Vůbec nedávají smysl, kritizují ekologové chystané stavby na Labi a Odře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) letos v únoru udělala definitivní tečku za projektem kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL), což byl velký sen dnes už bývalého prezidenta Miloše Zemana.

„Chceme se věnovat smysluplnějším tématům, jako je výstavba vysokorychlostních tratí, rekreační plavbě a samozřejmě dostavbě dálniční sítě. Tedy tomu, co má opravdu smysl,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), když se oznamovalo zrušení stanovených územních rezerv.

Ekologové ale tvrdí, že plány na nesmyslné plavební projekty pokračují. Zmiňují v té souvislosti budování vodních cest, které měly na kanál DOL navazovat – splavnění Labe k Pardubicím a Odry k Bohumínu.

„Tím, že je zrušený kanál Dunaj–Odra–Labe, chybí návaznost. Kdyby se tyto projekty alespoň propojily, dalo by se poukazovat na jakousi prostupnost vodní dopravy. Tyto rozkouskované projekty už ale vůbec nedávají smysl,“ řekla pro Seznam Zprávy Marie Dostálová z ekologické organizace Arnika.

Stavby prý ohrozí jak chráněné druhy, tak zadržování vody v krajině. A kvůli změně klimatu podle ní navíc bude vody v řekách ubývat.

Aktuálně se hovoří o třech nových stavbách. Je to třeba plavební stupeň Děčín, u kterého ministerstvo připravuje zadání studie ekologické proveditelnosti EIA, ale také splavnění Odry u Bohumína, kde zpracovává územně-analytickou studii.

„Z našeho pohledu jsou oba projekty realistické a ekologicky obhajitelné a jejich význam spočívá nejen v možnosti přemístit část nákladní dopravy na vodu, ale i v otevření další dopravní cesty, po které budeme v budoucnu moci dopravovat do České republiky životně důležité suroviny,“ komentoval záměr mluvčí ministerstva Filip Medelský.

Nejblíže uskutečnění je třetí projekt – plavební stupeň Přelouč II, který by umožnil splavnění Labe z Přelouče do Pardubic. Ředitelství vodních cest v druhé půlce února oznámilo, že trasu vodní cesty chce vybrat do jednoho roku.

„Trh bude obohacen o novou možnost objednávek, u nichž se zvýší předvídatelnost a dostupnost,“ sdělil Medelský.

Podle ministerstva je výhodou i napojení Česka na světové přístavy v Hamburku a Štětíně. To ale není jisté, tvrdí Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí. Podle něj Ministerstvo dopravy uvažuje o splavňování tuzemských řek, ačkoliv se po nich za hranicemi pořádně plout nedá.

„Logiku dává pouze splavňování od ústí směrem k prameni,“ vysvětlil Vondrouš s tím, že u Labe by dávalo smysl zajištění splavnosti nejprve na německém území a až poté budování plavebního kanálu do Pardubic.

„Problém je, že zrovna v případě trasy z Přelouče do Pardubic se prodlužuje vodní cesta o několik kilometrů. Mezi těmi dvěma místy není žádný nový zdroj zboží a tu vodní cestu to ekonomicky nikam neposouvá,“ shrnul Vondrouš. „Smysl by to mělo ve chvíli, kdy by Labe bylo splavněné od Pardubic až k Severnímu moři.“

Podobně to vidí i se splavněním Odry do Bohumína. „Nějakou dobu se mohlo zdát, že by se splavnost zajistila v dohledné době několika let a následně by se tam dopravovaly energetické suroviny. Už ale padlo rozhodnutí, že s Polskem budeme mít plynovod, takže dovoz zkapalněného plynu po řece nedává smysl,“ podotkl.

Ke splavnění řek se staví skepticky i výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky Petr Rožek. Výrobky z Moravskoslezského kraje je podle něj jednoduší vozit do přístavů v Polsku několik kilometrů za hranicemi po železnici nebo silnici.

„Že bychom říční dopravu propojili s Bohumínem, to je opravdu technicky nemožné. To by musel být vystaven nový kanál, ale kde se do něho vezme voda, to bohužel nikdo neví,“ řekl Seznam Zprávám.

Problémy pak spatřuje i u Labe. „Od Magdeburgu dál až po město Riesa je v Sasku splavné, ale používá se už méně, protože zde dochází ke kolísání vodního stavu,“ vysvětlil. „Od Riesy směrem na české hranice je bohužel Labe stejně špatně splavné jako u nás.“

Úvahy o splavnění Labe jsou ale podle Rožka přeci jen na místě. Míní, že se jedná o novou dopravní trasu, která by mohla ulevit přetížené silniční a železniční dopravě do Německa. Po řece by se mělo dopravovat především krmivo, uhlí nebo hnojiva.

„Silniční i železniční tranzitní trasy přes Německo neodpovídají požadavkům dopravců, často nestačí kapacitně a díky lepším podmínkám na Labi může doprava s naším nejvýznamnějším hospodářským partnerem a také do přístavu Hamburk dostat nový konkurenceschopný impuls,“ uvedl za Ministerstvo dopravy Medelský.

Ke splavnění Labe se Česko zavázalo už před několika lety v dohodě s Německem. Vláda v roce 2021 přijala dokument, podle kterého by se měla na Labi až do Pardubic udržovat plavební hloubka 140 cm.

Dohoda ale stále neprošla Parlamentem. „Bohužel leží někde v šuplíku,“ řekl ředitel Svazu spedice a logistiky.

I situace na Labi ale má své limity. „Když je dobrá voda, nabízí Labe ponor až nějakých 160 cm. Když ale takový ponor není, tak se plout nedá. A bohužel to trvá i víc než půl roku,“ připustil Rožek. Dodal, že dohodnutých 140 cm pro současné lodě operující v západní Evropě nestačí a bylo by potřeba vyrobit nové.