Vltavou ročně proteče 5 tun léků na cukrovku. Horší je to v menších tocích

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Celá řada léčiv, která lidé běžně užívají, se dostává do odpadních vod. Jelikož ale nejsou stanoveny jejich limity, nedaří se je ze splašků zcela odstranit. Část tak putuje do povrchových vod. Z nové mezinárodní studie vychází, že Vltavou v Praze proteče ročně asi pět tun léků na cukrovku a další desítky kilogramů antibiotik, analgetik nebo antidepresiv.

„Zajímavé je, že z velkých evropských měst nejhůře dopadl Madrid a Sofie, hned za nimi jsou ale například Lucemburk a Brusel. Léčiva tam ale mohla pouze dotéct. Pro Prahu jsme vzorky nabírali od Zbraslavi po Sedlec. Po průtoku Prahou se ale výsledky výrazně nezhoršují, takže i sem látky zkrátka přitečou z celých jižních a středních Čech,“ popisuje spoluautor mezinárodní studie a odborník na čištění odpadních vod v umělých mokřadech Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Stále ale jde o velmi nízké koncentrace. Praha tak spadá do běžného průměru ve světě. Nicméně vliv léčiv v řekách na druhou stranu nelze bagatelizovat. Už kvůli tomu, že jsou účinné i ve velmi nízkých koncentracích. Navíc současná věda ani nemá úplný přehled o tom, jak působí ve společných směsích, nebo do kterých všech meziproduktů a konečných forem se postupně rozpadají.

Největší dopad mají tyto látky na vodní život v menších tocích. Hlavním městem protékající Vltava tak sice akumuluje dávku léčiv ze všech svých přítoků, zároveň ale masou protékající vody dochází k velkému naředění. Koncentrace léčiv ve velkých tocích tak může být tisíckrát nižší než v malých říčkách.

Poslední souhrnné údaje od jednotlivých povodí má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) za rok 2020. Z nich vychází, že nejvyšší koncentrace léčiv byly naměřeny na dvou přítocích Litavky –Příbramském potoku v Trhových Dušníkách a Červeném Potoku v Kotopekách.

„Obecně řečeno, čím větší tok, tím vyšší ředění. Nejzatíženějšími jsou typicky malé vodní toky poblíž měst. Podíl odpadní vody, kde se léčiva nacházejí, je pak v takovém toku velmi významný a jejich koncentrace mohou být opravdu vysoké,“ popisuje hydrolog ČHMÚ Vít Kodeš.

Čistá je naopak podle měření Rokytnice nad soutokem s Lužním potokem. Jenže Povodí Ohře tady sleduje přítomnost jen 10 léčiv. Naopak na přítocích Vltavy a Berounky monitoruje Povodí Vltavy přes 60 takových látek. Příbramský i Červený potok, které dopadly ve srovnání nejhůře, patří právě sem.

„Troufnu si říct, že kdyby byl v celé republice systém nastaven podobně, budou výsledky všude obdobné,“ dodává Kodeš.

Velmi podobný je i léčivý koktejl, který řekami a potoky teče. Loni i předloni se téměř v každém vzorku našla trojice účinných látek – telmisartan, oxypurinol a metformin, které se nejčastěji užívají pro léčbu vysokého tlaku, dny a cukrovky. Vyjma jednotlivých účinných látek se ale ve vodách nachází i další sloučeniny, které vznikly přeměnou původního léčiva. Příkladem je ibuprofen používaný na léčbu zánětů a bolesti nebo karbamazepin proti epilepsii. Oba léky se nachází v tocích hned v několika různých formách.

„Jsou látky, které se daří odstraňovat velmi dobře prakticky všemi způsoby čištění, a to je například paracetamol. Naopak velmi špatně se čistí gabapentin, což je antiepileptikum, které se také u nás dost často nachází ve vodách,“ vysvětluje Vymazal.

Větší vědecká debata o přítomnosti léčiv ve vodě běží teprve od devadesátých let, kdy byly vyvinuty i analytické metody na jejich vyhodnocování. Velkým rizikem je vznik antibiotické rezistence. Například v některých asijských zemích, kde se i antibiotika vyrábějí, je jejich přítomnost v povrchových vodách extrémní, protože se tak jako například v Evropě tolik neřeší čištění odpadních vod.

„Koncentrace antibiotik jsou kolikrát téměř podobné jako terapeutické koncentrace u lidí v krvi. V takových místech pak vědci prokázali vznik superezistentních patogenů, které se samozřejmě díky globalizaci velmi rychle šíří po světě,“ vysvětluje Tomáš Randák z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

To je tedy ukázka efektu, jaký má přítomnost léčiv v řekách po světě na každého z nás. Co se ale týče výskytu účinných látek v českých tocích, tak podle vědců s nejvyšší pravděpodobností přímý vliv na lidské zdraví nemají. I když zatím chybí dlouhodobé studie. Naopak i relativně nízká koncentrace nejrůznějších farmak nebo také drog se podepisuje na životě vodních organismů.

„Zjišťujeme, že i na první pohled zanedbatelné koncentrace účinných látek mají vliv na chování ryb, které pak třeba méně využívají úkryty nebo dochází k rozpadu hejn,“ popisuje Randák.

Právě na Jihočeské univerzitě zjistili, že raci se například pomaleji pohybují, pokud jsou vystaveni působení léku proti bolesti tramadolu a antidepresivu citalopramu v koncentracích, jaké se vyskytují v řekách. Švédští vědci z Univerzity v Umeå pak ověřili, že lék na úzkost oxazepam změní chování okouna, který pak ztrácí plachost a stává se snazší kořistí pro predátory. Steroidy zase mohou vést k tomu, že samci ryb začnou produkovat jikry.

„Také jsme zjistili, že pokud koupeme pstruhy ve vodě s koncentrací pervitinu, která se může vyskytnout v odtoku z čistírny odpadních vod, vede to i ke vzniku závislosti u ryb. K tomuto místu je to pak přitahuje a jsou vystaveni celému koktejlu vypouštěných látek,“ dodává Randák.

Právě pervitin je českou specialitou. Zatímco v koncentracích léčiv a dalších druhů drog Česko nijak nevybočuje z běžného evropského průměru, pervitin se u nás a na Slovensku vyskytuje v daleko vyšších koncentracích. V městských odpadních vodách dosahuje i 60krát vyšších hodnot. V přepočtu na počet obyvatel je v Evropě podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost spotřeba pervitinu nejvyšší v Ostravě, následuje německý Erfurt a po něm Karlovy Vary.