Článek
Dopady zmrazení plateb za státní pojištění, které chystá vláda, se podle odborářů promítnou do chodu nemocnic a prohloubí i personální krizi ve zdravotnictví. To vše ve chvíli, kdy se nemocnicím stejně jako každému zvyšují platby za energie, potraviny nebo pohonné hmoty.
Odbory tak bijí na poplach – obávají se, že to bude mít dopad na péči o pacienty v nemocnicích.
„Návrh bude mít významné dopady na systém příjmů veřejného zdravotního pojištění. Jednotlivé částky, se kterými lze na úhradu zdravotní péče počítat, razantně poklesnou. Propočítávali jsme, za jak dlouho se úroveň platby dostane na dnešní úroveň. A v podstatě to bude až v roce 2025,“ upozornila ve čtvrtek předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Snížení platby za státního pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun by podle návrhu vlády mělo přijít už na začátku července. Měsíční celoroční průměr se tak vrátí na loňských 1 767 korun. Státních pojištěnců, mezi které patří třeba senioři, děti či nezaměstnaní, je v Česku asi šest milionů a vláda tak krokem ušetří přibližně 14 miliard. Od příštího roku potom počítá s pravidelnou valorizací začínající na 1 878 korunách.
Ke škrtům navíc dochází při nárůstu inflace, cen energií i řešení krize kolem dopadů covidu a uprchlické vlny. Další náklady navíc mohou přijít s podzimní vlnou pandemie.
„Inflaci si teď všichni promítají do svých cen. Zdravotnická zařízení si ale ceny energií nebo pohonných hmot ani zdražení potravin do svých výstupů kalkulovat nemohou,“ poznamenal předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.
Chybějící personál
Dopad podle odborů může mít zmrazení plateb i na lákání nových zájemců o práci ve zdravotnictví, které nepůjde motivovat příslibem lepších výdělků a jejich pravidelného navyšování.
„V nemocnicích chybí přes 3 tisíce všeobecných sester, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. Kvůli chybějícím zaměstnancům se zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče,“ doplnila Žitníková.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 nicméně podobné výhrady dlouhodobě odmítá a za návrh se v minulosti postavil i šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Podle něj umožňuje rozumné tempo růstu úhrad za zdravotní péči.
Podle Válka systému napomůže i samotný předvídatelný valorizační mechanismus. „Automatická valorizace těchto plateb podle jasných a předem daných pravidel znamená větší stabilitu, předvídatelnost i transparentnost celého systému veřejného zdravotního pojištění. Pacienti, lékaři, nemocnice i pojišťovny se budou už od příštího roku moci spolehnout na každoroční pravidelné navyšování na základě růstu inflace a reálné mzdy,“ uvedl už dříve ministr.
Podle výhledu, který představil spolu s šéfem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS, by měly být příjmy zdravotního pojištění v roce 2023 ve výši 458,7 miliardy korun, z čehož bude 139,7 miliardy korun platba za státní pojištěnce.
Péče o průměrného pojištěnce stojí asi 43 tisíc korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné. Dražší je péče také u malých dětí.
Roční platba za státní pojištěnce je v současné době 23 604 korun. Podnikatelé a živnostníci musí letos měsíčně odvádět minimálně 2 187 korun, což je 26 244 korun. Systém je tak založený na solidaritě těch, kteří jako pracující více odvádějí a zároveň obvykle méně čerpají.
