Článek
Vobořil na brífinku představil pět hlavních priorit takzvaného akčního plánu pro roky 2023 až 2025. Jeho cílem má být především zlepšování prevence a zmírňování škod.
Celý akční plán by měl přijít na zhruba miliardu, téměř polovina z částky má jít na vznik adiktologických služeb. Dnes přitom stát na tuto problematiku vyčleňuje zhruba 300 milionů.
Navrhovaný materiál počítá také se zavedením přísně regulovaného trhu s konopím. Mohlo by to přinést až 4 miliardy korun z prodeje konopných produktů a z licencí. „Chceme zavést legální trh s konopím. To, že máme nějakou část návykových látek v režimu prohibice, je velký sociální experiment, který je nefunkční,“ řekl protidrogový koordinátor.
O postupu jedná i s kolegy z dalších států. Cílem by také mělo být v rámci předsednictví prosadit sjednocení řešení na evropské úrovni.
Nová agentura
Stát v současnosti nabízí jen omezený systém péče o drogové závislé. „Je mi jasné, že vyjednat vznik nové agentury v době škrtů bude náročné, ale dnes to mají až z poloviny na starost místní nestátní neziskové organizace nebo veřejná správa. Léčí se v nich přitom až 40 tisíc lidí ročně, zatímco financované jsou pouze z dotací,“ řekl koordinátor.
„V 90. letech se nám rozpadla jakákoliv péče o alkoholiky. Alkohol má dnes zdaleka nejhorší společenský dopad. Dnes máme lékařů tak málo, že systém, který byl v 90. letech, je nereálný,“ pokračoval.
Cílit by se podle něj mělo také na výzkum substituční léčby. „Dnes například neexistuje univerzální substituce pro metamfetamin. Léčba závislosti na něm je proto velmi náročná.“
Daně i jako nástroj prevence
Protidrogový koordinátor hovořil i o novém zdanění návykových látek a efektivnějším výběru daní. Do státní kasy by to podle něj mohlo přinést 11 až 15 miliard korun ročně.
Kromě vyšších příjmů státu Vobořil sází na preventivní funkci zdražování. Alternativy, jakými jsou nikotinové sáčky nebo zahřívaný tabák, v současnosti na rozdíl od běžných cigaret spotřební dani nepodléhají.
„Podle Světové zdravotnické organizace je zvyšování cen a samotná cenotvorba u cigaret a alkoholu je opravdu preventivním nástrojem,“ podotkl koordinátor.
Zdanění návykových látek
Podle chystaného plánu nyní stát na spotřebních daních z tabákových výrobků ročně vybere asi 60 miliard Kč, u alkoholu je to asi 13 miliard Kč. Na dani z hazardu přiteče do státního rozpočtu 5,1 miliardy Kč a do obecních rozpočtů asi 4,9 miliardy Kč, uvádí navrhovaný plán. Kvůli zdravotním i jiným dopadům závislostí a předčasným úmrtím pak společnost ztrácí zhruba 150 až 180 miliard korun ročně.
Zdroj: ČTK
Jím představený akční plán počítá také s tím, že různé varianty by měly být zdaněny podle toho, jak nebezpečné či rizikové jsou. Například zahřívaný tabák by mohl být zdaněný méně než klasické cigarety. A nikotinové sáčky by mohly mít daň vůbec nejmenší.
„Švédsko se tímto způsobem dostalo na slíbených 5 procent kuřáků. Ne tím, že by zbytek přestal využívat nikotin, ale jsou motivováni přejít k méně škodlivým variantám,“ doložil na příkladu Vobořil.
„Opravdu je třeba rozlišovat, jaký je společenský a zdravotní dopad a obecná škodlivost látek. Ukazuje se, že dnešní legální látky převyšují škodami některé dnes zakázané,“ doplnil na pozdější debatě lékař Viktor Mravčík, Vobořilův vědecký poradce.
