Vybourání „kolébky“ univerzitního školství. Experti se přou o osud auly

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Impozantní stupňovitá posluchárna s masivním dřevěným obložením. Tak vypadá Auditorium maximum - proslulá aula, která před sto lety sloužila ke slavnostním ceremoniím, včetně inaugurací prvních rektorů. Tehdy byla součástí Anatomického ústavu Lékařské fakulty.

Do posluchárny z roku 1921, navržené architektem Milošem Lamlem, se mohou v následujících měsících zakousnout bourací stroje. Navzdory tomu, že na brněnské pobočce Národního památkového ústavu leží návrh na zpamátnění areálu, do nějž aula patří.

Nemovitost je součástí Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického. Areál se má po letech dočkat přestavby za 1,1 miliardy korun. Aula přiléhá k budovám bývalých kasáren, podle plánů z ní zůstanou zachované jen zdi.

„Je to cenné místo, z hlediska historické paměti a spojitosti se vznikem Masarykovy univerzity. Proto by byla škoda o něj přijít,“ uvedl krajský zastupitel Michal Doležel (Spolu pro Moravu), který dlouhodobě řeší péči o památky v Brně. Spoluvytvořil spolek Za Brno nezbourané. Chce chránit brněnské budovy, které po soudních sporech ztratily status kulturních památek.

Na osud slavnostního místa nedávno upozornil historik umění Matěj Kruntorád. „Je to naprosto unikátní prostor, nejen architektonicky, ale i historicky. Z auly má zůstat jen skelet, všechno se vybourá. Je to zcela legální, avšak morálně přinejmenším na hraně,“ napsal mimo jiné na sociální síti. Zdůrazňuje, že je to jediná dochovaná posluchárna z 20. let minulého století. Jsou v ní původní lavice, svítidla, větrání.

Technická univerzita z ní plánuje vytvořit galerii i s průchodem do parku uvnitř areálu. Kancléř a mluvčí VUT Kamil Gregorek upozornil, že škola už dřív upustila od původního záměru na zbourání budov i s aulou. „Plán jsme přehodnotili. Zůstane zachována. Nicméně její vnitřek, včetně historické auly, má být přebudován,“ potvrdil. Stavební práce začnou ještě letos.

Kancléř zdůraznil, že chce škola prostory co nejlépe využít pro budoucí potřeby areálu s fakultami výtvarných umění i architektury. „Postup byl samozřejmě i předmětem řádného projednání s Národním památkovým ústavem a dalšími relevantními orgány,“ doplnil.

Aula patří do rozlehlého areálu bývalých kasáren ohraničených ulicemi Úvoz, Údolní, Tvrdého. Budovy kasáren, které jsou spojené „krčkem“ s aulou, stejně jako 1400 památek v Brně, před čtyřmi lety přišly o památkovou ochranu.

Prostory paradoxně mohou zmizet v době, kdy brněnská pobočka Národního památkového ústavu připravila návrh Ministerstvu kultury na zpamátnění objektu. Chce jej odeslat v následujících dnech. Seznam Zprávy mají dokument k dispozici. Postup minulý týden posvětil poradní orgán památkářů - takzvaná Regionální komise pro ústřední seznam kulturních památek.

Jejím členem je také Doležel, který se hlasování zdržel. Ač na památkovém ústavu už několik let chystali návrh na zpamátnění nemovitostí, stejná pobočka už v roce 2022 vydala kladné stanovisko k přestavbě areálu. „Normálně bych se samozřejmě stavěl za zpamátnění, ale stejná instituce už přestavbu dříve posvětila, takže mně to od nich přijde jako trochu nepřiměřené jednání. Existence vybavení je dlouhé roky známá. Za mě jdou kolegové s křížkem po funuse,“ reagoval Doležel.

Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu „dvojí“ postup instituce dává do souvislosti i s problémem „pozdně zapsaných památek“. Brno totiž rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z listopadu 2020 přišlo o 1400 kulturních památek. Historickému znehodnocení už podlehly desítky objektů.

O památkovou ochranu přišly také budovy bývalých kasáren. „Pokud dotčený objekt pozbyl statusu kulturní památky, nemůže úřední orgán uplatnit památkovou regulaci jeho adaptace nad rámec platných předpisů,“ uvedl Homola.

Jinými slovy podle něj museli památkáři požadavkům investorského VUT vyhovět. „Přestože jsme tedy připravovali návrh na prohlášení areálu bývalých C. k. zeměbraneckých kasáren arcivévody Reinera za kulturní památku, vydal výkonný orgán statní památkové péče i na základě našeho vyjádření souhlasné závazné stanovisko k projektu přestavby,“ doplnil Homola.

Opětovné zpamátnění podléhá schvalování na Ministerstvu kultury. A Brnu se stovky památek vrací pomalu. „Za ideální situace bez odvolávání či rozkladů ministra je to maximálně 10 hodnotných nemovitostí ročně. Jde o běh na opravdu velice dlouhou trať,“ sdělil Homola.

Výhrady k bourání zaznívají od expertů přímo z fakulty výtvarných umění. Zdůrazňují, že je aula dál využívaná na přednášky, filmová promítání a další akce. „Srdce samozřejmě krvácí. Je to historická paměť, kolébka fungování československého univerzitního školství,“ uvedl zdroj z fakulty, který si nepřál být jmenován.

Podle kancléře památkáři už dříve konstatovali, že se návrh z hlediska památkové péče jeví jako „přiměřený k dotčeným hodnotám památkové zóny v korelaci s novým společensky významným využitím areálu“. O novém návrhu na zpamátnění nic neví. „Postupujeme v souladu se všemi příslušnými právními předpisy a samozřejmě rozhodnutími příslušných orgánů,“ reagoval Gregorek.

Mimo diskuzi zůstává Masarykova univerzita, která v aule psala počátky své existence. „Je plně na zodpovědnosti současného vlastníka, jak bude se svým majetkem nakládat. Nepřísluší nám hodnotit jeho kroky. S těmito prostory nemáme v současné době fakticky nic společného,“ sdělil mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Doležel věří, že aktéři budou dál hledat kompromis. „Podle mě je namístě interní jednání vedení památkářů a univerzity, potažmo fakulty, kde by zohlednili hodnotu prostor a domluvili se na způsobu zachování,“ dodal.