Vlaky nabírají stovky minut zpoždění. Kdy mají lidé nárok na vrácení jízdného

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Během čtvrtečního poledne stále nabírají některé vlakové spoje i hodinová zpoždění po noční železniční tragédii v Pardubicích.

Miroslav Vyka ze Svazu cestujících ve veřejné dopravě popisuje, že lidé, kterým kvůli neštěstí nejede jejich spoj, mají nárok ještě 15 minut před odjezdem svého vlaku jízdenku vrátit.

Na co mají lidé s koupenými jízdenkami aktuálně nárok? Vlaky mají dlouhá zpoždění zároveň je ale příčinou nehoda.

Cestující, kteří si koupili jízdenku, by měl dopravce přepravit do cíle. Koupením jízdenky dochází k uzavření smlouvy mezi cestujícím a dopravcem. Cestující má v případě zpoždění vlaků nárok na odškodnění ve výši 25 nebo 50 procent z ceny, při zpoždění vlaku nad 60 minut, respektive 120 minut. Na finanční kompenzaci ale nemají nárok, pokud cestující byl při nákupu o zpoždění vlaků informován nebo bylo zrušení spoje způsobeno mimořádnými okolnostmi.

Někteří dopravci nabízí cestujícím možnost vrátit jízdenku bezplatně do 15 minut před odjezdem vlaku. Ale tady to není o tom, že by cestující chtěl cestu zrušit, ale problém je na straně dopravce, který nemůže zajistit přepravu včas, protože se stala mimořádná událost.

Proto v takovýchto případech doporučuji cestujícím, aby se obraceli na informační centra nebo pokladny jednotlivých dopravců. Nebo aby volali na infolinku, kterou má většina dopravců. Ta ale může být přetížená. Je to problematické, vlaky mají desítky až stovky minut zpoždění. V takových nouzových situacích se mohou cestující pokusit se domluvit s vlakovým personálem na nástupišti před nástupem do jiného vlaku.

Mohou se lidé ozvat dopravci i zpětně? Že si řeknou, že teď jsou linky přetížené, tak se ozvou až odpoledne?

Pokud nemají jízdenku na konkrétní vlak, tak jízdenka platí po celý den, v dálkové dopravě do druhého dne. Je proto nutné vždy cestovat v době platnosti jízdenky, pokud chtějí lidé cestu odložit nebo jízdenku vrátit, je to v takových situacích vždy o domluvě s konkrétním dopravcem.

Z evropské legislativy – práva cestujících v železniční dopravě – vyplývá, že pokud je cestující při odjezdu informován, že jeho vlak dorazí do cílové stanice se zpožděním 60 minut nebo více, má mimo jiné právo na vrácení peněz za jízdenku do 30 dnů – může se jednat o vrácení plné nebo částečné částky pokrývající neuskutečněnou část cesty.

Počítá se tam s nějakou výjimkou, kdy dopravci nemusí vyplácet odškodnění, třeba právě kvůli železniční nehodě? Mluví o tom mimochodem mluvčí Českých drah, že povinnost nemají, ale přesto odškodňují.

Pravidla se změnila a dopravci v případě mimořádných okolností skutečně nemusí cestující odškodnit. Konkrétně je to uvedeno v právech cestujících. Nárok na odškodnění nevzniká, pokud může železniční společnost prokázat, že zrušení bylo způsobeno událostmi, jejichž následkům železniční společnost nemohla zabránit nebo se vyhnout, i kdyby byla přijata veškerá přiměřená opatření .Myšleny jsou například extrémní povětrnostní podmínky, závažné přírodní katastrofy nebo pandemie. Dále mimořádné události nesouvisející s provozem železnice, ale i výskyt osob na železničních tratích, krádeže kabelů, mimořádné události ve vlaku, činnost v oblasti prosazování práva, sabotáž nebo terorismus. V těchto situacích nemáte nárok na odškodnění, nicméně nadále platí vaše další práva, jako je proplacení jízdenky nebo přesměrování a asistence.

U zraněných cestujících princip odškodnění funguje jinak?

Dopravce musí být ze zákona pojištěný, proto by mělo být odškodnění přímých účastníků této mimořádné události hrazeno z pojistné události dopravce.

Když jste se o nehodě dozvěděl, co jste si pomyslel? Může to mít souvislost s tím, že daná trať je hodně vytížená?

Říkal jsem si, že je to hodně špatná zpráva, ale musí se vše důkladně zanalyzovat. Věřím, že dojde k nezávislému prošetření ze strany Drážní inspekce, která měla na místě osm inspektorů. Smyslem by mělo být hlavně se z nehody poučit, aby se takové mimořádné události neopakovaly, a pokud to bude nutné, tak upravit nastavená pravidla.

Kapacita železniční trati, jak jste se ptal, na to nemá přímý vliv, protože vlaky jedou na základě postavené vlakové cesty dispečerem, který zajišťuje řízení provozu. Strojvedoucí pak jede podle signalizace. Podle prvotních zpráv vlak projel návěstidlem „stůj“, přestože měl zastavit.

Takže to směřuje k lidské chybě, když vlak projel přes signalizaci, aby stál?

Podle dosud zveřejněných informací se to jeví tak, že mimořádnou událost způsobila lidská chyba, ale na druhou stranu železnice by měla být zabezpečena tak, aby se v řízení dopravy vyloučilo selhání lidského faktoru. Ten je přirozený a lidé chybují, od toho se instaluje na železnici zabezpečovací zařízení, aby technika zajistila bezpečný provoz.

Může takto vážná nehoda ovlivnit cestující, že se budou strachovat jezdit vlakem?

Krátkodobě nelze vyloučit, že se někteří cestující budou podle toho rozhodovat. Na druhou stanu, když se podíváte na silnice, tak tam se děje téměř každý týden vážná nehoda s těžkým zraněním nebo usmrcením osob.

Železnice stále zůstává několikanásobně bezpečnější než doprava silniční. Od tragické události, kdy spadl most ve Studénce, se jednalo o jednotlivé události. Pevně věřím, že se přijmou opatření, která posílí bezpečnost na železnici a budou předcházet tomu, aby se podobná situace neopakovala.