Článek
Ústavní soud dnes ve 13 hodin oznámí, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí.
Pokud by vyhověl, pro naprostou většinu důchodců by to znamenalo více peněz. Existuje ovšem zhruba 30 tisíc osob s nejnižšími důchody, které by na tomto rozhodnutí naopak tratily.
Důchodce pobírající šest tisíc korun na úpravě vydělal 220 korun měsíčně, důchodce s osmi tisíci pak nepatrných 36 korun.
Naopak od důchodů ve výši 8400 korun lidé začali na vládní úpravě prodělávat.
Pro připomenutí: Namísto původního scénáře a zvýšení procentní výměry důchodů o 11,5 procenta vláda prosadila loni růst důchodů o 400 korun pro všechny stejně a k tomu růst o procentní výměry o 2,3 procenta. Právě tato úprava mírně přidala důchodcům s nejnižšími příjmy. A byl to i jeden z argumentů ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Redakce Seznam Zpráv zjišťovala, jak by se teoreticky postupovalo v případě, že by stát musel důchodcům doplácet peníze a naopak část důchodců by měla peníze vracet.
Soud může určit podmínky
Martin Potůček, který vedl v letech 2014 až 2017 Odbornou komisi pro důchodovou reformu, předpokládá, že ve svém nálezu by Ústavní soud popsal blíže i to, jak má vláda postupovat.
„I k tomu se může Ústavní soud vyjádřit, a to vyjádření je hodně na něm. Jestli řekne, že se stala chyba, a to je vše. Druhá možnost je, že řekne, že se stala chyba a je třeba, aby na to vláda zareagovala korektivním mechanismem. A ten může případně specifikovat a nemusí,“ uvedl a doplnil, že další možností je, že soud odloží reakci vlády včetně dopadů na důchodcovskou populaci.
Stejně tak podle Potůčka soud může a nemusí určit termín, do kdy by měla vláda zareagovat.
Jak konkrétně by mohlo vypadat případné doplácení, ale komentovat nechtěl. „To už je spekulace. Musíme počkat,“ uvedl.
Naopak u nízkopříjmových důchodců se Martin Potůček zamýšlí nad možností jim odpustit vratky. „Je tam celá řada logických možností. Jedna z možností je, že by Ústavní soud, poněvadž jde o ty nejchudší, jim to odpustil. Ale to už je zase jenom pustá spekulace,“ dodal.
Práce na měsíce
Bývalý ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun se také domnívá, že Ústavní soud ve svém nálezu tento problém ošetří.
„Protože nabyté nároky se nevrací, to by bylo hodně trestuhodné. Člověk nárok získal a dostal, ten by měl setrvat,“ konstatuje. Naopak u doplácení by se postupovalo podobně jako u vyúčtování s doplatkem.
Technicky podle Kahouna případné dopočty důchodů představují pro Českou správu sociálního zabezpečení práci na několik měsíců, konkrétnější ale být nechtěl.
„Každý důchod by musel být přepočítaný. Co případ, to individuální přepočet,“ líčí.
Propočty se podle něj dělají z velké části strojově, ale přesto jde o náročný proces. „Je to individuální správní rozhodnutí, tak by se to muselo i odkontrolovat. Technika čtyř očí by měla fungovat, správa to nazývá aprobace,“ vysvětluje Vilém Kahoun.
Ministerstvo práce i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítli komentovat, jak by v případě zrušení úprav valorizace postupovali.
„Ne, to určitě ne. Počkáme si na rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl Zbyněk Stanjura, podle kterého nebyl zatím ani důvod se nad řešením zamýšlet. „Je předběžné a předčasné spekulovat,“ řekl novinářům.
Obdobně reagovala i mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Procházková. „Rozhodnutí Ústavního soudu nemůžeme předjímat, z toho důvodu v tuto chvíli ani nebudeme komentovat,“ odpověděla Seznam Zprávám.
