Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Zemědělci z malé vesnici na Moravě skončili s tímhle drobným sporem až u Ústavní soudu: Skončila jim smlouva na nájem pozemku a po majiteli chtěli náhradu 3 300 korun za stromy, které tam před mnoha lety vysázeli.
Takových sporů měli kvůli různým pozemkům víc a všechny vyhráli. Jen u soudu v Břeclavi narazili. Zastali se jich právě až soudci Ústavního soudu. A podivili se, proč se u soudu v Břeclavi nepodívali do předchozích rozsudků a nerozhodli stejně jako kolegové odjinud.
Tato historka ilustruje, jak možná drobný, ale průlomový krok se příští rok chystá – i když mu předcházely roky váhání, jestli je něco takového vůbec potřeba. Od jeho poloviny totiž Ministerstvo spravedlnosti začne zveřejňovat většinu rozsudků vynesených českými soudy.
Podle zastánců zveřejňování – a jsou mezi nimi i samotní soudci – je to novinka, jež se nedotkne jen justice a jejího vnitřního chodu, ale bude mít přímý, pozitivní dopad na veřejnost.
Právě proto, že postupně vznikne ohromná databáze milionů rozsudků, a tedy i přehled, jak se který soud vypořádává s konkrétní spory či jaké uděluje tresty.
V uvedeném případě si tak soudci v Břeclavi budou moci vyhledat kauzy podobné těm, které mají právě na stole. A ověřit si, jestli se jejich plánovaný rozsudek zásadně neliší od toho, který vynesl v podobném případu soud v Chebu (tak jako se to stalo jihomoravským zemědělcům v jejich při o stromy). Případně budou moci při rozhodování využít argumenty chebských kolegů.
A lidé i firmy zase budou moci díky databázi odhadnout, jak asi jejich žaloba dopadne.
„Ideální stav by měl nastat asi tak za pět let, až se databáze naplní. Přijdete za advokátem a ten vám řekne: Podobné spory většinou rozhodují tito konkrétní soudci a jak si čtu jejich rozsudky, mívají takové a takové argumenty. Takže by vám advokát měl být schopen už na samém začátku říct, co od soudu čekat,“ vysvětlil Pavel Franc, advokát a šéf projektu z Rekonstrukce státu, který u politiků dlouhodobě lobbuje za zákony posilující transparentní fungování státu.
Stejné kauzy se mají soudit stejně
Stejně to vidí i Luboš Dörfl, který nečekal na oficiální spuštění ministerské databáze a začal po loňském příchodu do funkce předsedy Vrchního soudu v Praze část rozsudků zveřejňovat na internetových stránkách soudu.
„Zásada je, že podobné kauzy se mají soudit podobně a odlišné odlišně. Když si lidé budou moci přečíst, jak mohou jejich žaloby dopadnout, tak proč by se soudili? Můžou se dohodnout. Nechceme to dělat pro zvědavce, ale pro ty, kteří se chtějí poučit,“ řekl Dörfl zkraje roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Na Slovensku zveřejňují rozsudky už několik let a nejčastějšími „uživateli“ jsou tam sami soudci. Ověřují si, jak rozhodují kolegové a ve svých rozsudcích pak na jejich verdikt odkazují. „Takže zveřejňování je i takový dárek pro justici,“ řekl Pavel Franc z organizace Rekonstrukce státu.
A ještě je zde podle advokáta France jeden efekt: Soudci, jejichž rozsudky si může každý během pár vteřin vyjet z veřejné databáze, budou pod větší veřejnou kontrolou. „Takže bude víc vidět na kvalitu jejich rozhodování,“ dodal Franc.
O zveřejňování rozsudků se v Česku mluvilo tři roky, Ministerstvo spravedlnosti ho ale dlouho nedokázalo dotáhnout do konce. Dnes už bývalá ministryně Marie Benešová (za hnutí ANO) loni tvrdila, že je technicky obtížné – rozsudky je totiž nutné takzvaně anonymizovat, to znamená zbavit jmen, adres, dat narození nebo katastrálních čísel pozemků.
Jména a adresy vymaže počítač
Ručně to při statisících rozsudků ročně není možné, ministerstvo šlo nakonec stejnou cestou jako v zahraničí. Pořídilo si speciální počítačový program, který umí osobní údaje vyhledat a vymazat.
„Následně bude tento proces ještě zkontrolován ze strany příslušného pracovníka soudu,“ popsal mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Dnes provádějí anonymizaci výhradně zaměstnanci soudu, například když někdo požádá o rozsudek podle informačního zákona. Stává se, že občas úředníci zbytečně začerní i jméno Adolfa Hitlera. Nebo i psa, který se v případu vyskytuje.
Změna zákona o soudech nařizující zveřejňování prošla Sněmovnou loni na jaře. Ministerstvo se do té doby stavělo k téhle novince vlažně. Do zákona ji dostala skupina poslanců až jako pozměňovací návrh. Zveřejňování tak odstartuje od července.
Jak bude přesně zveřejňování vypadat, ještě není přesně určeno. Ministerstvo teprve připravuje vyhlášku, která upraví podrobnosti. Jasné už teď je, že se povinně na databázi napojí všechny soudy – od okresních po vrchní (Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud už svá rozhodnutí zveřejňuje dlouho).
Každopádně v databázi, kterou několik soudů zkušebně plní rozsudky už dnes, půjde vyhledávat podle spisové značky případu, jména soudce i podle klíčových slov – třeba „úplatek“, „rozvod manželství“ nebo „dědictví.“ Objeví se v ní pouze pravomocné rozsudky, tedy ty, které prošly už odvolacím soudem.
