Článek
Žáci z pražského Středního odborného učiliště Ohradní se dnes vrátili poprvé do školy po čtvrteční tragické události, kdy jeden z tamních učňů zabil svého pedagoga. Dopoledne proto školu navštívilo pět pracovníků pedagogicko-psychologické poradny (PPP), aby pomohli čtvrteční událost zpracovat jak žákům, tak pedagogům.
„Jeden žák to musel vyjádřit v textu. V noci se probudil s černými myšlenkami, a tak si sepsal o svých pocitech povídku. Každý reaguje jinak, důležité ale je, aby šly emoce ven. Někdo se tak vztekal, další byl smutný, ale po dvou hodinách intenzivní práce mám dobrý pocit z toho, že se v rámci možností podařilo situaci zklidnit,“ říká ředitelka PPP pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková.
Speciálně se psychologové věnovali dvěma třídám. Hlavně třetímu ročníku, kam docházel devatenáctiletý pachatel. Mladíka policie obvinila z vraždy a hrozí mu 12 až 20 let vězení. Do stejné třídy ale chodí i jeho sourozenec.
„Bratrovi pachatele bude zabezpečena individuální a dlouhodobá pomoc. Sama jsem obvolávala několik klinických psychologů, kteří by s ním mohli pracovat. Samozřejmě se obává negativní reakce okolí. Ani žádné náznaky se ale neobjevily. Škola se také zaručila, že nepřichází v úvahu jakákoliv předpojatost vůči němu,“ popisuje Jarolímková.
Druhým kolektivem, kterému byla věnována v pondělí speciální péče, byli maturanti. Jejich třída se totiž nalézá v těsné blízkosti kabinetu, kde byl učitel Jan Knaisl zavražděn. Právě s touto skupinu v pondělí pracovala Jarolímková.
„Tři nebo čtyři žáci to přímo viděli. Pracovali jsme tak se všemi jejich pocity. Aby se vypovídali z těch prožitků, protože mezi tím byly tři dny volna,“ vysvětluje psycholožka. „Je to třída samých kluků a dobře na nich bylo vidět, jak funguje dynamika té skupiny. Byli naštvaní na systém. Přišlo jim, že policie reagovala velmi pomalu. Přitom se všechno odehrálo během pár minut, pro ně to ale byla věčnost. Vadilo jim, že policisté neprojevovali žádné emoce, přitom je to jejich práce zůstat za každé okolnosti v klidu. Bojí se ale i tlaku médií, a není divu. Když jsem tam já sama přijela, byly přímo před školou rozmístěny kamery všech televizí,“ dodává Jarolímková.
Stěhování maturitní třídy
Maturanti se rovněž shodli, že se ve třídě necítí dobře. Znovu se jim totiž vrací vzpomínka na hrůzný zážitek. Zmiňoval to i učeň, se kterým Seznam Zprávy hovořily. „Bude těžké se vrátit zpátky do školy. Říct si, že tady ležel, tady se to stalo,“ uvedl. Ředitel školy Karel Dvořák proto zajistil, že už od zítra bude výuka maturantů probíhat v jiné učebně. Psychologové se ale věnují i pracovníkům školy.
„Polovina psychologického týmu bude ještě zítra (v úterý) k dispozici právě pro dospělé zaměstnance, kdyby někdo potřeboval nějakou pomoc,“ připomíná ředitel Dvořák.
Do práce podle něj ale dnes dorazili všichni.
„Máme krizový scénář. Musíme tady pracovat na tom, abychom nahradili výpadek kolegy a připravovali studenty nadále na závěrečné a maturitní zkoušky,“ dodal.
Právě to byla také jedna z obav maturantů, se kterými pracovala psycholožka Jarolímková. Nejenže jejich spolužák zabil pedagoga, ale zároveň tak přišli o všechny jistoty. Protože právě učitel Knaisl je měl k maturitě dovést.
„Měli obavy, jakým způsobem teď odmaturují. Škola ale zafungovala bezvadně, takže žáci už vědí, s kým se na maturitu budou dále připravovat. Přesně tohle potřebují, pocit jistoty, co se teď bude dít,“ vysvětluje Jarolímková.
Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 zároveň odmítá, že by škola byla problémová, jak informovala některá média.
„Výrazně se chci ohradit proti tomu, že by šlo o problémovou školu. Máme ji v péči dlouhodobě a pan ředitel je velmi vstřícný a spolupracující. Za dobu mého šestiletého ředitelování jsme neřešili žádného žáka s výraznými výchovnými nebo vzdělávacími problémy,“ doplňuje Jarolímková.
Problém ve škole, nebo celého školství?
Média se ale v tomto ohledu odkazovala především na poslední zprávu České školní inspekce, která odhalila vážné nedostatky. Za slabou stránku učiliště označila mimo jiné nesystematické a nedůsledné řízení činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence ve vztahu k žákům ohroženým školní neúspěšností a absenci strategie předcházení školní neúspěšnosti.
„To je ale problém celého vzdělávacího systému. Tyto případy, ať už je to aktuální vražda pedagoga, nebo sebevraždy, které jsme řešili na školách v průběhu zimy, mají společného jmenovatele. Potřebujeme posílit školní poradenská pracoviště školními psychology a speciálními pedagogy,“ je přesvědčená Jarolímková.
Ministerstvo školství sice od května plánuje spustit financování školních psychologů pro všechny základní školy, střední ale na ně zatím stále nebudou mít nárok. Podle Jarolímkové se tak nemusí přijít na případy, kdy by žáci potřebovali pomoc. Selhávají v tom zaprvé rodiny, zadruhé i školy. A mohlo se to stát i v případě Střední odborné školy Ohradní.
„Musíme si všímat jakýchkoliv změn. Jak vyšlo z výpovědí některých učitelů, žák přišel do školy zamaskován. Někoho mohlo trknout, že se něco děje, když měl nasazenou roušku, i když ji už nemusel mít,“ dodává Jarolímková.
S třídními kolektivy budou psychologové a výchovní poradci pracovat ještě v úterý. Každý se navíc bude moct obrátit i individuálně přímo na pracovníky poradny mimo školu. Kontakty dostanou i na další externí centra krizové pomoci. Další setkání je plánováno po Velikonocích, kdy by psychologové rádi celé krizové období se žáky a pedagogy zhodnotili. Psycholožka Jarolímková ale dodává, že bude nutná další dlouhodobá práce. Někteří jednotlivci se budou totiž se svými prožitky vyrovnávat klidně i rok.
