Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vrchní státní zastupitelství v Praze se opět zabývá aspekty reklamního obchodu spojeného s kauzou Čapí hnízdo. Požádalo o dokumentaci týkající se přezkoumání rozhodnutí o odložení případu.
„Vrchní státní zastupitelství v Praze si vyžádalo k posouzení záznam o přezkoumání usnesení o odložení věci, které provedl státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze,“ řekl pro iRozhlas a Radiožurnál státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze Kateřina Weissová.
Už v minulém rozhodnutí o odložení Vrchní státní zastupitelství v Praze našlo řadu chyb. „Další postup, tedy i eventuální výkon dohledu či vyžádání spisového materiálu policejního orgánu, bude závislý na tomto posouzení, pro jehož provedení není stanovena zákonná lhůta,“ doplnila Weissová.
Vyšetřovatelé se v případu reklamy na Čapím hnízdě zabývali podezřením, že společnosti spadající pod holding Agrofert bývalého premiéra a poslance ANO Andreje Babiše platily účelově Farmě Čapí hnízdo nadhodnocené částky za reklamu a tím si záměrně snižovaly daňový základ – takže se dopustily daňových úniků. Tyto činy se jim však nakonec nepodařilo prokázat.
Kriminalisté tuto větev kauzy poprvé odložili v roce 2022, protože došli k tomu, že nebyl spáchán trestný čin. Podle jejich důkazů totiž reklamní spoty skutečně vznikly, a podezření na daňové úniky se tak neprokázalo. Vrchní státní zastupitelství v Praze ale usnesení zrušilo.
Po obnovení vyšetřování kriminalisté zjistili, že mohl být spáchán trestný čin. Holding, který patří do svěřenských fondů Andreje Babiše, ale odmítl na žádost policie doměřit daně a loni v srpnu se jeho tři dceřiné firmy se stížností obrátily na soud.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Babišova farma u Benešova.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě předtím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
