Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vojenská zdravotní pojišťovna na tom dlouhodobě není finančně dobře, a proto se už opakovaně řeší její možné sloučení se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra. Podle zákona je ale v současnosti takový krok velmi komplikovaný.
Senátor Roman Kraus (ODS) proto přišel s pozměňovacím návrhem, který umožňuje sloučení pojišťoven o vlastní vůli, nejenom ve chvíli, kdy pojišťovna šest měsíců neplní své závazky, jak to platí dnes. A Senátem návrh, který má doplnit vládní novelu, prošel.
Jeho součástí je ale také další novinka. Vojáci by se stali totiž speciálními pojištěnci. Jejich pojistné by stát posílal přímo jedné z pojišťoven. Momentálně je to Vojenská zdravotní pojišťovna, kde musí být vojáci a také studenti vojenských škol pojištěni povinně.
Změnu, která by mohla platit už od příštího roku, ale kritizuje Svaz zdravotních pojišťoven.
„Zatím všichni včetně vojáků dají své pojistné do jednoho balíku, který se přerozdělí podle věku, zdravotních rizik, chronických onemocnění atd. A každá pojišťovna na své pojištěnce dostane tolik peněz, kolik se předpokládá, že by mohla stát jejich zdravotní péče,“ vysvětluje předseda Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
„Novela znamená, že za vojáky si pojistné ponechá jedna pojišťovna, ale z přerozdělení stejně dostane všechny peníze, na které měla nárok předtím, takže pro tuto privilegovanou skupinu by byly nově zdroje víceméně dvojnásobné. Ze systému by se takhle vyvedly zhruba dvě miliardy,“ kritizuje Friedrich.
Proč vojáci?
Že by podle odhadů šlo zhruba o tuto částku, potvrzuje i předkladatel pozměňovacího návrhu, senátor Roman Kraus (ODS). Podle něj má ale změna přinést do budoucna vojákům především jistotu.
„Záměrem je dát jistotu vojákům a studentům vojenských škol v mezinárodní situaci, která je. Budou mít zajištěnou rozšířenou péči, kterou dnes poskytuje Vojenská zdravotní pojišťovna,“ dodává Kraus.
Na druhou stranu, kdyby ke sloučení nedošlo, je to zásadní příspěvek do hospodaření právě pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu.
„Myšlenkou není primárně pomáhat teď Vojenské zdravotní pojišťovně, ale nastavit mechanismus slučování tak, aby byl realizovatelný a průchodný,“ dodává Kraus.
Ministerstvo zdravotnictví podle vyjádření pro Seznam Zprávy nebylo s tímto návrhem obeznámeno a aktuálně analyzuje jeho dopady.
„Podle vyhodnocení dopadů následně ve Sněmovně k tomuto návrhu zaujme postoj,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.
Senátní návrh totiž musí ještě projít hlasováním Sněmovny.
„Součástí senátního komplexního pozměňovacího návrhu je rovněž úprava zakotvení transparentního postupu pro stanovení úhrady očkovacích látek (HTA analýza vakcín), kterou Ministerstvo zdravotnictví velmi podporuje a celý návrh je proto třeba chápat v širším kontextu,“ dodává Řežábek.
Vyjádření Vojenské zdravotní pojišťovny
„Nesdílíme obavy, že by úprava přerozdělování pojistného ve výši přibližně dvou miliard korun (necelých 0,5 % z celkových příjmů systému veřejného zdravotního pojištění) za zhruba 27 tisíc pojištěnců z 10,8 milionu mohla rozkolísat systém veřejného zdravotního pojištění, jehož letošní příjmy činí přes půl bilionu korun. Nic takového by opravdu nehrozilo,“ říká generální ředitel VoZP Josef Diessl.
Vojenská zdravotní pojišťovna podle něj nemá v úmyslu profitovat ze zákonné úpravy na úkor jiných zdravotních pojišťoven.
„Schválené ustanovení si vykládáme tak, že když VoZP za cca 27 tisíc vojáků nepošle přijaté pojistné do přerozdělování, tak ani nemůže na těchto 27 tisíc vojáků čerpat jakékoliv prostředky ze systému přerozdělování,“ vysvětluje Josef Diessl.
Pokud by bylo podle něj po senátní úpravě nutné upřesnění v tom smyslu, že ze systému přerozdělování jsou vyjmuti jak vojáci, tak i náklady na tyto pojištěnce, lze to učinit následnou novelou.
„V době míru je otázkou, proč by zrovna tato skupina pojištěnců měla mít takto dramaticky navýšené zdroje. Stejně tak bychom mohli říct, ať se to týká třeba policistů nebo horníků. Kdo ale potom bude na péči přispívat?“ ptá se Friedrich.
Otázka je o to zásadnější, že zdroje veřejného zdravotního pojištění jsou napjaté. Vláda se navíc usnesla, že pro příští rok má být hospodaření vyrovnané. To ale třeba podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka bude znamenat, že zdravotní pojišťovny nebudou mít dostatek prostředků na úhradu státem objednané zdravotní péče v reálných cenách.
Co na to říká armáda
Podle Armády ČR si je nutné uvědomit, že vojáci z povolání jsou jako pojištěnci jediní, kteří jsou ze zákona omezení ve své volbě pojišťovny. Musí být u Vojenské zdravotní pojišťovny, která pak ale také má povinnost garantovat bezpečnost a maximální ochranu jejich dat. Součástí této skupiny jsou totiž i vojenští zpravodajci.
„Současně v systému českého zdravotnictví a jeho úhrad za zdravotní péči musí také tato pojišťovna garantovat platbu za ošetření zraněných vojáků, nejen v mírovém stavu, ale také ve stavu ohrožení státu nebo válečném stavu. I bez ohledu na to ale dává smysl, že pokud jsou vojáci z povolání jedinou skupinou občanů, kteří mají zdravotní pojišťovnu danou zákonem, měly by finanční prostředky z jejich zdravotního pojištění být mimo režim celkového přerozdělování mezi pojišťovny,“ dodává mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Ministerstva zdravotnictví, Vojenské zdravotní pojišťovny a Armády ČR.