě sdílelo graf vývoje rozpočtu školství od roku 2022, před kterým ale rovnou sociální síť X varuje, že je „zavádějící až manipulační“. Nezačíná totiž nulou, takže nárůst se zdá meziročně vyšší, než fakticky je.

Rozpočet školství roste meziročně pouze o 1,5 procenta, reálně tak klesá, protože inflace v říjnu meziročně dosáhla 8,5 procenta.

S problematickými výroky přispěchal nakonec během neděle i premiér Fiala. Kromě už zmíněného výroku o zhoršení kvality škol uvedl, že „ČR dlouhodobě vydává na školství podobnou částku ve vztahu k HDP jako jiné vyspělé země“, což se ale nezakládá na faktech.

Dlouhodobě Česko naopak dávalo na školství méně peněz, než je běžné ve vyspělých zemích. Z posledních známých dat za rok 2020 vychází, že do školství investovalo o 0,5 procenta HDP méně, než byl průměr OECD. K roku 2021 se Česko dostalo zhruba k průměru, ale od té doby jen padáme.

Učitelé nedosáhnou ani na zákonem daných 130 procent průměrného platu. Peněz navíc ve školství není dost na to, aby zbyly prostředky na všechna místa nepedagogických pracovníků.

„Důvěra vlády je potom na nule. Jak mohou ignorovat argumenty desetitisíců lidí, kteří ve vzdělávání pracují a říkat, že to tak nebude? To mi přijde jako pěkný podraz,“ dodává Klára, která jako rodič také přišla podpořit stávku černošické školy.